Jak je to s unijním pruhem na značce? Za značku pro „vlastence“ hrozí pokuta

Český lev na registrační značce místo hvězdiček EU je na našich silnicích častým jevem. Občas se objevuje česká vlaječka nebo přeškrtnuté hvězdičky. Jenže úprava registrační značky se v Česku trestá pokutou až 10.000 korun a zákazem řízení na dobu 6 až 12 měsíců. Třeba v Dánsku se ale lze unijních hvězdiček zbavit zcela legálně.

Za 50 korun rok bez řidičáku

Nálepky s českým lvem na značku lze objednat na internetu i s poštovným za 65 korun. Na výběr jsou i české vlaječky nebo jen červený křížek na přeškrtnutí unijních hvězd. To jsou nejčastější symboly, které řidiči používají, po středních Čechách jezdí i auto s malým znakem někdejší ČSSR.

Jenže úprava registrační značky je přestupek, za který hrozí nejen pokuta 10.000 korun, ale taky ztráta řidičáku až na rok. Na webu se dají najít „zaručené“ postupy, jakými paragrafy se ve správním řízení ohánět, aby se řidič vyhnul postihu. Právní rady se opírají o to, že jde o svobodu projevu, kterou zaručuje ústava. Navíc výměna hvězdiček za lva nijak nesnižuje čitelnost čísel ani písmen na tabulce, takže se nejedná o společensky škodlivý jev.

Sranda i pořádný bizár: Další várka českých registraček na přání

Úředník nebo policista může tuto argumentaci uznat, ale nemusí. Řidiči s polepenými značkami popisují, že si úpravy policisté buď nevšímají, v jednom případě se dokonce ptali, kde se dají nálepky sehnat, nebo případně pohrozí pokutou, ale víc neřeší. Jiní motoristé mají zkušenost, že byli donuceni nálepky sundat, aby mohli pokračovat v jízdě.

Na benevolenci policistů se ale nelze spoléhat. Takže každý, kdo si nalepí na značku nějakou samolepku – je jedno, zda s českým lvem, nebo kačerem Donaldem –, může přijít o řidičák a zaplatit pokutu.

Znak EU nedávají všude

Dánsko dává motoristům na výběr. Do roku 2009 království modrý proužek nepoužívalo. V roce 2009 ho zavedlo, ale není povinný. Majitel auta při registraci ve formuláři zaškrtne, jestli znak EU chce, nebo ne. Kdo ho ale nemá, musí při cestě do jiného státu nalepit na auto oválnou značku s písmeny DK.

Možnost modrého proužku existovala před brexitem i ve Velké Británii. S vystoupením Spojeného království z Evropské unie tato možnost zanikla. Řidiči, kteří chtějí mít na SPZ označení země původu, aby si nemuseli lepit při cestách do ciziny oválnou mezinárodní poznávací značku, si můžou nechat udělat modrý proužek s britskou vlajkou a písmeny UK. Ta loni v září nahradila zkratku GB. Brit, který do zahraničí nejezdí, si vystačí s obyčejnou tabulkou bez proužku a písmen UK.

V Británii dostane majitel auta kombinaci čísel a písmen, značku si pak nechá vyrobit. Firmy vyrábějící značky fungují i u nás. Ale pokud si takový byť velmi zdařilý duplikát necháte udělat, opět riskujete pokutu a trest zákazu řízení, protože povolená je jen oficiální značka vydaná úřadem.

V dalších zemích je situace podobná jako u nás. Třeba v Německu si občas někdo nalepí místo unijních hvězd logo svého oblíbeného fotbalového klubu. Ale i to je zakázané. V Německu za úpravu značky hrozí čistě teoreticky i jeden rok ve vězení. To je spíš teoretická možnost, dávají se ale pokuty a trestné body. A stejně jako u nás hrozí odebrání řidičského průkazu.

V Praze po 21 letech došly kombinace pro registrační značky. Takto vypadá nový formát

Unijní proužek na okresní značky

Když český řidič zatouží po unijním proužku a zároveň si chce ponechat starou původní značku z dávných dob, má šanci to udělat zcela legálně. Pomineme nezákonnou cestu, že si koupí nálepku s unijními hvězdičkami a nalepí si ji na značku. To bychom se opět dostali na začátek, protože zákon hovoří o pozměňování značky, ne o tom, který světonázor je, nebo není správný.

Starou značku (jakoukoliv značku) lze vyměnit z důvodu poškození. Výměny se dělají na všech pověřených úřadech. Takže stačí sundat staré značky, přinést je na úřad a požádat o jejich výměnu za nové. Podle zákona je do 15 dnů dostanete. Takže pak můžete mít třeba na svém favoritu značku PUL 1245 s unijním proužkem. Ten tímto fíglem s výměnou můžete dostat i s první z krajských značek vydaných ještě před vstupem do EU, kde proužek taky nebyl (třeba řada začínající 1A1).

Zatímco AT 3834 se tak dá vyměnit za novou, třeba řidič se značkou PMO 1125 bude mít smůlu a dostane novou krajskou. Raznice na espézetky totiž nemají písmenko O, které se dnes kvůli možné záměně s nulou nepoužívá. Tím pádem se výměna s ponecháním původní kombinace netýká čísel z okresů Hodonín, Ústí nad Orlicí, Ostrava, Opava, Rokycany, Most, Sokolov nebo Domažlice a Kolín. Neprojde ani písmeno G. Ale gottwaldovská čísla se po revoluci měnila za zlínská, takže géčko už nikdo nemá.

Proužky ušetří starosti s označením země registrace

Modrý proužek s unijními hvězdičkami má pro řidiče jednu výhodu. Jasně označuje stát registrace, takže při cestě do zahraničí není potřeba vylepovat ovál s písmeny CZ. Modrý proužek ale bez unijních hvězd používají i některé státy mimo EU. Modrý pruh bez jakéhokoliv symbolu jen s písmeny MNE značí vozy z Černé Hory. Stejný pruh jen s písmeny TR používá Turecko. Písmeno N a malou vlaječku má Norsko. Modrý či modrožlutý pruh se znakem či vlajkou a písmeny UA nosí vozy z Ukrajiny.

Pár zajímavostí o značkách: Konec rakousko-uherského systému, římské číslice a okresy

Praha měla na autech A jako Austria

Auta z České republiky dnes nesou písmenka CZ. Do roku 1993 jsme při cestách o ciziny jezdili s označením Československa. První auta se ale ulicemi českých, moravských a slezských měst proháněla ještě za monarchie a Rakousko používalo od roku 1910 značku A. Motoristé třeba z Prahy nebo Liberce tak při cestách za hranice měli na vozech právě písmeno A.