TEST Honda Civic 1,8 i-VTEC – Kdysi byl jen atletem…

S osmou generací Hondy Civic jsme se loučili testem benzinové osmnáctistovky s automatem. Při prvním domácím setkání s generací devátou jsme opět zůstali u benzinového motoru, kterému však dělá společnost obvyklejší manuální převodovka. Nakonec tuto specifikaci by podle českého zastoupení mělo zvolit až 90 % zákazníků.

Už z prvních jízdních dojmů je přitom zřejmé, že mezigeneračně nedošlo k žádné revoluci. Honda vsadila na pilování detailů, a tak je deváté pokračování řady Civic v mnoha ohledech podobné svému předchůdci. Novinka si zachovala mnoho charakteristických rysů a úspěšně se zbavila několika slabých bodů.

Insight vzorem

Po velké designové revoluci z roku 2005 je vlastně aktuální designové řešení Civicu tím nejrozumnějším, co mohli v Hondě udělat. Základní ufo koncept se přesto výrazně změnil.

honda testy nizsistredni  

Nový Civic je o 20 mm nižší a o 10 mm širší. Do jeho tvarů ale výrazně promluvila také aerodynamika a požadavek na ochranu chodců. Výsledkem je příď, která od čelního okna směrem vpřed prudce klesá, a vysoká záď s děleným zadním oknem. Už na Insightu jsme viděli trojúhelníková zadní světla a stěrač horní části zadního okna, který se u předchozí generace nevyskytoval.

Hondu Civic 8. generace jsme testovali ve verzích:

• Honda Civic Type-R 2,0 i-VTEC/147 kW
• Honda Civic 1,8 i-VTEC/103 kW
• Honda Civic 1,8 i-VTEC AT/103 kW
• Honda Civic 2,2 i-CTDi/103 kW
• Honda Civic sedan 1,8 i-VTEC/103 kW

Insightem se inspirovala také příď. Ta definitivně opustila spojená přední světla a místo toho vsadila na složitý tvar lesklého dekoru okolo registrační značky. Další markanty naopak zůstávají jen v mírně změněné podobě – tvar bočních oken a dveří se změnil jen nepatrně, zadní sloupek pouze o trochu zhubnul a je víc skloněný, zadní pár dveří se stále otevírá skrytou klikou.

honda testy nizsistredni  

Interiér se nese ve stejném duchu jako exteriér. To znamená futuristický koncept, který mezigeneračně jen vyzrál. Základní členění zůstalo – tedy přídavný štít s digitálním rychloměrem a displejem palubního počítače hned pod čelním sklem, dvě oddělené plochy před řidičem a zvýšený středový tunel.

Přístrojový štít opustil soustředné budíky a vsadil na běžnější a sportovněji vypadající tři oddělené tubusy. Vstříc konvencím jde umístění ovládacího panelu klimatizace a celkový úbytek tlačítek v okolí volantu. Nové členění plastových ploch na sebe výrazněji navazuje a pomáhá tvořit atmosféru kokpitu orientovaného na řidiče.

honda testy nizsistredni  

Realita ale není tak sportovní, jak by se mohlo zdát z fotek. Na vině je hlavně vysoký posaz daný palivovou nádrží pod předními sedadly. I v nejnižší poloze tak místo těsného obklopení zůstává pocit pozice nad interiérem.

V případě nejvyšší výbavy na místě řidiče okouzlí elektricky nastavitelné sevření bočnic sedadel. Prvek, který i mnohem dražší auta nabízí zpravidla jen jako vrchol příplatkové výbavy, je opravdu šikovným detailem. Sedadlo se dá snadno přizpůsobit nejen různým řidičům ale i momentální náladě – pro ostřejší jízdu těsné sevření, pro dlouhou cestu volnější komfortní poloha.

honda testy nizsistredni A vnitřní prostor? Vpředu je místa relativní dostatek, s přesednutím do druhé řady sedadel ale spokojenost uvadá. Nejen že se Civic tváří zvenku jako sportovní třidveřák, zadní pasažéři mají odpovídající pocit. Místo pro kolena je lehce pod průměrem, prostoru pro hlavu se nedostává. Jistě, pár centimetrů (na výsledných 86 cm) ubrala prosklená střecha, ale i bez ní by to moc slavné nebylo.

