Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jak se opravují nákladní auta: Nejlepší jsou prý hubeňouři

Tomáš Hadač
Diskuze (5)

V servisu pro osobní automobily byl alespoň jednou za život každý motorista. Nahlédnout do kuchyně oprav náklaďáků a autobusů už tak běžné není. S čím vším si tady musí poradit?

Při cestě do středočeských Čestlic s kolegou vášnivě debatujeme, v čem tkví hlavní rozdíl mezi běžným servisem pro osobáky a tím, kde se dávají do kupy nákladní automobily. „Tady musí být chlapi dvakrát tak větší a silnější, aby mnohasetkilové dvanáctiválce utáhli,“ tvrdí skálopevně fotograf. Jenže se plete jako kdysi Ptolemaios, když tvrdil, že Země je středem celého vesmíru. A i v dalších představách o truckservisu, jak se místu oprav tiráků říká, jsme s kolegou realitě vzdáleni asi jako Aš od Karviné.

Proti hazardu

Na recepci si nás vyzvedává šéf čestlického truckservisu MAN Josef Kut, s nímž absolvujeme dnešní bohatou prohlídku. „Zde na příjmu to začíná. Den co den máme kolem pětadvaceti zakázek. Půlka přijíždí objednaná, půlka ne. Jedno však mají společné. Nikdo z nich si nemůže dovolit čekat. I proto, že adekvátní náhradní vůz často prostě není,“ poznamenává Kut s tím, že to s sebou nese jeden z klíčových problémů stavu tiráků: jízdu do morku snesitelnosti. Obecně se prý ale situace lepší. Přesto se hazardéři s miliony ujetých kilometrů a náklaďáky v žalostném rozpoložení stále najdou. „Díky zabudovaným systémům uvnitř vozů dnes vidíme online, kdy se blíží prohlídka, ale rovněž i některé poruchy. Vše poté předáme technikovi, který se může na opravu nachystat s předstihem,“ uvádí Kut.  

Dnes objednáme, zítra dodají

V zanedbávání péče o auta nad tři a půl tuny hrají roli samozřejmě finance. „Nejlevnější záležitost to není. Za tisíc korun u nás nic nepořídíte,“ popisuje Kut ve skladu s náhradními díly, jejichž celková hodnota sahá ke dvaceti milionům korun. Devadesát procent z nich mají mechanici okamžitě po ruce. „A co ne,“ podotýká Josef, „to objednáme z mnichovské centrály a nočním závozem to připutuje hned ráno.“ Rychlost a nároky na co nejvyšší efektivitu se linou celým servisem. Nemalý podíl si na tom ukrajují chytré technologie.  

Velký bratr ví

Než nás tedy pustí Kut na plac, zastavujeme se u centrálního počítače. „Zadám si VIN auta, systém mi vyplivne kroky opravy včetně nářadí. Také mi ukáže čas, který s tím zhruba strávím,“ přibližuje mechanik Radek Jaroš. Mistr tak má detailní přehled, co kdo právě dělá. Zatímco atletům se měří tepová frekvence či kvalita spánku, pražský truckservis hlídá téměř na minuty zase montáž fi ltru pevných částic, použití správných klíčů nebo dodržování postupu. A není to jediný moment, kdy osmnáctičlenná ekipa mechaniků připomíná vrcholové sportovce. 

Tvrdý desetiboj

Na dvou olejových kanálech se rozvalují tři tahače a dva autobusy. U každého z nich zapáleně maká alespoň jeden technik. Na první pohled bije do očí štíhlost mužů zejména u autobusů. „Z devadesáti devíti procent dělám autobusy. Dali mě sem, protože jsem hubený a dostanu se všude. Když vezmu minimum prostoru kolem motoru,“ přiznává útlý Jaroš, „nevím, kdo jiný by tam lezl.“ Hodila by se tak pro tuhle práci žena? Josef Kut si to nemyslí. Důvod? Přestože drobnost podle něj platí za důležitou přednost, při tahání těžkých komponentů se vyžaduje též hodně síly. Mechanici se tak vážně v ledasčem neliší od šlachovitých desetibojařů. 

