TEST Ford 2,0 SCTi EcoBoost (176 kW) – Mondeo, nebo S-Max?

Několik set koní nebývá v redakčním testu zrovna každý den. Cest, jak toho dosáhnout, ale existuje mnoho. Takových 480 koní má například Nissan GT-R, ale také dva Fordy zaparkované vedle sebe. Jaké? Mondeo a S-Max, když každý přispěje do sbírky rovnou polovinou – stačí, aby měly pod kapotou přeplňovaný zážehový motor 2,0 SCTi EcoBoost, který se může pochlubit 176 kW (240 k).

Čtyřválec disponující veškerou moderní technikou má úderný, avšak v celkovém kontextu nepříliš nápadný a nápaditý, přívlastek EcoBoost (pyšní se jím např. i Mondeo 1,6 turbo se 118 kW/160 k). Tovární označení maskuje fakt, že se jedná o momentálně nejsilnější agregát v evropském portfoliu Fordu.

Tento test možná na první pohled srovnává neporovnatelná auta, Mondeo a S-Max ale mají společného víc než jen značku a motorizaci. Sdílí totiž podvozkovou platformu, shodná je snad polovina interiéru, téměř totožné jsou vnější rozměry (samozřejmě až na výšku) a aby to nebylo příliš jednoduché, tak velmi podobné jsou i ceny na českém trhu.

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

S-Max je evropským Autem roku 2006, a to oprávněně. Stále je totiž špičkovým, když ne přímo nejlepším, MPV na trhu – co do uživatelské přívětivosti, prostornosti, jízdních vlastností a v neposlední řadě také designu. Důkazem budiž i to, že mezi velkými MPV je ve statistikách prodejů jasnou jedničkou u nás a dvojkou v sousedním Německu (po novém VW Sharan).

Aktuální vydání Fordu Mondeo je o rok mladší, má ale stejný konstrukční základ i paletu nabízených motorů. V segmentu střední třídy sice není tak dominantní jako S-Max mezi velkými MPV, přesto jej můžeme označit za stálici na českých i evropských silnicích.

Oba modely loni prošly faceliftem, který přinesl modernější design předních i zadních světel, více kinetické tvary nárazníků, diody pro denní svícení a také testovaný motor – moderní náhradu za pětiválec 2,5T (165 kW) původem od Volva.

Tady bychom mohli test ukončit prohlášením, že S-Max je větší, ale motor s ním má víc práce a za prostornější karoserii si musíte připlatit několik desítek tisíc korun. Jenže realita není tak černobílá a na konci testu vás seznámíme s jasným vítězem.

První dojmy

Jako první v tomto srovnání přichází na řadu S-Max. Zářivě bílý a se sadou sportovních doplňků (součást výbavy Tiatnium S) je přitažlivý a ze všech stran opravdu pěkný – rozhodně žádná nenápadná myš jako posledně testovaný hnědý S-Max 2,0 TDCi PowerShift.

Už od začátku S-Max (opět) velmi potěšil tím, s jakou lehkostí se dokáže proplétat městským provozem. Nízkoprofilová 18palcová kola víc než bohatě kompenzuje přítomnost poloaktivního podvozku IVDC s adaptivními tlumiči, které skutečně mění nastavení podvozku. V režimu Comfort je jízda příjemná, doprovázená přiměřenými náklony. Jednotlivé nerovnosti jsou slušně utlumeny, sled příčnách vln ale dokáže auto nepříjemně rozhoupat. Ve Sportu podvozek ztuhne a získá jistotu na příčných nerovnostech, ovšem za cenu občasné tupé rány při nevhodné volbě stopy skrz výtluk. Prostřední Normal je kompromisním nastavením, které je v konečném důsledku jaksi přebytečné.

Výhled do stran je díky vysokým oknům výborný, zešikma a vpřed je to jen o málo horší. Velké a daleko dopředu vystupující čelní okno však velmi znesnadňuje odhad obrysu přední části karoserie. Naštěstí S-Max pocitově působí dojmem, že má delší převis než ve skutečnosti, a v testovaném provedení při parkování pomáhají také přední senzory.

Podélné parkování je i díky přesné akustické signalizaci (nemluvě o zadní parkovací kameře) hračkou, parkování do kolmých stání ale značně komplikuje malý rejd. I kvůli nadstandardním rozměrům auta se málokdy podaří vmanévrovat na první pokus.

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

Mondeo, také oživené sportovní sadou (včetně zadního křídla), pro Titanium S dodávanou standardně, naopak dorazilo v černém laku. Od začátku vypadalo dravě, dokud jsem nezaparkoval vedle Porsche, tak na mě dokonce působilo dojmem vysloveně sportovního sedanu s atletickými proporcemi.

