Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jackie Stewart: Létající Skot

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

Před padesáti lety ukončil kariéru Jackie Stewart. Trojnásobný mistr světa formule 1 získal přezdívku podle země svého původu. Dnes je v 84 letech nejstarším žijícím šampionem F1.

V historii formule 1 od roku 1950 získalo titul celkem čtyřiatřicet závodníků. Pět ještě závodí, čtrnáct zahynulo nebo zemřelo v požehnaném věku. Zbývající se věnují aktivnímu či pasivnímu odpočinku.

Měl problémy se čtením

Legendární jezdec přišel na svět v neděli 11. června 1939 ve skotské vesnici Milton, patnáct kilometrů západně od města Glasgow. K motorismu nemohl mít blíže, protože jeho otec byl prodejcem aut a amatérským motocyklovým závodníkem. O osm let starší bratr Jimmy to dotáhl až do formule 1. V roce 1953 odjel na britském Silverstonu svůj jediný závod. Ještě jedenáct kol před koncem ho dělilo jedno místo od bodového zisku, ale pak bohužel havaroval.

Mladý Stewart měl ve škole problémy s dyslexií, což je porucha vyznačující se sníženou schopností přesného a rychlého čtení. Tehdy však jeho problémy diagnostikovány nebyly a Jackie byl vystaven šikaně spolužáků, dokonce i některých učitelů. „Otevřel jsem knihu, viděl spoustu různých čar a nevěděl, co to znamená. Učitelka na mě křičela a já se moc styděl,“ vzpomínal v jedné ze svých biografií. V šestnácti letech odešel ze školy do otcových dílen jako učeň automechanik. Lékařsky mu byla dyslexie diagnostikována až v roce 1980.

Ve třinácti letech zvítězil v soutěži ve střelbě na hliněné holuby a tomuto sportu zvanému skeet doslova propadl. Dvakrát vyhrál mistrovství Evropy, všechny ostrovní šampionáty a o jediné místo mu unikl postup na olympijské hry v roce 1960. Zanechal střelby a od sezony 1961 se začal věnovat automobilovým závodům. Jezdil s vozy Aston DB4GT, Jaguar E-Type a Cooper T49. V sezoně 1963 dokonce vyhrál čtrnáct závodů. Psal se březen 1964 a na trati ve slavném Goodwoodu se Jackie Stewart setkal s manažerem Kenem Tyrrelem, který hledal rychlého pilota do svého týmu. Došlo ke spolupráci, která později přinesla tři tituly mistra světa. Zatím jsme v roce 1964 a Stewart se stal britským šampionem formule 3.

Dvacet minut v benzinu

To už byl dva roky ženatý s Helenou McGregorovou. Bankovní úřednice se vzdala své práce a v roce 1962 se vzali, jemu bylo 23 a jí 21 let. „Sňatek může závodníka uklidnit, alespoň tak to vidím. Když se navíc stane otcem, vzroste jeho zodpovědnost,“ vyložil svou teorii. První syn se mu narodil v době, kdy byl Jackie na závodech v americkém Riverside. Jeho sekretářka ho vzbudila ve tři ráno dvěma slovy: „Hallo, Daddy!“ Helen Stewartová vzpomínala: „Jackie s návratem tak spěchal, že v závodě přetočil motor.“

Sezona 1965 byla debutovou pro Stewarta v mistrovství světa formule 1 a hned na Nový rok získal v jihoafrickém East Londonu svůj první bod. V Monte Carlu poprvé poznal stupně vítězů a sezonu zakončil premiérovou výhrou v Monze. Získal celkově třetí místo. Hned v dalším roce přišla jeho nejošklivější havárie kariéry. V belgickém Spa Francorchamps vyletěl v rychlosti 260 km/h z trati. Přerazil telegrafní sloup a skončil v kůlně farmáře. Sloupek řízení mu sevřel nohu a jezdec se nemohl dostat z vozu. Dvacet minut proseděl v benzinu, který vytekl z prasklých nádrží. Měl obrovské štěstí a z vozu ho dostali další dva jezdci Graham Hill a Bob Bondurant. Od diváků si vypůjčili několik klíčů. Jedním z nich odšroubovali volant a vytáhli Jackieho z vraku.

Tahle příhoda zásadně ovlivnila Stewartův pohled na bezpečnost na závodních tratích formule 1. Po letech vzpomínal na tuto dobu se slovy: „Byl bych oblíbenějším mistrem světa, kdybych říkal, co lidé chtěli slyšet. Možná bych zahynul, ale rozhodně bych byl populárnější.“ Stewart si najal soukromého lékaře, aby s ním jezdil na každý závod. Prosazoval povinné používání bezpečnostních pásů a ochranných přileb na celý obličej. Na majitele tratí naléhal, aby modernizovali tratě, což považovali za zbytečné náklady. V roce 1969 dokonce zorganizoval stávku jezdců na belgickém okruhu Spa Francorchamps, protože se jim povrch zdál příliš nebezpečný. Totéž zopakoval se svým přítelem Jochenem Rindtem na německém Nürburgringu 1970.

Video se připravuje ...