Přepych v bílé kůži

Všestrannost se týká též porce nabízených služeb servisu. „Od montáže tachografů přes měření emisí, klempířské práce až po plnění klimatizací,“ vyjmenovává Kut. A vzápětí dodává: „Měli jsme zákazníka, který od nás chtěl dát kabinu kamionu do bílé kůže. Potom si tam usmyslel také velkou postel. Tvrdil manželce, že to má místo chaty.“ Zkrášlení interiéru jej tak stálo přesmilion a půl korun. Skvělá zakázka. „Jen to nikdo nechtěl opravovat. Kluci si na to museli brát vždycky čisté oblečení, chodili dovnitř naboso po špičkách,“ usmívá se vedoucí truckservisu. Může zde být vlastně klient přítomen opravě? Tuhle možnost podle Kuta nenabízí, byť než se vrhnou do práce, zákazníka v dílně se vším seznámí. Od podzimu navíc chystají natáčení videí. Dotyčný tak obdrží minutový souhrn o kondici vozu rovnou do e-mailu.

Prsa jsou oříšek

Podstatně déle ovšem spolknou jednotlivé opravy. „Je to logické. Složitější technika, hydraulika… Než se k tomu dostanete,“ říká mechanik Roman Capatin, „nějakou dobu to občas zabere. Na druhou stranu nic nemožného. Třeba tenhle desetiválec, u kterého jsem potřeboval sundat zadní prsa, mi trval týden.“

Nejprve portálovým jeřábem vyndal ultratěžký motor, poté rozebral vzduchový kompresor, vedení chladicí kapaliny, sací potrubí a další desítky hadiček, vše umyl, spravil prsa a zase namontoval zpátky. „Působí to mohutně, proto se oči bojí. Jakmile se do toho pustí ruce, strach mizí. Kolikrát bývá problém se k těm závadám dostat. Jinak to kromě větších rozměrů zas tak odlišné od osobáků není,“ má jasno Capatin. S tím souhlasí i další vlci z tirácké smečky a házejí nám na závěr laso: „Je nás málo a vy byste k nám se svou postavou hodil. Tak co, zkusíte to?“

Víte, že…

… běžná servisní prohlídka nákladního vozu zabere šest až osm hodin? Opravy po nehodách klidně několik měsíců. Mechanik Radek Jaroš vzpomíná třeba na zruinovaný dvoupatrový autobus, který dával dohromady čtyři měsíce.

… středočeský truckservis MAN má vlastní asistenční službu? Řidič zásahového automobilu tak nabere mechanika, jenž následně dokáže jednodušší závady opravit přímo v terénu.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Tomáš Hadač
Diskuze (5)

Doporučujeme

9. 9. 2019 00:01
Re: Hubeňouři?!?
A vy děláte co,že tak soudíte? Pokud si myslíte,že použití utahováku a jinych pomocníku je ukázka slabosti,tak asi nemáte všechny doma.Dělám tuto práci 18 let a se svou váhou 85kg nemám v práci problémy,ano člověk se hodně nadře(ne pokažde),ale ve většině případů ano,všude se stím vzduchem taky nedostanete a musí se to dělat rukama a jde to (akorát nesmíte mít v hlavě nasr.áno) nemám pocit že bych měl nedostatek síly. Váš příspěvek mne akorát rozesmál
Děkuji autorům za pěkný článek.
8. 9. 2019 18:21
Příspěvek k debilní reakci
Vážím 57 kilo a žiji dobře. Máte možná jiný názor, ovšem mě to funguje 51 let a náklaďáky jsem dělal, jezdil jimi a naprosto bez potíží. Nyní pracuji jako lakýrník, takže si ty *** užívám asi třicet let a funguji, jen by mne zajímalo, koho dříve odvezou na káře. Jestli mne, či Vás, já stíhám u práce studovat vysokou školu, tahám denně těžké věci, některé hodně těžké a vy mne ponižujete, za to že jsem hubený, to snad ne? Je nás docela dost a hrabat se třeba v Avii a měnit třeba startér, bez sklopky, už Tě vidím - hrdino......
8. 9. 2019 12:17
Hubeňouři?!?
Cha cha Hubeňouři. Celý život buď svarřuji nebo opravují těžkou techniku. Seberte těm střízlíkům pneumatické utahovák a ani si neškrtnou. :-O