V kompaktnější karoserii mnohé problémy odpadají a vynikají další přednosti. Z Mondea je lépe vidět dopředu. (Ne)výhled dozadu není u liftbacku potřeba rozvádět. Zadní cestující mají velkoryseji dimenzovaná krajní sedadla a mohou se nechat hýčkat jejich vyhříváním. Konkrétně na toto mohou pasažéři v S-Maxu zapomenout, ačkoliv u MPV je větší předpoklad obsazenosti zadních sedadel a vyhřívání by tak přišlo více vhod.

O 100 kg vyšší hmotnost S-Maxe má ale za jízdy dva poněkud paradoxní důsledky: jednak má o kousek lepší trakci přední nápravy, především v zatáčkách, a jednak nedokonalosti českých cest překonává s větší noblesou než Mondeo, které se někdy chová jankovitě. Ale kdyby i Mondeo bývalo mělo místo tvrdého sportovního podvozku (součást výbavy Titanium S) standardní naladění doplněné o adaptivní tlumiče, i s ním by jízda působila až luxusním dojmem, jak jsme se přesvědčili dříve s Mondeem 2,2 TDCi kombi.

Motor – silný a úsporný

Motor nese název 2,0 EcoBoost a toto pojmenování je vcelku výstižné. Boost, tedy přetlak v sání, je díky turbodmychadlu BorgWarner přítomný prakticky kdykoliv. Turboefekt je věcí neznámou a případnou turbodíru dvouspojková převodovka nechce odhalit. Motor obstojně táhne už z dieselových otáček – už v 1500 min^-1 má dost síly i ochoty roztočit se do vyšších otáček. Automatika ale jako základ preferuje pásmo zhruba o 500 otáček vyšší, což je možná škoda s ohledem na spotřebu paliva.

Nebýt absence podmanivého zvuku, motor svým projevem věrně napodobuje atmosférický šestiválec.

Eco, čímž my rozumíme ekonomiku provozu a Ford nejspíš také úsilí o záchranu klimatu, taktéž nechybí. Jaký div, že 240koňový turbobenzín potřebuje dle režimu jen o 1 až 1,5 litru víc paliva než jeho vznětoví souputníci 2,2 TDCi (147 kW), potažmo i 2,0 TDCi (120 kW).

Při obvyklých dálničních 130 km/h spotřebuje S-Max 9,4 l/100 km a Mondeo dokonce jen 8,1 l/100 km. Otáčky jsou takřka turbodieselové – na hodnoty jako 2700 min^-1 jsme zvyklí u naftových dvoulitrů. Při průměru 100 km/h se velikostní handicap S-Maxe částečně smazává a rozdíl se zmenšuje na 6,7 litru u Mondea proti 7,3 litru u S-Maxe.

Ve městě dokáží obě testovaná auta lehce naplnit příslib tabulkových hodnot, Mondeo se dokonce dostává hluboko pod deklarovaných 10,9 l/100 km.

Přeplňovaný dvoulitr má tedy velmi dobrou dynamiku a slušnou spotřebu paliva – zatímco v prvním parametru hravě přebíjí nabízené turbodiesely, v tom druhém za nimi příliš nezaostává. Není ale bezchybný. Zcela postrádá výkonovou špičku a vysoké otáčky mu celkově dvakrát nevoní. Pro dynamickou jízdu proto nejlíp uděláte, když budete využívat pásmo 3 až 4 tisíce min^-1, kde vrcholí točivý moment. I samo auto k tomu nabádá, protože právě v tomto režimu dokáže výfukový systém vydávat nejpůsobivější zvukovou kulisu.

Asi není potřeba zdůrazňovat, že takový způsob použití má mnohem zajímavější výsledek v Mondeu, a to především při pružném zrychlení v přímce. S-Max ale může jen překvapit, obzvlášť v zatáčkách, kde je díky silnému motoru a výbornému podvozku vzhledem k vyššímu těžišti až absurdně rychlý.

Auta této kategorie ale stráví podstatnou část života na dálnici. Zde je pravý domov Mondea – zatímco S-Max usiluje o co nejuniverzálnější zaměření, Mondeo klade důraz na cestovní využití a možnost rychlých přesunů po německých dálnicích. Kde vysoké MPV začíná pomalu uvadat, Mondeo se pohybuje s nebývalou lehkostí. Vynikající odhlučnění a samozřejmost, s jakou Mondeo 2,0 EcoBoost zrychlí ze 180 na 200 km/h, jsou překvapivé. Akcelerace dále pokračuje až za 220 km/h, teprve poté se začne ručička po rychloměru šplhat výrazně pomalejším tempem.

