Ferrari Classiche vzkřísilo unikátní kupé 225 E z roku 1952

Vzpínající se koník v Maranellu má divizi, která se kromě poskytování certifikátů pravosti věnuje renovaci historických kousků značky. Oživování jednoho takového dokončila nedávno a oprávněně se jím chlubí.

Kupé 225 E (jako Export) s výrobním číslem 0178 bylo postaveno v květnu 1952. Ač se jedná o uzavřený automobil, rozhodně se neštítil automobilových závodů, koupil si jej totiž hrabě Antonio Sterzing, jeden z mnoha nadšených amatérů, kterým jmění a finanční prostředky umožňovaly se věnovat svému koníčku. Se spolujezdcem Ninem Rovellim debutovali hned v Mille Miglia. Jiný Sterzing, Bruno, vyhrál vrchařský podnik Bolzano-Mendola a okruhový Coppa Intereuropa na Monze, už bez obou nárazníků, které představovaly zbytečnost a váhu navíc. Žádné další úpravy nebyly potřeba...

Jejich Ferrari 225 E poté několikrát změnilo majitele, ale bohužel jej stihl poměrně pohnutý osud, nevyhnulo se plamenům. Motor, celohliníkový atmosférický dvouventilový V12 OHC Tipo 250 objemu 2715 cm³, překvapivě přežil požár takřka nezničený. Interiér byl však kompletně na odpis a karoserie částečně rovněž. Oheň je sice hodný sluha, ale zlý pán a napáchal vážné škody. V roce 1980 se tehdejší vlastník pokusil o první renovaci zpustošených „šatů“, mechanika však tehdy zůstala nedotčena.

Práci Ferrari Classiche zadal jeho současný majitel až z daleké Argentiny, hlavně rekonstrukci celé kabiny, ale vlastně kompletní obnovu včetně spálené skořápky. Technický stav krasavce byl doslova hrozný. Dokumentace k původní podobě interiéru neexistovala, prostě léty kamsi zmizela, nic se nenašlo ani v Maranellu. Pomohly ostatní postavené 225, vnitřek tak odpovídá co nejvěrněji době svého vzniku.

Renesance se tedy zdařila, Fénix povstal z popela a probudil se k novému životu. Září spoustou nového lesku, v kombinaci tmavě modré a bílé mu to opravdu sluší, je sice ve stavu, ve kterém snad před 64 lety Maranello ani neopustil, ale bylo to nutné.