Jízdní dojmy s Nissanem Juke Hybrid: Vyšla cesta za elektrifikací?

Nissan kráčí cestou postupné elektrifikace svých konvenčních modelů. V případě modelu Juke, který sdílí alianční platformu CMF-B, se nabízelo logické využití již zaběhnutého hybridu z renaultů clia, capturu či arkany. Hybridní technologie pochází ze vzájemné spolupráce Renaultu a Nissanu, každá automobilka zodpovídala za určitou část vývoje. Japonci dodali zážehovou atmosférickou šestnáctistovku (69 kW) a elektromotor (36 kW), Francouzi se postarali o vysokonapěťový startér-generátor (15 kW) a převodovku. Jedná se o specifické robotizované ústrojí, které automobilka nazývá jako multimódové, neboť má čtyři převodové stupně pro spalovací jednotku a dva pro elektromotor. Běžné rozjezdy probíhají čistě na elektriku a bez spalovacího motoru dokáže auto ujet několik kilometrů (oficiálně 3 km). Čistě elektrický mód nastavit nejde, nicméně režim Eco se o něj snaží v maximální míře. Spalovací jednotka se zapojuje zpravidla kolem 40 km/h, v ustáleném tempu lze jet na elektriku i rychleji. Při rekuperaci se energie ukládá do 1,2kWh akumulátoru, líbí se nám plynulý nástup brzd.

Nissan Juke přijíždí s aliančním hybridem, stejný pracuje i v Arkaně

Přepínání mezi elektrickým a spalovacím motorem probíhá plynule, nicméně přechod vnímáte. Zrovna tak poznáte momenty řazení převodovky a občas bylo slyšet drobné cvakání. Tím, že má šestnáctistovka jen čtyři převodové stupně, dochází k tomu, že často běží pocitově ve zbytečně vysokých otáčkách a tahá za uši. Chválíme nicméně rychlé reakce na prudké sešlápnutí plynu i solidní dynamiku. Zrychlení na stovku výrobce udává za 10,1 s, což je o 1,7 s rychlejší než v případě tříválcového litru s automatem. Spotřeba se během prvních jízd po okreskách kolem Krakova pohybovala lehce nad pěti litry při klidné jízdě, svižnější styl žádal o litr více.