TEST Hyundai i40 kombi 1,7 CRDi AT – Zapomeňte na Sonatu

Po řadě novinek v objemových segmentech se Hyundai zaměřilo na prestižní kategorie. V zámoří už jsou v prodeji sedany vyšší střední a luxusní třídy, které doplnila také nová Sonata. Evropa se jí nedočkala, ale šlo zřejmě jen o to, připravit zcela nový model tak dobře, jak nejlépe to jde. V Koreji i v Rüsselsheimu, sídle vývojového střediska Hyundaie, totiž dobře vědí, že Evropanům nezachutná jen tak něco. Nová střední třída z Koreje je ale konečně tady. Čím bude náročné zákazníky přesvědčovat?

Tvarové fluidum

Toto je definitivní konec nemastných a neslaných Sonat, které v lepších případech připomínaly luxusnější modely konkurence. Čtyřicítka jde vlastní fluidní cestou, cestou výrazného designu s množstvím hran, vln a záhybů. Je v každém případě originální, méně jisté je, jak dlouho bude láska na první pohled trvat. Korejské automobilky jsou však známé rychlou obměnou modelů, takže to nemusí být až tak zásadní otázka.

Proti tradici jde v hodně konzervativní evropské střední třídě nejen design, ale i příchod karosářské verze kombi. Teprve po něm, letos na podzim, uvidíme v prodejnách také tříprostorovou verzi Hyundaie i40.

hyundai testy strednitrida  

Sympatické je na novém voze zachování rozumných vnějších rozměrů, byť by se právě zvětšení délky k horní hranici střední třídy nabízelo jako jednoduchý prodejní argument proti zavedeným Passatů, Mondeím a podobně přerostlým Superbům nebo Insigniím. Hyundai tedy opravdu jde vlastní cestou. Na ní však nesmí chybět pevně zasazené kameny v podobě světelných diod v zadních svítilnách i předních světlometech.

Při délce 4770 mm – téměř identické jako u VW Passat Variant – je základem úspěchu, resp. prostornosti interiéru, rozvor natažený na 2770 mm. Čtyřicítce sice na Mondeo ještě 8 cm schází, ale ostatní klíčoví hráči jsou na tom o jednotky až desítky milimetrů hůř. Naopak výškou 1470 mm se řadí Hyundai k nižším kombi ve střední třídě.

Hyundai se zbavil nejasně definovaného designového stylu a vydal se s novým kombi do čím dál početnější skupiny sportovně střižených modelů střední třídy, které ale dokáží být i celkem praktickými společníky. Jak dobrá je i40 v nejdůležitější české disciplíně?

hyundai testy strednitrida  

Kufrové body

Té zádi byste to zvenku nehádali, ale po odklopení víka je tady vskutku k využití přes 0,5 m³ nákladového objemu. Přesný údaj výrobce hovoří dokonce o 553 l v základním uspořádání. Nemáme důvod korejským inženýrům nevěřit, protože i jednoduché měření délky u dna (1130 mm), šířky mezi podběhy (1010 mm) a výšky po roletový kryt (480 mm) dává po vynásobení odpovídající hodnotu objemu. Žádné hrátky s nedostupnými záhyby a těžko využitelnými skulinami se v kufru neděly!

Variabilita znamená v případě i40 možnost sklopení zadních opěradel. V podlaze pak sice nevzniká schod, ale ani rovná ložná plocha. Se sklopenými sedadly lze běžně přepravovat předměty s délkou 1,8 m, když odsunete přední sedadlo dále vpřed, vejdou se i desky s délkou 2,2 m.

hyundai testy strednitrida  

Podstatnou informací u moderního kombi je výška prahu zavazadelníku jen 595 mm nad vozovkou, pod pátými dveřmi se bezpečně cítí zejména osoby s výškou do 1810 mm. Víko je naštěstí uchyceno relativně daleko ve střeše, takže tato míra nepředstavuje zásadní riziko.

Milé překvapení čeká pod podlahou. V mohutné prohlubni se tady našlo místo pro plnohodnotné náhradní kolo a to včetně našeho extrémního rozměru 225/45 R18!

Kufrový závěr? Tak nenápadně a přitom efektivně zabalený zavazadelník už do střední třídy dlouho nikdo nepřivezl!

Interiérové eso

Jestli to vypadá, že jsme dojmy z interiéru čtyřicítky přeskočili záměrně, je to omyl. Zásadních zklamání se totiž ani tady nedočkáte! Sedíme v autě s nejvyšší výbavou Premium, avšak v tomto případě nejde o velkou nadsázku. K dispozici je celá řada užitečných nebo příjemných funkcí, které v neprémiové části segmentu dvakrát běžné nejsou. Co třeba skvěle fungující ventilace předních sedadel, vyhřívání volantu nebo systém aktivně udržující vozidlo v jízdním pruhu cestou mírných korekcí řízení….

