Ineos Grenadier zavítal do Česka, prototypy zanechaly silný dojem

Brzy to budou již čtyři roky, co britský chemický gigant Ineos – jedna z největších chemických společností světa, ohlásil projekt Grenadier. Drsné pracovní SUV, které mělo převzít pochodeň po ukončení výroby klasického Land Roveru Defender, je nyní ve fázi testování prototypů a dva z nich v tomto týdnu dorazily do Česka.

Prezentace dvou drsných pracantů do nejnáročnějšího prostředí proběhla v plzeňském showroomu společnosti Autosalon Dajbych, která je v současnosti zřejmě největším a nejznámějším českým odborníkem na vozy do náročných podmínek. A to jak pracovní, tak i služební nebo pro dobrodruhy.

Ostatně právě Autosalon Dajbych má na svědomí projekt policejních Land Roverů Defender, pro armádu vyvíjí speciál LRPV Gepard, horské službě dodal vozy Toyota Land Cruiser řady 70, zajišťuje přestavbu vozu Toyota Hilux na verzi 6x6, atd. Není tedy divu, že se právě Autosalon Dajbych stal partnerem britského Ineosu.

Abychom však byli konkrétní – společnost Ineos sice sídlí ve Velké Británii, vývoj modelu Grenadier je však spíše evropským projektem. Ostatně ze starého kontinentu by mělo pocházet až 90 procent komponent. Ze zahraničí jsou například pneumatiky, které se velmi často vyrábějí v Asii, nebo redukční převodovka, kterou dodal severoamerický Tremec.

Tohle je nový Ineos Grenadier. Poctivý teréňák chce být náhradou za klasický Defender

Zbytek použitých komponent však pochází od renomovaných evropských výrobců. Například robustní rám dodala společnost Gestamp, karoserii vyrábí společnost Voestalpine, interiér je od IAC a nápravy jsou značky Carraro. V rámci snižování nákladů, urychlení produkce, usnadnění homologace a zajištění snazšího servisu pak motory pochází od BMW, převodovka od ZF a výfuk je značky Eberspächer.

Vývoj rovněž probíhal v Evropě, konkrétně za velkého přispění rakouské společnosti Magna Steyr a techniků podílejících se i na vývoji vozů jako je Mercedes-Benz třídy G. Společnost Magna zajistila také stavbu prvních prototypů, sériová výroba však bude probíhat v závodu Hambach na francouzsko-německých hranicích, který Ineos koupil od Daimleru. V současnosti zde stále ještě probíhá výroba elektrických vozů Smart, nyní pod taktovkou Ineosu, brzy by ji však měla doplnit výroba Grenadieru. V roce 2024 pak Smart v Evropě skončí a přesune se do Číny, zatímco závod v Hambachu se bude plně soustředit na Grenadier.

Jako Defender

Teď už ale k samotnému vozu, který možná na první pohled připomíná klasický Defender, ovšem o žádné kopírování nejde. Po představení Grenadieru se totiž objevily informace, že automobilka Land Rover kvůli vzhledu novinky Ineosu podnikla jisté právní kroky, podle informací z prezentace však byly zatím všechny námitky na vzhled Grenadieru smeteny ze stolu. Nicméně pojďme se na něj podívat zblízka.

Hned úvodem můžeme říci, že je celá karoserie vyrobená z poctivých plechů, zatímco dveře a kapota jsou vyrobeny z hliníku. Přední nárazník je pro evropské trhy plastový, aby splnil požadavky na ochranu chodců, a je dělený na tři kusy, díky čemuž bude snazší vyměňovat poškozené díly. Automobilka také počítá s umístěním navijáku s nosností 5 tun, pro který už je v autě připravená i kabeláž.

Světlomety pracují s klasickou LED technologií – bez jakýchkoliv chytrých funkcí. Maska chladiče byla optimalizována společností McLaren, v jejímž závodním F1 týmu má Ineos svůj podíl. Její tvarování v kombinaci s masivním chladičem by mělo zajistit, že Grenadier zvládne práci i v nejnáročnějších podmínkách. U produkčního vozu by se navíc v masce měl objevit i chladič převodovky, která zřejmě v terénu dostane zabrat.

