Historie Fiatů 500 a 600 ve fotografii (90 snímků)

Auto roku 2008 mělo řadu slavných předchůdců, které bychom ve víkendové fotogalerii chtěli připomenout dobovými snímky.

V roce 1955 přišel Fiat s novým, moderně řešeným malým vozem Fiat 600, který se na trhu setkal s ještě větším úspěchem než Topolino, a který velkou měrou přispěl k masové motorizaci Itálie. Šestistovka dostala dvoudveřovou čtyřmístnou karoserii s čtyřválcovým motorem o objemu 633 cm³ umístěným vzadu. Stala se tak prvním fiatem s touto tehdy populární koncepcí. Čtyřstupňová převodovka měla synchronizovanou dvojku až čtyřku. Vozu s kompaktními rozměry (délka 3215 mm) a hmotností 685 kg stačil motor s výkonem 16 kW (22 k) při 4600 otáčkách za minutu udělit rychlost až 95 km/h. Spotřeba se přitom pohybovala pod hranicí 6 litrů paliva na 100 km.

Prostor pro zavazadla v přední části byl velmi omezený, většinu místa zabírala benzinová nádrž a rezervní kolo. Proto byl zavazadlům vyhrazen i menší prostor za zadními sedadly. Díky propracovanému nezávislému zavěšení všech kol mělo toto sympatické autíčko velmi dobré jízdní vlastnosti. Využitím nových technologií a racionalizací práce dosáhl Fiat i poměrně nízké ceny, takže není divu, že za prvních pět let prodal milion vozů. Závod v Mirafiori už pomalu přestával stačit a proto byla vybudována nová továrna Mirafiori Sud, spojená s původním závodem tunelem.

Malý Fiat procházel postupným vývojem. Krátce po zahájení výroby se objevila varianta s plátěným stahovacím vrchním dílem střechy, která si získala značnou oblibu. V roce 1957 dostala šestistovka stahovací okna a o dva roky později silnější motor. Současně se přední směrová světla přemístila pod světlomety a menší na boky. V létě roku 1960 se představil model 600D s motorem o objemu 767 cm³ a výkonu 21 kW. Maximální rychlost se zvýšila na 110 km/h. Hlavním vnějším rozlišovacím znakem proti předcházejícím modelům byla trojúhelníková větrací okénka.

Až do roku 1964 měly šestistovky dveře otevírající se proti směru jízdy. Současně s bezpečnějším uchycením dveří vpředu se skryly dříve vyčnívající závěsy dveří. K dalším změnám došlo v roce 1965, kdy vůz dostal větší palivovou nádrž, větší světlomety, modernější přední masku a nárazníky s gumovými dorazy.

Fiat 600 se kromě Itálie vyráběl licenčně i v Jugoslávii jako Zastava 600, v NSR jako NSU Jagst a ve Španělsku jako Seat 600. Až do počátku osmdesátých let se dokonce vyráběl v Argentině s motorem 800 cm³. Na základě modelu Fiat 600 stavěly některé italské karosárny speciální verze malých sportovních automobilů. Příkladem může být úhledné kupé Siata Amica 600 nebo Viotti 600. Speciální karoserie vyráběly i další firmy, například Fissore, Moretti, Savio, Vignale a další. Abarth zase upravoval šestistovky pro závodní účely, především pro závody na okruzích. Nedostatečné chlazení motoru se obvykle řešilo nazdvižením zadního víka.

Slíbili jsme ale hlavně fotografie, kterých je zde více než devět desítek.

Celou historii Fiatů 500 a 600 jsme popsali v článku
Pohledy do historie: Fiat 500 a 600 - Malý, levný, šikovný.