Jak si v dobovém testu vedl Moskvič 2141? Motorem nenadchl...

Vozidla z Moskevského závodu malolitrážních automobilů (později AZLK) zájemcům o jejich koupi nikdy nenabízela špičkovou techniku a technologie. Jejich devízou byla především robustní konstrukce s využitím klasických, leč osvědčených prvků, doplněná provozní nenáročností. Nezanedbatelným aspektem obliby moskvičů může být i skutečnost, že před ukončením jejich dovozu do Československa patřily mezi nejlevnější automobily na našem trhu. Protože je o moskviče mezi tuzemskými motoristy nadále zájem, po dlouhém a náročném jednání byl podepsán kontrakt na dovoz 2000 automobilů v provedení s motorem UZAM 331.10 (1500 cm³/52,9 kW) a typovým označením AZLK 21412. Ve chvílích, kdy čtete tyto řádky, již jezdí v desítkách exemplářů po našich silnicích.

Jak překročit vlastní stín

Celkový tvar karoserie byl motivován snahou o určitou nadčasovost, vyplývající z nemožnosti častěji obměňovat základní tvary. I když jsou dnes „kabáty“ sériových vozů dost navzájem podobné, nezapře moskvič některé vzory, především mezi francouzskými vozidly nedávných let. I přes vysokou a jenom nepatrně se svažující kapotu působí přední část karoserie dynamicky. Ve srovnání s předchůdci nabízí nový moskvič nesrovnatelně účelnější využití obestavěného prostoru. Na plastovou masku s výrazně horizontálním členěním navazují hlavní světlomety a velkoplošné blikače. Oba plastové nárazníky zasahují až ke kolům, součástí předního je plocha pro připevnění státní poznávací značky. Boční prolis karoserie sice opticky odlehčuje tuto část vozidla, pod ním umístěné kliky a zejména zámky předních dveří se však již dostaly do oblasti výraznějšího ostřiku nečistotou od předních kol, zejména tehdy, nejsou-li za nimi lapače nečistot.

Moskvič 412 slaví 50 let. Připomeňte si úsměvné propagační snímky

Mezi aktiva nového moskviče lze zařadit velkou zasklenou plochu. Přímý výhled doplňuje možnost použití zpětných zrcátek, z nichž vnitřní slouží bez problémů, vnějšímu bychom vytkli menší odraznou plochu i nezvyklý sklon. Dovážená vozidla budou vybavována zrcátky poněkud jiného provedení.

Interiér především funkční

Bezproblémový přístup ke všem místům na sezení umožňují rozměrné dveře s dobře fungující aretací otevřené polohy. Umístění i tvarování sedadel

umožňuje pohodlné sezení cestujícím na předních sedadlech i na obou zadních krajních místech. Pohled do interiéru dává tušit úsilí, které konstruktéři i designéři moskevské automobilky vyvinuli ve snaze přiblížit nový moskvič běžné světové úrovni vybavení osobních automobilů (ve tvarování výplní dveří vedou o několik koňských délek před naším favoritem). Platí to i o přístrojové desce. Horší je již situace po prozkoumání materiálů. Jedná se vesměs o plasty s tuhým, nepoddajným povrchem i vnitřní strukturou. Z tohoto zorného úhlu nelze střed přístrojové desky, zejména dolní část, čnící proti kolenům cestujících, označit za příspěvek pasivní bezpečnosti. Jinak je její uspořádání vcelku standardní.

Vybavení interiéru odpovídá současnému standardu sovětských vozů. Plastové výplně dveří jsou vytvarovány do loketních opěr a doplněny madly, v jejichž blízkosti jsou kliky a kličky pro spouštění skel. Do vnitřní výbavy lze započítat i zrcátko s možností sklopení proti oslnění, dvě sluneční clony, dvě vnitřní svítilny a výklopná držadla nad zadními dveřmi.

Moskvič v nové době: Od aut ke kulečníkovým stolům

Největším lákadlem je užitná hodnota, daná uspořádáním zavazadlového prostoru. Přístup je výklopnou zadní stěnou udržovanou plynovými

vzpěrami, možnost sklopení zadního sedadla vytváří předpoklady i pro přepravu rozměrnějších zavazadel. Handicapem při nakládání těžších předmětů je výška zadního čela nad vozovkou, která má u nezatíženého vozidla hodnotu 850 mm.

Starý motor a nový podvozek

Při rozpracování koncepce „vše vpředu“ šli tvůrci zřejmě cestou menšího odporu a zvolili podélné umístění motoru, umožňující na první pohled bezproblémové využití současných pohonných jednotek i jejich příslušenství. Daň, kterou za to zaplatili, však není nijak malá – především komplikovaná chladicí soustava, značný převis přední části karoserie a tím i nepříznivé dynamické přitížení přední nápravy.

Přístup k motoru je po odklopení kapoty dozadu a jejím zajištění sklopnou vzpěrou. Převážná většina částí motoru a jeho příslušenství vyžadující obsluhu je dobře přístupná.

Pětistupňová převodovka vytváří v kombinaci se stálým převodem 3,9:1 a čtrnáctipalcovými koly ústrojí ekonomického charakteru. Nízký celkový převod přestává být zárukou hospodárné jízdy a při necitlivém zacházení s pedálem plynu a nesledování údajů otáčkoměru má za následek pravý opak.