Standard nejvyšší výbavy zahrnuje taky velká přední sedadla, čalouněná příjemnou středně tuhou kůží, kterým schází snad jen možnost prodloužení sedáku, známá z vozů prémiových značek a nových Opelů. Poloha za volantem by byla výborná, nebýt vyšší polohy sedadla nad podlahou. Má to dva průvodní jevy – vedle nemožnosti snížit sedák pro lepší kontakt s vozidlem je zhoršen i výhled šikmo vzhůru na semafory – řidiči Fabií a Roomsterů vědí o čem je řeč. Náš vůz má elektrické seřizování polohy sedadel, které pár centimetrů nad podlahou mohlo přidat, pro definitivní závěr si tedy počkáme až na setkání s obyčejnější čtyřicítkou…

Přístrojová deska působí sebevědomě. Je stejně fluidní jako exteriér, kombinace materiálů je ale na hony vzdálena dobře známým striktně účelovým korejským standardům. Horní část je z měkčeného plastu, spodní pak z tuhého, ale na podhled i dotek neméně kvalitního materiálu. Vkusné plastové dekory střídají malé plochy s lesklým „klavírním“ lakem s převládajícími pásy matně šedého povrchu. Interiér jako celek působí robustně, plasty nejsou nepříjemně cítit a samozřejmě nevržou při přejezdu nerovností.

Přístroje před řidičem s přívlastkem Supervision mají modrý nádech a velmi dobrou čitelnost. Poněkud méně kontrastní je dotyková obrazovka navigace, na níž se ve dvou vyšších výbavách zobrazuje záběr zadní parkovací kamery. A propos parkování – k dispozici je i celkem šikovný asistent, který zvládá dovést vozidlo do podélné mezery o metr delší než je samotné auto.

hyundai testy strednitrida  

Pár nedokonalostí se ale přece najde. Kůže, kterou je obšit volant, nepůsobí příliš přesvědčivě. I Kia už ukázala, že potah z pravé kůže může být hebký a příjemný na dotyk. Ten ve čtyřicítce se blíží víc běžnému plastu než pravé kůži. A druhý postřeh: Centrální otočný ovladač na středovém panelu kupodivu neovládá nastavování teploty nýbrž otáčky ventilátoru. Dokonce i ten kdo přesedne z Elantry bude v i40 z ovládání teploty zmaten.

Na zadní místa se dobře nastupuje a ani prostorově zde nebudete strádat. To za předpokladu, že osoba před vámi nevyhledává nízký posez. V tom případě už totiž nezbývá mnoho místa pod předním sedadlem pro nárty zadních pasažérů. Podélný prostor mezi předním a zadním opěradlem se pohybuje mezi 700 a 960 mm, podle aktuální polohy sedadla v první řadě. Jde tedy o plnohodnotně střednětřídní míru. Podobně jako 1000 mm nad zadními sedáky. V tomto případě musíte počítat s horší ergonomií sedění, sedák je jen 340 mm nad podlahou, takže nepodpírá účinně nohy, navzdory slušné délce 520 mm.

Interiérový závěr: Nic zásadního tady nechybí, místa je přiměřeně třídnímu zařazení a celkový dojem vylepšuje nezvykle štědrá komfortní výbava. Překáží vysoký posez vpředu a nižší vzadu…

Rychlý podvozek

Podvozky Sonat bývaly na evropském trhu slabinou střední třídy v podání Hyundaie. I to se ale mění! Čtyřicítka vyjíždí s rychlým podvozkem, relativně malými náklony karoserie, snadným ovládáním, přesným následováním pokynů řidiče a stabilitou ve vysokých rychlostech, která byla všem předchůdcům cizí.

Jízdní pohodlí je v našem případě postiženo instalací 18palcových kol s nízkým profilem pneumatik, takže přejezd i menší nerovnosti se projevuje rázem a následným neharmonickým utlumením. Vozy na 16 nebo 17palcových pneu by na tom měly být lépe, ale jestli budou umět tlumit nerovnosti tak dobře jako Mondeo nebo Mazda 6 zatím říct nedokážeme. Osmnáctipalcová kola vypadají na i40 skvěle, ale radost z nich budete mít jen na kvalitních silnicích.

Brzdám není co vytknout, snadno se ovládají, jejich účinek odpovídá dynamice auta. Naopak řízení by zasloužilo další tovární tuning. Je to asi nejslabší oblast celého auta, ve volantu jsou jen stopy po zpětné vazbě, v nízkých rychlostech je řízení příliš lehké, ve vyšších ztuhne, ale umělý odpor při změně směru zůstává.

Jízdní závěr? Hyundai se snaží konkurovat agilním modelům střední třídy. Jízdní projev nemá daleko k Mondeům a Mazdám6. Horší je to s komfortem na 18palcových kolech a naladěním řízení.

Motorové novum

Do kombi střední třídy se i v době downsizingové kupuje nejčastěji dvoulitrový turbodiesel, ale i v tom je Hyundai i40 jiné. Místo dvoulitru je vrcholem nabídky motor se zdvihovým objeme 1685 cm³ a parametry, které by klidně dvoulitru patřit mohly! Nebo považujete 100 kW ve 4000 min^-1 a 325 Nm mezi 2000 a 2500 min^-1 za nedostatečné?

