Frankfurt živě: Škoda Superb Combi – První dojmy

Když přišel druhý Superb, laická i odborná veřejnost vyjadřovala smíšené pocity z poněkud neestetických vnějších proporcí. Estétům vadily příliš kolmé bočnice a opticky těžká záď, cestovatelům zase úzký a relativně nízký interiér a skromné sedačky druhé řady, přímo odporující hlavnímu poslání superbu – vozit komfortně a důstojně důležité lidi vzadu. Nepopiratelnou výhodou zůstává obří zavazadelník, ten však naráží na stejný problém, jako „krátká“ Octavia; do liftbacku se zavazadla nakládají nepohodlně, zejména zcela k zadní stěně.

A tak znovu došlo na osvědčený škodovácký recept – obrátit nevýhody krátkého rozvoru ve výhodu a vymyslet chytré a neuvěřitelně objemné kombi. Takové, jaké se líbí nejen českým chalupářům, ale i dalším cestovatelům, pro něž je obří přepravní kapacita nad osobní (ne-) pohodlí. A vznikl pětidveřový Superb, který se stal největším kombíkem z celého koncernu VW. Větší než Audi A6, větší než Octavia. Již jen kvůli tomuto konstatování se tisíce českých rodin těší, co všechno si sebou na příští dovolenou vezmou. A těší se právem, protože celkový objem překonal Octavii o pěkných pár litrů.

Zvenčí to kombi sluší nepoměrně více, než liftbacku. Citlivě přidaná záď totiž vyřešila hned několik stylistických prohřešků naráz a nyní vypadá nejen mnohem kompaktněji, ale s ní teprve dlouhé a úzké auto získává nějaký smysl. Téměř rovná střecha se standardními ližinami vypadá jako to, čím je – největší škodovkou. Příbuznost s oběma menšími kombíky nezapře, z boku vypadá dokonce lépe, než Octavia, protože odbourává nepoměr mezi relativně krátkým rozvorem a velkým zadním převisem. Design je velkým pozitivním překvapením, o to větším, jak zklamal ve své době liftback. Zajímavostí je nápadně velká světlost, která bude mít zřejmě původ v požadované větší průchodivosti. Mezery mezi koly a lemy blatníků připomínají téměř crossover.

Jenže o kolik místa je vlastně uvnitř více? Zavazadelník, navzdory prvním dojmům, narostl v důležitých mírách jen minimálně. K dolní hraně zadního opěradla přibyly 4 centimetry, mezi podběhy dokonce přibyl pouhý centimetr. Výška pod roletkou je taktéž o 4 centimetry štědřejší (měřeno od vloženého druhého dna), což je spolu s nakládací hranou 60 cm u nezatíženého vozu (Octavia Combi +4 cm) jediný parametr, v němž má zavazadelník jasně navrch. Nezasvěcené totiž asi překvapí, že o stejné čtyři centimetry narostla délka ložného prostoru i při sklopeném zadním opěradle a zdviženém sedáku. Je to způsobeno tím, že platformy obou modelů mají hodně společného, bohužel včetně konstrukce podlahy. Potěší maximální hmotnost brzděného přívěsu 2000 kg, ta ovšem platí jen pro modely 4x4, ostatní mají o 200 až 500 kg méně. Slušná je užitečná hmotnost 563 kg, výrazně překonávající Octavii.

Vzdušněji je ovšem na zadních sedačkách, které získaly centimetr místa pro hlavu proti Octavii navíc. Pozor ovšem na střešní okno, s nímž je tato hodnota naopak o šest centimetrů meší (podprůměrných 89 cm) a urostlý pasažér se nekompromisně zaboří do stropu. Tento nárůst se podařil skloněnější polohou zadních opěradel, na nichž se tak sedí výrazně lépe, avšak do skutečných velkých modelů jim chybí opravdu rozměrné a anatomické polštářování. Omezení platformy PQ35 bohužel platí i zde…