Nástupcem známých modelů Minx a Super Minx se stal sedan a kombi Hillman Hunter, první z řady Arrow britského koncernu Rootes. Zadní kola poháněl 1,7litrový čtyřválec.
Historie automobilky Hillman začala v roce 1907, kdy William Hillman společně s francouzským konstruktérem Louisem Coatalenem založili dílnu v městečku Ryton-on-Dunsmore nedaleko od Coventry, kterou o 3 roky později nazvali Hillman Motor Car Company. V roce 1928 převzal automobilku Hillman tradiční anglický výrobce Humber a obě značky se od roku 1931 staly součástí obchodní společnosti Rootes Motors Limited (nebo také Rootes Group), do které patřily rovněž značky Sunbeam, Singer a Talbot. Všechny tyto značky vyráběly automobily dál pod svými jmény, často však docházelo k výrobě prakticky stejných vozů pod různými značkami.
Na začátku šedesátých let minulého století na tom skupina Rootes nebyla finančně zrovna nejlépe. Nepříliš úspěšné uvedení malého vozu Hillman Imp v roce 1963 donutilo Rootes k jednání o převzetí americkou společností Chrysler, které bylo završeno v roce 1967 vznikem společnosti Chrysler UK. Přidáním francouzské Simcy a španělského Barreiros vznikl později Chrysler Europe.
Poslední konstrukcí vyvinutou ve skupině Rootes bez vlivu Chryslera byla řada Arrow a prvním produktem této řady byl Hillman Hunter. Na jeho platformě vznikla řada modelů lišících se výbavou a typem karoserie (sedan, kombi). Na některých evropských trzích se prodával pod názvem Sunbeam (například Sunbeam Sceptre) a ve Velké Británii Singer Gazelle a Vogue.
Hillman Hunter měl na britském trhu řadu konkurentů, například Ford Cortina, Vauxhall Victor, Austin/Morris 1800 nebo Morris Marina. Sportovně orientovaná odnož Sunbeam Rapier zase zápolil s Fordem Capri, MGB GT, Vauxhallem Firenza a do jisté míry také s Triumphem Dolomite.
Karoserie
Hranaté, konzervativní tvary Hillmanu Hunter navrhl Rex Fleming za vydatné pomoci věhlasného stylisty Williama Townse. Svou střídmostí připomínal Hunter konkurenční Ford Cortina druhé generace, vyráběný v letech 1966 až 1970. Čtyřdveřový sedan (foto) se samonosnou karoserií měl rozvor náprav 2500 mm, byl dlouhý 4305 mm, široký 1610 mm a vysoký 1420 mm. Patřil tak do rodiny středně velkých rodinných vozů.
Pětidveřové kombi Hillman Estate se začalo prodávat v dubnu 1967. Kombi navržené Royem Axem mělo nedělené zadní víko zvedané nahoru a sahající až k nárazníku. V Austrálii se prodávalo pod názvem Safari (foto). Řada Arrow se vyráběla také v provedení pickup (Dodge Husky v Jižní Africe a v Iránu jako Paykan). Verze kupé se prodávala výhradně pod značkou Sunbeam.
Hillman Hunter nahrazoval model Hillman Super Minx (1961–1966). Hunter byl lehčí a měl o 64 mm kratší rozvor, ale díky posunutí motoru dopředu měl větší vnitřní prostor.
Pohon a podvozek
Zadní kola Hillmanu Hunter poháněl zážehový řadový čtyřválec (foto) s rozvodem OHV, objemem 1725 cm3 (vrtání x zdvih: 81,5 x 82,5 mm) a kompresním poměrem 9,2:1. S karburátorem Zenith-Stromberg měl nejvyšší výkon 74 k (54 kW) při 5000 min-1. Točivý moment měl vrchol 130 Nm při 3000 min-1. Vůz s pohotovostní hmotností 935 kg dosahoval s tímto motorem rychlost 145 km/h a na stovku zrychlil za 13,2 s. Průměrná spotřeba paliva se pohybovala mezi 8 až 11,5 litry benzinu na 100 km.
Sportovní verze Hillman GT měla dvojitý karburátor Zenith Stromberg a výkon zvýšený na 88 koní. Hillman Hunter GLS s dvojitým karburátorem Weber a čtyřmi světlomety dával dokonce 93 k (68,5 kW). Hunter měl standardně čtyřstupňovou ručně řazenou plně synchronizovanou převodovku, na přání se dodával rychloběh nebo automatická převodovka Borg-Warner 35/65. Levnější verze se jmenovala Hillman Minx a poháněl ji čtyřválec s objemem 1496 cm3.
Hillman Hunter měl nezávislé zavěšení předních kol se vzpěrami MacPherson a pérováním vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči a příčným zkrutným stabilizátorem. Tuhá zadní náprava byla odpružena podélnými listovými pery. Na předních kolech byly hydraulické kotoučové brzdy, na zadních bubnové.
Modernizace
V květnu 1968 se Hunter začal za příplatek nabízet s posilovačem brzd. Výroba Hunteru byla v roce 1969 přemístěna z Rytonu do Linwoodu, kde se vyráběl Imp. Při drobném faceliftu v roce 1970 dostaly Huntery v různých výbavách nové přední masky. Obdélníkové světlomety zůstaly zachovány, měly ale společný rámeček s maskou chladiče. Modernizací prošla i palubní deska (foto), kde dřevěnou dýhu nahradil plast. Vodorovná stupnice rychloměru zůstala zachována. Facelift v roce 1972 přinesl novou plastovou palubní desku s hluboce ponořenými kruhovými přístroji, nový volant a přepracované obdélníkové světlomety v nové přední masce. V roce 1975 byly zvětšeny nárazníky a zadní světla byla umístěna v prohlubni pod hliníkovou lištou.
Po zjednodušení názvů modelů se z Minxe stal Hillman Hunter DeLuxe (DL). Vyšší úroveň výbavy měl Hunter Super a Hunter GL s hliníkovou hlavou motoru. Dvoukarburátorový Hillman Hunter GT nahradil Hillman GT a na vrcholu nabídky zůstal GLS. V roce 1975 se začal vyrábět Hillman Hunter Topaz s rychloběhem, rádiem, vinylovou střechou a koly Rostyle.
Po převzetí skupiny Rootes Chryslerem v roce 1967 byla řada Arrow racionalizována, ale Hillman Hunter zůstal až do roku 1976 beze změn. Od září 1977 byl na poslední dva roky svého života přejmenován na Chrysler Hunter. Výroba byla převedena do Santry v Irsku. Vozy Hillman Hunter se také montovaly na Maltě, v Austrálii, na Novém Zélandu, v Malajsii, Jižní Africe a na Filipínách. V íránském Teheránu se montovaly až do roku 2005 pod značkou Paykan, což persky znamená šíp. Jeden Paykan 1700 daroval íránsky šáh Rezá Pahlaví rumunskému diktátorovi Ceaušeskovi.
K popularitě vozu Hillman Hunter přispělo notnou dávkou vítězství tohoto vozu s posádkou Andrew Cowan se spolujezdci Colin Malkin a Brian Coyle v marathónu London-Sydney dlouhém 16 694 km a uspořádaném poprvé v roce 1968. Pod kapotou se skrýval čtyřválec s objemem 1725 cm3 vyladěný firmou Holbay Engineering a vybavený dvěma karburátory Weber 45 DCOE. Povedenou repliku tohoto vozu postavil Gordon Jarvis (foto). V roce 2018 se k 50. výročí tohoto triumfu konala v Londýně slavnostní jízda zúčastněných vozů.