Majitelé naopak ocení největší zavazadlový prostor mezi kompaktními hatchbacky. Jeho 477 litrů je rozděleno mezi pravidelně tvarovaný zavazadelník s rozměry 81 x 104 x 54 cm a praktickou, 16 cm hlubokou schránku (76 l) pod dvojitým dnem. Nakládací hrana je mírně nadstandardních 71 cm nad vozovkou.

Sklopení sedadel do roviny je dnes prakticky samozřejmostí, k tomu ale Honda přidává systém Magic Seats. Sedáky zadních sedadel lze zvednout jako v kině a vytvořit tak za předními sedadly prostor pro vyšší předměty. To kvůli tomuto praktickému detailu musí přední pasažéři sedět vysoko na nádrži s palivem.

honda testy nizsistredni  

Bez turba to nejede

Jestliže design prošel evolucí, benzinového motoru se pouze letmo dotkla emisní optimalizace. A tím vznikla – hned z několika důvodů – největší slabina nového Civicu. Cesta ke snížení normované spotřeby o 10 % totiž vede vedle start-stopu, odlehčených vnitřních dílů a snížení tření v motoru také přes prodloužení převodů.

Delší je stálý převod a k tomu se prodloužila i samotná pětka a šestka. A to jsou krutí nepřátelé dynamických možností z principu točivého atmosférického čtyřválce. Právě plnění válců je při tomto principu chybou. V nízkých otáčkách sice unikátní osmnáctistovka od Hondy dokáže díky Atkinsonově cyklu (opožděné uzavírání ventilů při nízké zátěži) šetřit palivem, bohužel se ale na nic nezmůže. Zde turbokonkurence Civicu pořádně utekla – a nejen ona, takový 1,6 GDI od Hyundai/Kia je v nízkých otáčkách také značně silnější.

Jednoduše chybí turbo, které by válce profouklo a umožnilo pružně zrychlit. Místo toho přichází ke slovu podřazení, kdy je vhodné trefit se co nejblíže k 5000 min^-1. Právě tam totiž táhne 1,8 i-VTEC nejlépe, v nižších otáčkách a překvapivě ani v těch pod omezovačem se žádné zázraky nedějí. V druhé polovině otáčkoměru navíc benzinový Civic nepříjemně hučí.

honda testy nizsistredni  

Na dvojku vytáhne Civic 1,8 i-VTEC až 105 km/h, při cestě k nim ale nabízí ležérní akceleraci. Tím motor bere nadšení k dynamické jízdě, i když by k ní vybízel agilní podvozek, přesně dávkovatelné brzdy (ač s pozvolnějším nástupem), precizní řízení a v neposlední řadě volant s tlustým věncem.

Zkrátka Honda obětovala další porci jízdních výkonů na oltář záchrany naší modrozelené planety. A aby se ušetřilo ještě víc, má Civic jízdní režim Econ, který pomáhá řidiči k úspornému stylu jízdy.

Econ je aktivní vždy po nastartování a kromě mírného otupění reakcí motoru se projevuje hlavně barevnými indikátory po stranách digitálního rychloměru. Jejich barva se mění od zelené při šetrné jízdě po méně sympatickou tmavě modrou (ta svítí bez režimu Econ vždy).