Odmítl nabídku

Ferrari Rok 1966 pro něj byl významný vystoupením v severoamerickém závodě 500 mil Indianapolis. Ještě osm kol před cílem vedl, ale pak musel pro poruchu palivového čerpadla odstoupit. O rok později vzdal s poruchou motoru. V závodě 24 hodin Le Mans 1965 dojel v posádce s Grahamem Hillem desátý a skončili druzí v kategorii. V Le Mans se měl objevit ještě v roce 1970 se Stevem McQueenem. Ze startu však sešlo, protože americká pojišťovna odmítla slavného herce pojistit. A ještě mu pohrozila, že vypoví jeho úvěr.

Málo známou skutečností je, že Enzo Ferrari nabídl pro rok 1968 Stewartovi smlouvu pro svůj tým F1. Skot se však dozvěděl, že totéž udělal i Belgičanu Jackymu Ickxovi. Jackie se naštval a kontrakt vypověděl. Commendatore mu to do konce života neodpustil.

Manažer Ken Tyrrell byl rád, že Stewart zůstal. Rozhodl se opustit technicky slabé BRM a vybral si francouzský vůz Matra, do něhož namontoval osmiválcový motor Ford Cosworth. V roce 1968 s ním Jackie vyhrál tři závody  a o rok později šest. Pověstný byl jeho finiš v italské Monze 1969, kdy první čtyři vozy dělilo pouhých 0,19 sekundy. Stewart vyhrál s náskokem 0,08 sekundy a získal první titul mistra světa. „Vzpomínám si na davové šílenství, které vypuklo. Schovávali jsme se s Helenou, kde to šlo, a nakonec nás musel z okruhu odvézt jeden přítel,“ vzpomínal Stewart.

Rok 1970 se příliš nepodařil a Ken Tyrrell se rozhodl pro vývoj vlastního vozu, který měl premiéru na konci sezony. Poprvé s ním jel Stewart čtrnáct dní poté, co zahynul jeho dlouholetý přítel Jochen Rindt. V následující sezoně 1971 Stewart všechny deklasoval. Po sedmi závodech měl 60 bodů, druhý v pořadí jen 19. V polovině srpna se stal podruhé světovým šampionem.

Manželka tajemství neznala

Sezona 1972 byla ve znamení Jackieho zdravotních problémů. Měl potíže s rovnováhou, trpěl chudokrevností a lékařská prohlídka ukázala na krvácející vřed na dvanácterníku.

V létě dostal první impulz k pozdějšímu rozhodnutí o konci kariéry. Jeho sedmiletý syn Paul chodil do školy s dcerou Jochena Rindta a synem Joakima Bonniera, oba piloti F1 zahynuli. Paul se Jackieho zeptal, zda není na řadě. „Byla to jak rána do srdce,“ vzpomínal Stewart. V létě 1973 si sedl s Kenem Tyrrellem a dvěma lidmi ze společnosti Ford Motor Company. Oznámil jim rozhodnutí ukončit kariéru a bylo tajné i pro jeho ženu. „Nechtěl jsem, aby odpočítávala chybějící závody,“ vysvětloval. O titulu rozhodl znovu na italské Monze. Startoval s chřipkou, mechanici museli před závodem vyměnit motor, v závodě měl defekt pneumatiky. Po stíhací jízdě z dvacátého místa skončil čtvrtý a získal třetí titul.

Jeho posledním vystoupením měla být Velká cena USA ve Watkins Glen, jeho stý závod kariéry. V tréninku však havaroval týmový kolega a přítel Francois Cevert, který v monopostu zahynul. „Vůz byl zaklíněn v pokroucených svodidlech a všude byl cítit olej. V troskách ležel Francois,“ vzpomínal Stewart. Odjel do hotelu a své ženě oznámil, že závod nepojede. Helen prohlásila: „Teď společně zestárneme.“ Od roku 2018 má Jackieho manželka omezenou krátkodobou paměť, zhoršenou pohyblivost a vyžaduje nepřetržitou péči. Stewart založil Race Against Dementia – globální charitu, která má financovat ambiciózní, inovativní a průlomový výzkum demence.

Po skončení kariéry ze světa formule 1 neodešel. Stal se mediální tváří značky Ford a komentoval závody F1. V roce 1997 vstoupil do mistrovství světa s vlastním týmem Stewart a v šampionátu vydržel tři roky. Ve 49 závodech dojely jeho vozy pětkrát na stupních vítězů a o jediné vítězství se postaral na Nürburgringu 1999 Brit Johnny Herbert. Na konci 1999 byl tým prodán Fordu, ten jej přejmenoval na Jaguar. Po sezoně 2004 ho koupil Red Bull.

Jackie Stewart se stále objevuje na závodech formule 1 a například v australském Melbourne předával trofeje třem nejlepším jezdcům.

Jackie Young Stewart

  • Narozen: 11. 16. 1939
  • Debut: Jižní Afrika 1965 
  • Starty: 99
  • Vítězství: 27 
  • Stupně vítězů: 43
  • Nejlepší trénink: 17
  • Nejrychlejší kolo: 15
  • Body: 360 
  • Kilometry na 1. místě: 9183
  • Kilometry celkem: 25 835
  • Úspěchy: 3x mistr světa F1 (1969, 1971, 1973)
Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

Doporučujeme