Kapota motoru je sice hliníková, blatníky jsou ovšem plechové, aby se na ně dalo normálně stoupnout. Jde tak o přípravu například pro milovníky safari, kteří budou moci z kapoty fotit. Současně je odtud ale i snazší přístup na střechu, která má dynamickou nosnost 150 kilogramů a statickou nosnost 300 kilogramů.

Dveře jsou zavěšené na jednoduchých pantech, zajímavostí jsou ale univerzální lišty na jejich bocích. Jde o systém používaný v armádě, tranzitní přepravě i na různých dobrodružných speciálech. Přední dveře by měly unést okolo 10 až 20 kilogramů, zatímco lišty vzadu na bocích by měly unést až 50 kilogramů. Snadno tak mohou být využity například pro zavěšení kanystrů, rezerv nebo kempinkového vybavení.

Prezentované prototypy měly vzadu asymetricky dělené dveře v poměru 70/30. Na jedné straně byl umístěn praktický příplatkový žebřík, usnadňující přístup k vybavení na střeše, zatímco na druhé straně dveří je zavěšená rezerva s praktickou schránkou například na vyprošťovací vybavení. Zajímavým detailem jsou pak také dvě koncovky výfukového systému.

Ineos Grenadier odhaluje interiér. Nástupce původního Defenderu láká na funkčnost i modernu

Při navrhování vozu už navíc technici věděli, jakých parametrů pro jízdu v terénu chtějí dosáhnout. Díky krátkému přednímu převisu tak vůz zvládá nájezdový úhel 35,5 °, přejezdový úhel je 27,8 ° a odjezdový úhel má hodnotu 36,1 °. Světlá výška je 258 mm a vůz zvládne brodit až do hloubky 80 centimetrů.

Skvěle zvolená technika

Pro jízdu v terénu má však Grenadier mnoho dalších skvělých předpokladů. Jde například o tuhé nápravy vpředu i vzadu, dodané již zmiňovanou společností Carraro, které v současnosti nabízí už jen Jeep Wrangler/Gladiator a Toyota Land Cruiser řady 70. O odpružení se pak starají heavy-duty pružiny a tlumiče od společnosti Bilstein a nechybí ani zesílené panhardské tyče.

Cílem bylo postavit vůz, jehož technika bude robustní a odolná. Vpředu i vzadu si tak můžeme všimnout robustních ochranných plechů, zatímco technici z Autosalonu Dajbych potvrzovali, že při zvednutí vozu byly vidět skutečně robustní prvky podvozku, robustní rám a robustní nápravy. Grenadier by tak měl vydržet skutečně těžké namáhání, žádná technika však není nesmrtelná. Díky jednoduchým řešením by však servis vozu měl být poměrně snadný.

Pod kapotou by se měly objevit dvě pohonné jednotky - benzínový a naftový třílitrový twin-turbo řadový šestiválec od BMW. Obě pohonné jednotky byly optimalizovány pro provoz v terénu a v rámci testovacího programu musely najet okolo 1,8 milionu kilometrů v různých klimatických podmínkách – včetně Afriky, Ameriky nebo Austrálie. Motory splňují emisní normy pro všechny plánované trhy (Euro 6 i 4) a díky úpravám pro vybrané trhy by si měly poradit také se specifiky lokálních paliv.

Benzínový motor je naladěn na 285 koní, mnohem důležitější je však nejvyšší točivý moment 450 Nm. Vznětový motor je naladěn na 249 koní, točivý moment ale dosahuje až 550 Nm. Obě motorizace jsou spojeny s osmistupňovou automatickou převodovkou ZF, která bude jedinou volbou. Při její robustnosti a spolehlivosti údajně ani nebyla potřeba hledat manuální skříně.