Kdybychom se ale měli důsledně držet této nápovědy, cesty mimo město se pěkně protáhnou. Zelená barva totiž vybízí vždy ke stejnému stylu – nad 50 km/h zrychlovat co nejjemněji na co nejtěžší převod. V praxi s tímto přístupem pojedete vždy kus pod rychlostními limity a akceleraci nad 100 km/h budete měřit pomocí trhacího kalendáře… Často je proto potřeba šlápnout na to víc, než doporučují výpočty japonských inženýrů.

honda testy nizsistredni  

Celé to zelené snažení má nakonec alespoň ten nejdůležitější pozitivní výsledek: příznivou spotřebu benzinu. V duchu japonských tradic se realita a tabulkové hodnoty příliš nerozcházejí. Ve městě, i díky rychlému start-stopu, zůstává konzumace paliva kolem osmi litrů, mimo město se pak ustálí pod hranicí šesti litrů.

Obvyklá měření při 130 km/h ukázala 7,3 l/100 km a otáčky motoru 3400 min^-1, stokilometrová rychlost představuje hodnoty 5,3 l/100 km a 2650 min^-1. Honda tedy splnila svůj hlavní cíl: tato čísla jsou opravdu ve srovnání s předchůdcem zhruba o 10 % lepší.

Kvalita jízdy: na všech frontách zlepšení

Výkonově ostýchavý motor bohužel nedokáže naplno předvést jiná zlepšení, se kterými nový Civic přichází. Předně je to vyladěný podvozek, který si lépe rozumí se zatáčkami, a přitom to není takový kostitřas jako Civic 8. generace.

Civic v zatáčkách nevlaje ani neodskakuje, příčné nerovnosti dokáže obstojně utlumit a nově nasazené kapalinové uložení zadní nápravy pomáhá zatajit její jednoduchou konstrukci. Problémy nepřichází v zatáčkách ani při rychlé jízdě po dálnici, náznak nervozity se vynoří jen při rychlém trhnutí volantem – to se záď v silentblocích nepříjemně zhoupne.

honda testy nizsistredni  

Chvála na řízení a volant s tlustým věncem už zazněla. A další tradiční předností Hondy je přesné řazení, kde ani nový Civic nezklame. Na špičkovou Mazdu 3 to sice nestačí, ale to jen kvůli relativně velké vzdálenosti liché řady převodů od těch sudých. Řadicí páka se však v kulise pohybuje přesně a rychle, navíc je má řidič doslova po ruce.

Kam s ním?

Nový Civic je typickou ukázkou japonského uvažování – je postaven tak, aby ho současní majitelé Civicu chtěli koupit. A to není nutně špatná taktika. Honda si jde svou cestou a od konkurence neopisuje. Značná nevyhraněnost mezi sportovními vlastnostmi, environmentálním zaměřením a prakticky pojatou stavbou interiéru je ukázkovou ilustrací dnešní doby.

Zda tím ale Honda naláká zcela nové zájemce, to je otázkou. Design i přes trvající wow efekt není v pravém slova smyslu krásný a Civic jako celek je na první pohled příliš nekonvenční. K tomu se ještě přidává sebevědomá cenová politika, která řadí Civic k těm dražším modelům nižší střední třídy.

Navíc někdejší japonské BMW výrazně otupělo, hlavně vinou seškrceného motoru nedokáže poskytnout tu pravou zábavu za volantem. 140 koní už dnes není automatickou zárukou zajímavého svezení, alespoň že tedy značka Honda zůstává synonymem solidních jízdních vlastností a Civic zřejmě s definitivní platností znamená auto s prakticky řešeným interiérem.

honda testy nizsistredni  

Plusy

• Sladění komfortu a ovladatelnosti
• Přesné řízení
• Čitelné přístroje, intuitivní ergonomie
• Kvalita zpracování interiéru
• Objemný a variabilní zavazadlový prostor
• Mezigenerační skok v odhlučnění
• Plně adaptivní bi-xenonové světlomety

Minusy

• Prostor na zadních sedadlech
• Výhled směrem dozadu
• Zbytečně těžké převody, mdlý zátah motoru
• Nepříjemný zvuk ve vysokých otáčkách
• Vysoké příplatky za doplňky
• Omezená nabídka motorů