Převodovka – skoro jako automat

Dvouspojková převodovka PowerShift si ve spojení s dvoulitrovým dieselem vysloužila tu a tam nějakou nadávku, v případě EcoBoostu ale jako bychom měli před sebou úplně jiné ústrojí. Řadí hladce a rychle, jak se na dvouspojku sluší a patří, algoritmus volby převodů funguje promyšleně a spojky se kultivovaností blíží modernímu měničovému automatu.

Neduhy dvouspojkové konstrukce se projevují jen ve specifických situacích. Zámek na P má velkou vůli, proto je použití ruční brzdy při parkování v kopci nutností. Zcela bezchybná není ani zpátečka – v kopci potřebuje víc plynu k rozjetí, několikrát se převodovka místo zpětného chodu zapomněla v neutrálu a po přechodu z R na D a následném rozjezdu si dává načas se zařazením dvojky.

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

Při jízdě vpřed se ale PowerShift předvedl v tom nejlepším světle. Loni v dieselovém Galaxy vyvolával občasné rozpaky (a naposledy v obdobném S-Maxu taktéž), s benzinovým S-Maxem i Mondeem si ale rozumí téměř bezchybně. Spojky zvládají rozjezdy i řazení hbitě a hladce, a to při klidné i dynamické jízdě. Problémy nečiní ani rozjezdy do kopce, když by se snad spojka měla dostat do úzkých, smysluplně ji pomůže asistent rozjezdu do kopce.

Za jízdy PowerShift výrazněji zaostává za měničovým automatem jen při odstavení nohy z plynového pedálu. Zatímco klasické samočinné ústrojí využije této situace k okamžitému zařazení vyššího převodu, dvouspojka od Fordu ještě chvíli váhá. Musíte vyčkat alespoň dvě sekundy, aby auto při opětovném stisknutí akcelerátoru pokračovalo rovnou se zařazeným těžším převodem.

Interiér – jako vejce vejci

Uvnitř jsou obě auta skoro jedno jako druhé. Pracoviště řidiče je v Mondeu stejné jako v S-Maxu. Ergonomie je téměř bez výhrad, vadí nám jen příliš složité ovládání palubního počítače FordConvers+ a svérázná logika spouštění ostřikovačů a zadního stěrače. Kdybychom měli bazírovat na detailech, volantu by slušela větší tloušťka jinak dobře tvarovaného věnce.

Rozdíly vykazuje středový panel. Liší se tvar černého dekoru s karbonovou texturou i leskle černého plastu okolo displeje navigace a také počet výdechů ventilace v horní části. Hned pod nimi se u S-Maxe nachází trojice tlačítek (mezi nimi výstražná), která jsou mnohem lépe přístupná než u Mondea. To nás ale zase potěšilo subtilnějším a nižším středovým tunelem, který je navíc osazen konvenční pákou ruční brzdy.

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

Oběma autům je společné poměrně komplikované ovládání multimediálního rozhraní. Kromě základního přepínání totiž vyžaduje obsluhu přes dotykový displej – neexistuje žádný záchranný otočný ovladač, který by umožnil pohyb kurzoru po displeji. Samotná navigace ale, sotva dostane pokyn v podobě cílové adresy, funguje téměř ukázkově.

Přední sedadla jsou v obou autech stejná a vyznačují se velmi dobrým bočním vedením i celkovým komfortem sezení. Jsou však v obou případech umístěna vysoko – hlavně v Mondeu jsme si museli zvykat, že řidič sedí nad úrovní palubní desky a na poměry střední třídy vysoko nad podlahou. V MPV se sedí samozřejmě ještě výš, ale vzpřímený posaz a sedák vysoko nad zemí k tomuto typu auta přirozeně patří.

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty Mnohem víc rozdílů logicky panuje v zadní části interiéru a preference toho kterého modelu bude záležet na konkrétních požadavcích. Mondeo má ambici nabídnout komfort dvěma pasažérům a daří se mu to velmi dobře. Kdyby Ford přidal pár centimetrů na délce sedáků, tak si může dokonce věřit v poměřování prostoru a pohodlí se sedany vyšší střední třídy.

S-Max myslí na to, aby se mohly přepravovat tři osoby vedle sebe. Jejich sedadla jsou shodně tvarovaná, oddělená a s individuálním nastavením sklonu a podélného posuvu. Předpokladem pro cestování ve třech (resp. v pěti) je také o 7 cm větší šířka v úrovni loktů.

