Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jak se staví vládní speciály: Až k nevíře, co vydrží východočeské pancíře

Tomáš Hadač
Diskuze (0)

V Přelouči umějí vyrobit osobáky, s nimiž výbuch granátu nebo proud střel ze samopalu nic neudělá. Patří mezi ně i vládní superby, které slouží po celém světě. Co dalšího tyhle speciály zvládnou?

Běžný smrtelník se sem asi dostane těžko. „Ne! Normální člověk má k nám upřen vstup totálně,“ upřesňuje u střežené recepce dvojice mužů, již si nepřejí být jmenováni. Hlídaná brána patří přeloučské společnosti SVOS, která od roku 1992 vyrábí nejrůznější obrněnou techniku, a hlavně pancéřovaná auta. „Každý rok jich vyprodukujeme kolem tří stovek. Od protidemonstračních přes armádní transportéry až po osobáky, u nichž byste nepoznali, že je zásobník z kulometu absolutně nerozhází,“ poznamenává majitel firmy Jaroslav Černý. Za jeden z těchto osobních automobilů platí také Škoda Superb, k jejíž přestavbě za chvíli zamíříme.

Více než 60 států

U všech pancéřovaných speciálů je vždy nejdůležitější hledisko ochrany. „To se dále dělí do tří skupin základních hrozeb. Za první můžeme označit balistické, kam spadají palné zbraně. Druhou, nejnebezpečnější hrozbou jsou výbuchy. Což znamená například miny. Konečně třetí kategorii představují chemické zbraně typu chloru. Auta tudíž mají vlastní filtrační a kyslíkové systémy,“ vypočítává Černý. Důvod nadstandardní výbavy? „Naše vozidla potkáte ve více než šedesáti zemích. A ve většině se jedná o státy, kam na dovolenou fakt nechcete: Afghánistán, Sýrie, Libye, Irák,“ doplňuje Černý. Co se týče přímo superbů, lze na ně narazit též v Česku, byť i u nich tvoří gró zahraničí. „V tuzemsku slouží primárně vládním účelům. Snažíme se je nachystat tak, aby si jich laické oko na silnici nevšimlo. Pojďte se schválně na jeden z nich podívat, jestli byste jej odhalili,“ zve nás do výrobní haly šéf východočeského SVOS.

Chce to pořádné svaly

Zvenčí vážně vypadá k nerozeznání od sériového. „Postavili jsme si lakovnu, v níž ladíme přesné odstíny. Typicky černé a bílé, neboť nejvíce splynou s okolím,“ říká Černý. Že něco jaksi nesedí, zjišťujeme při zavírání dveří: jsou z pancíře, váží desítky až stovky kilogramů a odtlačit je nevyžaduje fištrona, nýbrž sílu Heleny Růžičkové v době natáčení trilogie Slunce, seno. „Už víte, proč si je státníci neotevírají sami?“ usmívá se Černý. A jaké jsou interiérové rozdíly? Kupříkladu stáhnout si okýnka vzadu není možné, to zadní tady dokonce hledáme marně. Skla jsou vůbec svébytnou, a dost klíčovou kapitolou. I proto se nyní na skok přesouváme do sklárny, kterou si za městem vybudovali taktéž vlastní.

Pálí se do svarů

Superby (nicméně i jiné modely) jsou vybavené balisticky odolným sklem, jež se skládá z několika vrstev. Na konci tohoto takzvaného sendviče stojí polykarbonát, zabraňující šíření střepin uvnitř. „Tloušťka skel se pohybuje v zásadě od dvaceti do sto padesáti milimetrů,“ komentuje ředitel divize skel SVOS Jiří Stříteský s tím, že u superbu startuje na čtyřiceti milimetrech: pro představu salva z kalašnikovu by si na ni vylámala zuby. Do oken lze nadto zakomponovat střílny. Neznamenají právě tato citlivější místa riziko? „Útočníci si samozřejmě volí slabší cíle, což jsou spáry, spoje. My na to logicky reagujeme zdvojnásobením vrstev v těchto bodech. Pokud probíhá testování, střílí se zejména tam,“ dokresluje to Černý u auta „vyzdobeného“ stovkami kulek.

Z místa útoku honem pryč!

Přestože si skla stojí v žebříčku dost vysoko, celý proces startuje trochu jinak. „Koupíme auto zpravidla v nejsilnější motorizaci, z něhož zjednodušeně odmontujeme vše, co jde. Zůstane v podstatě podvozek, na nějž se oblékne pancéřovaná karoserie. Pancéřový obal posléze chrání též řídicí jednotku a akumulátor,“ komentuje průvodce Černý a rázem navazuje: „Hlavní je z ohniska ataku co nejrychleji zmizet. Proto ještě používáme zvlášť bytelná kola se systémem run-flat, jež díky zvýšené hmotnosti vozidla komfort z jízdy téměř neruší.“ Když padla zmínka o váze, ta po úpravách nakyne přibližně o devět set kilogramů. Dílo bývá kompletně hotové u zavedených modelů (mezi něž se mladoboleslavská limuzína počítá) v řádech týdnů, přičemž potom přichází na řadu povinné testování.

Volně na prodej?

Každý speciál se podrobuje spoustě zkoušek. Od obligátního jezdění v běžném provozu, kde se proměřuje, jak drží v zatáčkách nebo jak šlapou brzdy, až po rezistenci vůči bombám. „Za více než sedmadvacetiletou historii jsme poslali do vzduchu desítky aut,“ konstatuje s klidem v hlase Černý. Vzápětí ovšem zvážňuje, když vypráví o tom, jak rok co rok počítá výpady teroristů na „jeho“ vozy. Co se s nimi vlastně děje, pakliže doslouží? „Ty rozstřílené necháváme sešrotovat. Superby vesměs vytrvají v prvoligové službě kolem šesti let. Využití poté nacházejí kupříkladu k výcviku policie či ostatních složek státu. Proč? Aby neskončily v nesprávných rukou! Není to tedy tak, že byste navštívili bazar a tam po sedmi letech na vás čekal pancéřovaný superb se střílnami,“ loučí se s námi Černý.

Víte, že…

… přeloučská firma dodává auta do OSN?

… všichni zaměstnanci podílející se na výrobě musí při vstupu do areálu odevzdat mobily?

… východočeský SVOS vyprodukoval dosud na 4000 speciálních vozů? Aktuálně v něm nachází práci 135 lidí.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.

Tomáš Hadač
Diskuze (0)

Doporučujeme