Náš pohled po ujetí několika set kilometrů je následující: Síla této sedmnáctistovce nechybí, problém je v tom, jak se k ní dostat a co u toho musíte vyslechnout. Náš vůz se šestistupňovým automatem nedokázal zamaskovat, že motor není pod 1800 min^-1 příliš ochoten spolupracovat, mezi volnoběhem a 2000 min^-1 zeje celkem slušná turbodíra a tak převodovka raději posílá motor při prudké akceleraci kamsi k 3000 min^-1, což je pásmo, ve kterém automaty dvoulitrů mnohdy odřazují nahoru. Izolace interiéru od vibrací čtyřválce je celkem obstojná, motor je ale slyšet více než jsou zákazníci ve střední třídě zvyklí. S vyššími otáčkami tato zvuková kulisa pochopitelně sílí a tak není o druhu pohonu pochyb.

hyundai testy strednitrida  

Když auto naložíte, nebo „mu naložíte“, ukáže se, že velkou výkonovou rezervu pro svižné předjíždění motor nemá. Automat je sice šestistupňový, stejně jako manuální převodovka, přesto vás připraví navzdory svižnému řazení o 1,4 s ve sprintu z 0 na 100 km/h. Akcelerovat s nejsilnějším automatovým turbodieselem za 12 sekund, to už se nenosí ani v nižší střední.

Ještě že to tak Hyundai nenechá a přijde s dvojitě přeplňovanou verzí stejného motoru, která by měla vyřešit jen průměrnou dynamiku a doladí snad i poněkud nekulturní zvuk.

A spotřeba? Jak už to u moderních turbodieselů bývá, odběr záleží hodně na tom, jak s ním jezdíte. Úsporná jízda s tempomatem na 105 km/h končila v našem případě 4,6 l/100 km, dálničních 138 km/h (reálně 130 km/h) zvedne odběr na 6,7 l/100 km. Svižná jízda mimo město se podepíše na 70litrové (!) nádrži 8 l/100 km a po městě budete jezdit za 7 až 10 l/100 km, podle tíhy vaší pravé nohy.

Motorový závěr? Sedmnáctistovka běžnému řidiči stačit bude. Po přesednutí z Octavie 2,0 TDI, musíte přivyknout na potřebu vyšších otáček, horší dynamiku a to vše při podobné spotřebě.

Malý krok pro střední třídu, velký pro Hyundai

Všechny hlavní oblasti nového kombi střední třídy jsme probrali. Kam tedy Hyundai míří? Kupodivu na ta nejvyšší místa v segmentu. Na českém trhu to znamená cílit na škodovky (Superb Combi, Octavia Combi), passaty, mondea nebo insignie. Ke komu má nejblíže charakterově? Tipujeme, že by to mohli být zákazníci Mazdy, Opelu ale dost dobře i ti přicházející od Fordu!

Časy se mění a tak je korejský útok veden ne prvoplánově, ale mimořádně promyšleně. Povedený design karoserie, která není zbytečně velká, ukrývá přiměřeně dimenzovaný a kvalitně vyrobený interiér. Už dlouho jsme neviděli tak pohledné kombi s tak velkým zavazadelníkem. Za pozornost stojí standard bezpečnostní výbavy, ale i šíře luxusních a komfortních prvků, které lze do čtyřicítky dopravit. Jízda je velkým překvapením, auto dobře drží stopu, reaguje na pokyny řidiče a má velmi dobře odhlučněný podvozek. Zapracovat by se mělo na kultuře překonávání nerovností, konkurence totiž dnes tlumí i s 18palcovými koly! S ohledem na dobře postavený celek zamrzí nastavení posilovače, který by zasloužil ještě jeden ladicí cyklus…

Mezigenerační srovnání se Sonatou by bylo bezpředmětné, kdyby byl v nabídce i40 poctivý dvoulitrový turbodiesel, nebo ještě lépe výkonný motor 2,2 CRDi (145 kW, 445 Nm) ze Santa Fe. Silnější sedmnáctistovka běžného řidiče střední třídy uspokojí, ale od asijského tygra s hodně dobrým podvozkem se přeci jen čeká trochu lepší jízdní dynamika.

Hyundai i40 vs. konkurence: Co koupit?

hyundai testy strednitrida  

Plusy

• Jízdní vlastnosti na dobré silnici
• Vyspělá elektronická a komfortní výbava
• Spotřeba paliva při jízdě konstantní rychlostí
• Sportovní poloha za volantem
• Kvalitně působící interiér
• Práh zavazadelníku nízko nad zemí
• Působivý design interiéru i exteriéru
• Pětiletá komplexní záruka

Minusy

• Vyšší hluk motoru pod zatížením
• Horší tlumení nerovností s 18palcovými koly
• Slabší jízdní dynamika „nejvýkonnější naftové motorizace“
• Menší rozměry interiéru ve srovnání s Passatem/Mondeem/Superbem
• Málo místa pro nárty pod předním sedákem
• Nízko nad podlahou uložené zadní sedáky