Z hlediska komfortu pro posádku je S-Max jasnou volbou, pokud existuje předpoklad častého obsazení pěti osobami. Jinak nám ale Mondeo vyhovovalo více. Jeho velkoprostorový sourozenec však díky výš položeným sedadlům a vyšším vstupním otvorům nabídne výrazně snadnější nastupování.

Například u starších osob může být nakonec právě toto rozhodujícím faktorem.

Zavazadlový prostor – je větší vždy lepší?

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty U zavazadlového prostoru S-Max jasně vítězí na litry. Ovšem Mondeo nabídne jednak o symbolické čtyři centimetry více prostoru mezi podběhy, v podélném směru je ale výhoda Mondea rovných 10 cm! Karta se samozřejmě obrací po sklopení zadních sedadel, tentokrát S-Max pojme o 13 cm delší předmět.

Opravdu k zlosti je nepraktický obrácený schod u nakládací hrany S-Maxu, který hrozí vypadnutím nákladu při každém otevření pátých dveří. Na vině je sedmimístný interiér, kdyby S-Max neměl třetí řadu sedadel, bude podlaha ležet pod úrovní hrany, tak jako v Mondeu.

Ceny a výbava

Mondeo je levnější než S-Max, za objemnější interiér a větší karoserii u MPV Ford právem žádá větší cenu. Mondeo ale není výhodnější jen z hlediska základní ceníkové ceny, levnější jsou i některé příplatkové položky – metalický lak, navigace, adaptivní tlumiče nebo i prodloužená záruka.

I po započtení příplatku za karoserii kombi je proto Mondeo výrazně výhodnější než S-Max.

Výběr Mondea můžeme navíc začít z jiného konce. U akčního modelu Enterprise je nutno oželet sportovní sedadla s čalouněním v kombinaci Alcantara/kůže, jinak ale proti Titanium S chybí jen sportovní podvozek a sada sportovních doplňků karoserie (za obojí si lze připlatit). Výsledkem je úspora 110 tisíc korun ve srovnání s obdobně konfigurovaným Mondeem Titanium S.

S-Max má v daném okamžiku nevýhodu v tom, že žádný akční model v ceníku nemá.

Závěr

Dnešní Mondeo je natolik velké, že v přímém srovnání s S-Maxem se zdá jako plně dostačující. Nemůžeme odhlédnout od toho, že je levnější, úspornější a má podstatně větší potenciál pro cestování vysokými rychlostmi. Navíc praktickou využitelností za svým velkoprostorovým bratrem nezaostává o tolik, jak by se mohlo zdát.

Kdo ale potřebuje častěji cestovat autem ve více než čtyřech lidech, neměl by váhat a připlatit si za S-Max. Velkému MPV také nelze upřít lepší variabilitu interiéru a více litrů pro náklad. Komfort vpředu je srovnatelný (vadit by snad mohl jen vyšší posaz) a jízdní vlastnosti (opět) překvapily, jak blízké jsou výchozímu Mondeu. V některých ohledech dokonce S-Max nabídne vyšší kvalitu, nicméně v případě testovaných vozů měl také na své straně výhodu adaptivních tlumičů.

V obecné rovině pak velmi chválíme vysoký výkon a nízkou spotřebu motoru 2,0 EcoBoost, vyzrálé chování převodovky PowerShift a skvělé jízdní vlastnosti obou aut se sportovním podvozkem.

Plusy

• sladění motoru a převodovky
• spotřeba paliva, dobré odstupňování převodovky
• práce navigačního systému
• kvalitní sedadla
• přesné řízení
• výborná ovladatelnost a předvídatelné chování
• standardně přídavné topení
• osvětlení interiéru LED

Mínusy

• ovládání palubního systému jen dotykově
• složité ovládání FordConvers+
• nelze vypnout příliš horlivá adaptivní funkce tempomatu
• absence výkonové špičky motoru
• manuální řazení jen pomocí páky
• neexistuje možnost manuální převodovky

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

Plusy (Ford Mondeo)

• volba tří karosářských verzí
• širší možnosti příplatkové výbavy
• možnost cestovat vysokými rychlostmi
• nižší spotřeba paliva
• provedení páky ruční brzdy

Minusy (Ford Mondeo)

• příplatek za kombi redukuje cenovou výhodu
• vyšší nakládací hrana zavazadlového prostoru

ford mondeo testy strednitrida mpv srovnavacitesty  

Plusy (Ford S-Max)

• individuálně nastavitelná zadní sedadla
• delší ložná plocha
• alternativa sedmimístného interiéru
• snadnější nastupování

Minusy (Ford S-Max)

• „obrácený schod“ v zavazadlovém prostoru
• menší rejd a větší poloměr otáčení
• vyšší pořizovací cena