Ineos vyvíjí drsný offroad Grenadier 4x4 s vodíkovým pohonem od Hyundai

Výkon putuje standardně na všechna čtyři kola, již v základní výbavě ale vůz nabídne redukční převodovku s převodem 3,7:1 a chybět nebude ani uzávěrka mezinápravového diferenciálu. Ve vyšších výbavách pak Grenadier nabídne také uzávěrky obou nápravových diferenciálů, zatím ale nevíme, o jaký typ přesně půjde.

K šestiválcovým motorům musíme dodat, že má Ineos jejich dodávky od BMW zajištěné až do roku 2035. V průběhu let pak nejspíš dostanou mild-hybridní technologii, tím však klasická elektrifikace končí. Grenadier nebude hybridem, plug-in hybridem ani klasickým bateriovým elektromobilem. Pro vůz tohoto typu by se totiž nejednalo o příliš smysluplné technologie, hmotnost baterií by navíc omezovala nosnost. Místo baterek ale Grenadier vsadí na vodíkové palivové články, které by měla v rámci spolupráce dodat společnost Hyundai.

Mimo řečí jsme pak vyslechli zvěsti, že by možná Grenadier mohl dostat i jiné motory, než jsou řadové šestiválce BMW. O vůz už totiž projevily zájem armády a ozbrojené složky, společnost BMW však kvůli své druhoválečné historii odmítá dodávat motory do vozidel, která by se mohla objevit ve válečných zónách. Existuje tak možnost, že by mohla vzniknout ještě speciální motorizace, která by Grenadieru umožnila expandovat na nové trhy.

Prostorná a funkční kabina

Od exteriéru a techniky ale vzhůru do kabiny, která je krásnou kombinací funkčnosti, jednoduchosti a moderních trendů. Hned na první pohled zaujmou například sedačky Recaro, čalouněné prodyšnou ale voděvzdornou látkou, s poměrně výrazným bočním vedením a plastovou výztuhou v zádech, která připomíná vozy BMW. Další vzpomínkou na Mnichov je také volič automatické převodovky ZF ve středové konzole, který by se měl dochovat do produkční verze, zatímco masivní páka pro řazení redukce a uzavírání středového diferenciálu bude u produkčního vozu zcela jiná. To už ale trochu předbíháme.

Za pozornost totiž stojí také palubní deska, která postrádá klasický přístrojový štít. Místo toho vidíme před volantem, který má jednoduchý dvouramenný design a speciální tlačítko s tišším klaksonem, jednoduchý soubor výstražných kontrolek, zatímco informace přístrojového štítu jsou přeneseny do 12,3palcového barevného dotykového displeje, umístěného uprostřed na palubní desce.

Ve středové konzole je vidět paleta robustních tlačítek ovládajících všechny důležité funkce vozu. Automobilka se tak snažila zajistit, aby bylo možné ovládat vůz i v rukavicích nebo s mokrýma rukama.  Další série tlačítek je pak umístěna uprostřed střechy, mezi dvojicí výklopných i zcela odstranitelných střešních oken. Tato tlačítka, která se inspirovala v letectví, nabízí vedle eCall nebo speciálního brodícího režimu (který vypne parkovací senzory a upraví chod plynu), také tlačítka s připravenou kabeláží pro napájení vlastního příslušenství. Od navijáku, až po světla.

Plasty kabiny byly prozatím pouze prototypy vytištěnými na 3D tiskárně, se kterými se nejspíš bude ještě pracovat. Měnit by se mohlo například umístění klik, které jsou nyní umístěné možná až příliš vzadu. Příjemné by také bylo, kdyby automobilka přidala dozadu ještě další madla pro snazší nastupování.

Celkově však kabina zatím působila příjemně robustně, vzdušně i relativně moderně. Místo nebylo nejmenší problém vpředu ani vzadu. Do kufru by se pak měla pohodlně vejít tradiční euro-paleta, zatímco na tažném by měl vůz zvládnout až 3,5 tuny. Rozhodně tak půjde o schopného pracanta i parťáka na nejrůznějších cestách.

