Jak Německo splní ambiciózní cíle v elektromobilitě? Špičky vlády jednaly s automobilovým průmyslem i odbory
Jednání špiček německé vlády, odborů a autoprůmyslu o tom, jak zvýšit počet elektromobilů na německých silnicích, přineslo předvídatelný výsledek. Chce to širší nabídku levnějších elektromobilů a lepší veřejnou nabíjecí infrastrukturu.
Německo si před nějakou dobou stanovilo poměrně ambiciózní cíl, aby po jeho silnicích do roku 2030 jezdilo 15 milionů elektromobilů. Jenže od začátku letošního roku zrušilo dotace na nákup plug-in hybridů a citelně snížilo dotace na pořízení elektromobilů.
To má zcela předvídatelný výsledek – zatímco jako celek německý trh nových aut oproti loňsku roste, auta do zásuvky (bateriové elektromobily a plug-in hybridy) zaznamenaly do konce září pokles z 32 % celkového trhu na 21 %, tedy o 34 %. Samotné bateriové elektromobily klesly z necelých 20 % celkového trhu na 14 %, což je třicetiprocentní pokles.
Na začátku roku 2024 má navíc dojít k dalšímu snížení dotací na pořízení elektromobilů, a to na 3 tisíce eur (73 tisíc korun) na všechny vozy s ceníkovou cenou do 60 tisíc eur (1,46 milionu korun). Dosud zájemci dostanou na auta s cenou do 40 tisíc eur (974 tisíc korun) dotaci 4.500 eur (110 tisíc korun), na auta s cenou mezi 40 a 60 tisíci eury je dotace již dnes třítisícová. Dražší auta nejsou a nebudou z peněz daňových poplatníků podporována vůbec.
Německý automobilový trh tedy může očekávat další propad poptávky po elektrických autech, nebo alespoň odliv od těch dražších vozů. Přitom už v lednu 2022, kdy ještě mohli lidé získat až 6 tisíc eur na pořízení elektromobilu a až 4.500 eur na nový plug-in hybrid, německý ministr dopravy Volker Wissing ony patnáctimilionové ambice trochu zmírnil. Kromě bateriových elektromobilů má tento počet zahrnovat také hybridy.
Například koncern Volkswagen již dopady poklesu zájmu pociťuje docela výrazně – v říjnu na dva týdny stála výroba VW ID.3 a Cupry Born kvůli nízkému zájmu zákazníků.
Navzdory tomu se Německo očividně nechce svých ambicí vzdát zcela. V pondělí se kancléř Olaf Scholz a další političtí lídři sešli s vrcholnými představiteli odborů, automobilového průmyslu a energetiky, aby začali hledat cesty, jak se k cíli přiblížit. Rok 2030 se totiž blíží a aktuálně dle Úřadu pro motorová vozidla v Německu jezdí 2,2 milionu elektrifikovaných aut, z čehož je 1,3 milionu bateriových elektromobilů.
Podle mluvčího Steffena Hebestreita je kancléř přesvědčen, že patnáctimilionového cíle je možné dosáhnout, pokud budou automobilky vyrábět vozy levnější a s delším dojezdem na jedno nabití. Takový byl podle webu Automobilwoche také hlavní závěr jednání – zlevnit elektromobily a rozšířit jejich nabídku. Tedy nic, co by nebylo jednoznačnou potřebou už před jednáním.
Jednou z cest, jak se dostat k onomu cíli, také má být rychlé rozšiřování veřejné nabíjecí infrastruktury. Do té se zavázal investovat také automobilový průmysl.
Koncern Volkswagen už dříve oznámil, že plánuje v rámci své divize Volkswagen Osobní vozy ušetřit 10 miliard eur (zhruba 244 miliard korun). I zde může být cesta k tomu, aby automobilka dokázala nabídnout levnější elektromobily. Kromě toho pracuje na platformě MEB Entry, určené pro levnější elektrická auta.
Jak naznačuje přístup francouzských a z Francie řízených značek, cesta může být také v použití platforem původně vzniklých pro rozvojové země. Právě takovou cestou mohla Dacia nabídnout model Spring, který je nejlevnějším elektromobilem na evropských trzích a který je navzdory obrovským kompromisům, které musejí jeho majitelé udělat, prodejně velmi úspěšný.
Citroën se o něco podobného pokouší s modelem ë–C3, který stojí na platformě Small Car, určené původně pro nejmenší a nejlevnější auta prodávaná na rozvojových trzích.