Řazení je díky spolehlivé synchronizaci jednoznačné, ovládací síly nepřekračují přijatelnou mez.

Nezávislé zavěšení předních kol tvoří spodní kovaná příčná ramena spojená příčným zkrutným stabilizátorem a tlumičové vzpěry McPherson. Zadní tuhou nápravu tvoří příčka se dvěma podélnými rameny, příčně ustavená panhardskou tyčí. Všechna kola jsou odpružena vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči, jež jsou vzadu umístěny mimo pružiny.

Automobilka Moskvič definitivně zkrachovala

Za volantem

Hodnocení jízdních vlastností nového moskviče je ovlivněno celkovými rozměry vozidla, světlou výškou, přenosem hnací síly předními koly a použitým

řízením. Při přímé jízdě je podélně stabilní, charakteristika pérování přijatelná. Při průjezdu zatáčkou se moskvič málo naklání, což svědčí o dobrém stabilizačním účinku obou náprav. Při přejíždění kolejí nebo jiných nerovností a krátké jízdě po nerovném dláždění někdy dochází ke krátkodobému přenosu rázů od kol do mechanismu řízení i do volantu. To vše platí pro ustálené režimy jízdy. Při nutnosti náhlé korekce dráhy nebo při projíždění několika po sobě následujících zatáček se projeví nekorektnost řízení, doplněná málo účinnými tlumiči pérování.

Místo závěru

Objektivita testu nevylučuje odlišnost názorů.

Karel Bednář (30): Když jsem v moskviči seděl, neměl jsem příjemný pocit. Musel jsem s tím „obrovským“ autem vyjet z uzounké mezery mezi automobily. Kupodivu to šlo, vůz vypadá zevnitř mnohem větší a má dobré manévrovací schopnosti.

Dalibor Janek (52): Nejsilnější stránkou je velikost karoserie v kombinaci s přijatelnou cenou.

Jan Klíma (31): Zklamaly mě jízdní vlastnosti, malý výkon motoru a nepříliš podařené uspořádání interiéru z hlediska ergonomie. Za katastrofální považuji zpracování a technologičnost karoserie.

Martin Linhart (30): Měl jsem Moskvič 2140, proti němuž jde o skok vpřed, ale pořád to nestačí. Smutné je dílenské zpracování, zadní dveře při otevírání vyrývají do sloupku karoserie žlábek…

Základní technické údaje

Motor: Čtyřdobý řadový kapalinou chlazený zážehový čtyřválec VAZ 2106-70 s rozvodem OHC, umístěný podélně před přední nápravou. Vrtání a zdvih 79 x 80 mm, zdvihový objem 1569 cm³, kompresní poměr 8,5:1. Největší výkon podle GOST 56,3 kW/5400 1/min, největší točivý moment 121 N.m/3000 1/min. Blok motoru ze šedé litiny, hlava válců z hliníkové slitiny. Pětkrát uložený klikový hřídel. Vačkový hřídel v hlavě válců poháněný řetězem. Dvojitý postupný spádový karburátor DAAZ-2141 s uzavíráním přívodu paliva při nuceném běhu naprázdno. Akumulátorové

zapalování s odstředivou a podtlakovou regulací předstihu zážehu. Tlakové oběžné mazání s plnoprůtokovým čističem oleje. Uzavřená chladicí soustava s vyrovnávací nádržkou, chladič s elektrickým větrákem, ovládaným tepelným spínačem. Alternátor 14 V – 55 A, akumulátor 12 V – 55 A.h.

Převodné ústrojí: V bloku s motorem. Jednokotoučová suchá spojka s mechanickým ovládáním. Pětistupňová převodovka v bloku

motoru s rozvodovkou, s řadicí pákou na podlaze. Převodové stupně 3,308 – 2,05 – 1,367 – 0,946 – 0,732 – Z 3,357. Hypoidní stálý převod 3,9:1. Hnací hřídele kol se stejnoběžnými klouby.

Podvozek: Bezrámová konstrukce. Přední kola nezávisle zavěšena na spodních příčných ramenech a vzpěrách McPherson, vzadu

tuhá náprava s podélnými rameny, příčně ustavena panhardskou tyčí. Pérování vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči (vpředu uvnitř, vzadu vně pružin), vpředu příčný zkrutný stabilizátor. Provozní brzdy kapalinové s posilovačem, dvouokruhové, přední kotoučové s plovoucími dvoupístovými třmeny, zadní bubnové s omezovačem brzdného tlaku. Hřebenové řízení s kloubovým hřídelem volantu. Palivová nádrž o objemu 55 l. Pneumatiky 165 R 14.

Karoserie: Samonosná ocelová, čtyřdveřový sedan s výklopnou zadní stěnou. Přední sedadla posuvná, opěradla se seřiditelným

sklonem a opěrkami hlav. Zadní sedadlo sklopné dopředu. Samonavíjecí bezpečnostní pásy. Zavazadlový prostor 0,47 m³, po sklopení zadního sedadla až 1,27 m³. Elektricky vyhřívané zadní sklo. Otáčkoměr.

Testovali: P. Košťál a J. Svoboda (1990)

Foto: J. Blažek a M. Bakeš

Tento text je zkrácenou verzí testu z roku 1990.