První cesta? Milé překvapení

Milým překvapením celé prezentace byla krátká jízda, ačkoliv pouze na místě spolujezdce. Stále se totiž jedná pouze o prototypy, kterým občas něco chybí, takže k jejich řízení bylo zapotřebí profesionálů. Ti nás vzali na velmi krátkou projížďku po asfaltu, během které předvedl prototyp benzínového Grenadieru krásně plynulý a silný zátah.

Řadový šestiválec vydával hutný zvuk typický pro mnichovská SUV, navzdory pořádným drapákům v podbězích nás ale v kabině neobtěžoval žádný výrazný hluk. Pravda, zatím jsme se v Grenadieru svezli pouze v nižších rychlostech, podle testovacích jezdců však problémem nejsou ani přesuny po dálnicích. Maximální rychlost by se měla pohybovat okolo 160 km/h, zrychlení se však dozvíme až s představením produkční verze. Zmínku si ale zaslouží i převodovka ZF, která měnila kvalty s pověstnou plynulostí a bez nejmenšího zaškubnutí.

Mercedes prodává svoji továrnu ve Francii. Produkce smartů zůstává, doplní je však offroady

Nejzajímavější částí však byla jízda po terénním polygonu poblíž plzeňského showroomu Autosalon Dajbych, kam se prototyp vrhl pouze s uzavřenou mezinápravovou uzávěrkou a redukcí. Bez ohledu na vyjeté koleje a rozježděnou vrstvu bláta se Grenadier schopně škrábal do každého svahu a neustále ukazoval, že tohle bere jen jako rozcvičku. Podvozek s tuhými nápravami vpředu i vzadu se příjemně pohupoval a ani při větších náklonech se nezdálo, že by měl Grenadier chuť se svalit na dveře či střechu. Sportovní sedačky Recaro navíc skvěle držely tělo.

V příštím roce na viděnou

První svezení sice bylo poměrně krátké, přesto docela intenzivní. Grenadier se zdá být opravdu schopným strojem, který na dnešním trhu nebude mít příliš mnoho konkurentů. Není proto divu, že se o něj začali zajímat zákazníci z různých odvětví – od důlních a energetických společností, přes IZS až po Horskou službu. Zájem by však měl být citelný také ze strany dobrodruhů a cestovatelů, kterých v Česku není zrovna málo.

Na produkční verzi Grenadieru si však budeme muset ještě chvíli počkat. Zahájení produkce je totiž naplánované na konec července 2022 a na trhy by se měly první kousky dostávat někdy v průběhu září 2022. Zájemci o tento vůz mohou již nyní skládat vratnou zálohu ve výši 450 eur, kterých mělo z Česka přijít už zhruba kolem stovky. Autosalon Dajbych by pak měl v příštím roce obdržet okolo 30 kousků.

Ineos přitom počítá s maximální produkcí až 30.000 vozů ročně, což je na nového hráče na poměrně okrajovém trhu velmi ambiciózní číslo. Vzhledem k plánované expanzi do Ameriky, Afriky i Asie ovšem společnost očekává, že cca 10.000 kusů zůstane v Evropě, dalších 10.000 kusů zamíří do Jižní Ameriky a zbytek poputuje do zbytku světa.

Základem nabídky bude pětimístná verze, ekvivalent Defenderu 110. S pouze třímístnou verzí a kratším rozvorem se nepočítá. Do budoucna pak nabídku rozšíří ještě prodloužená verze, která by mohla být ekvivalentem Defenderu 130. Kromě klasické pětidveřové kabiny se počítá také s verzí pick-up a šasi, kdy je za kabinou připravený rám pro nástavbu dle požadavků zákazníka. A cena? Ta by měla začínat od cca 59.000 eur s daní, což je zhruba 1,5 milionu korun. Není to málo, ovšem kdo potřebuje skutečného pracanta, nemá dnes příliš a výběr. Legendární Toyota Land Cruiser řady 70 tu s námi navíc také nebude věčně.