Kde se bude stavět v roce 2024: Vyjde to letos?

Minulý rok z hlediska výstavby podle plánů Ministerstva dopravy nevyšel. Dokončit se sice podařilo všechny plánované úseky dálnic, jejich délka však jen lehce přesahovala patnáct kilometrů. Lépe dopadla výstavba silnic první třídy. Délka nových úseků o téměř dvanáct kilometrů překonala původní plán a dostala se na necelých 55 kilometrů.

Naopak seznam započatých dálničních staveb během roku značně prořídl, zahájení se nedočkalo pět z nich.

Letošní rok by však měl být podle Ministerstva dopravy rekordní. A to jak v počtu kilometrů, který by letos mělo Ředitelství silnic a dálnic otevřít, tak i v délce úseků, jež se v tomto roce chystá začít stavět. „Chceme splatit ten historický dluh, dostavět chybějící základní dálniční síť, kde nám stále ještě chybí zhruba 650 km,“ říká Radek Mátl, generální ředitel ŘSD.

Ministerstvo plánuje zákaz předjíždění kamionů na téměř celé D1. Sdružení dopravců nesouhlasí

Marek Bednář

Novinky

29

Významné prodloužení

V posledních letech začalo Ředitelství silnic a dálnic se stavbou mnoha úseků, které podle plánů mají skončit během tohoto roku. Celkem staví 262,8 km silnic. Z toho je 189,1 kilometru dálnic a 73,7 kilometru silnic první třídy. Řidiči díky tomu letos mohou očekávat otevření nezvyklé porce nových cest. ŘSD totiž plánuje zprovoznit 118 kilometrů nových dálnic, což o více než sto kilometrů přesahuje délku úseků otevřených v minulém roce.

Mezi zprovozňovanými částmi by měly být například hned tři úseky dálnice D3 jižně od Českých Budějovic. Řidiči se také mohou těšit na otevření hned pěti částí dálnice D4. Propojení s dosud osamoceným úsekem u Předotic by mělo být hotové v prosinci. Významného prodloužení se dočká také dálnice D55. Hotové by měly být hned tři části mezi Babicemi a Bzencem.

Otevřít by se mělo i celkem 29 kilometrů silnic první třídy: mezi nimi například přeložka silnice I/27 u Klatov, obchvat Jaroměře na silnici I/33 nebo úseky Velkého městského okruhu v Brně.

Smělé plány

Aktuální záměry na výstavbu v letošním roce jsou proti minulým, hubeným letům o dost ambicióznější. „Plánujeme zahájit stavbu 170 km nových silnic a dálnic,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka. Stavět se má začít bezmála 117 kilometrů nových dálnic. Kvůli snazší prioritizaci staveb vytvořilo Ministerstvo dopravy žebříček jejich důležitosti. „Na nejvyšší příčce stojí dálnice D35, která po dokončení pomůže přetížené dálnici D1,“ vysvětluje ministr dopravy Martin Kupka. Proto se má začít stavět hned šest úseků o celkové délce téměř 36 kilometrů. Kromě částí od Ostrova k Vysokému mýtu a od Džbánova k Janovu chce ŘSD začít i se stavbou úseku na západ od Hradce Králové k Sadové. Stavět se mají například i dva příhraniční úseky dálnice D3 od Dolního Dvořiště. Ty by měly být hotové do roku 2026.

V plánu je i stavba 47 kilometrů silnic první třídy. Mezi nimi jsou rekonstrukce stávajících těles, ale i vznik obchvatů okolo Bruntálu, Náchoda či Plas u Plzně.

Vodorovné dopravní značení na českých dálnicích - bezpečný odstup • BESIP

Posunuté termíny

Seznam staveb zahajovaných v tomto roce však významně narostl kvůli tomu, že ŘSD v minulém roce nestihlo začít stavět podle plánu. Na letošní seznam se přesunulo pět dálničních úseků o celkové délce téměř padesáti kilometrů. Mezi nimi je například zahájení výstavby obou zmíněných částí dálnice D3 u Dolního Dvořiště nebo dálnice D6 mezi Petrohradem a Lubencem.

Odsunula se i výstavba úseku dálnice D11 od Trutnova k hranicím s Polskem. Však si od nás za neustále problémy s touto stavbou generální ředitel ŘSD Radek Mátl odnesl Zlomený volant. Posuny přesto nejsou zlovůlí organizace, ŘSD se totiž během příprav potýkalo s opakovaným blokováním výstavby. Stavební povolení napadl spolek Děti Země. Firma Metrostav pak podala odpor proti výsledkům výběrového řízení. „Na všechny čtyři uvedené stavby aktuálně probíhá výběrové řízení na zhotovitele,“ rozebírá Jemelka. Všechny čtyři stavby mají zároveň platné stavební povolení. „Po výběru dodavatele bude možné zahájit jejich realizaci,“ dodává Jemelka.

Změny v datech však už nyní hrozí i v seznamech staveb pro tento rok. Jen pár dní před koncem minulého roku postihlo prodloužení termínů dvě různé stavby. Zahájení rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky u Ruzyně na dálnici D7 se přesunulo na rok 2025. Na příští rok se protáhlo i dokončení rekonstrukce mostu Otakara Ševčíka v Brně, který je součástí Velkého městského okruhu.

Systémové změny

Zrychlení a zjednodušení výstavby má pomoci hned několik změn, které platí od Nového roku. První změnou je nedávno schválená novela zákona 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Takzvaný liniový zákon například zamezí podávání tzv. blanketních odvolání. Právě takový rozklad, tedy prázdný papír, využil spolek Děti Země k oddálení stavby D11 u Trutnova. Snad změna zákona pomůže omezit nesmyslné omezování ze strany spolků.

Zjednodušit stavební proces by mělo i rozšíření pravomocí Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ). V kompetenci má od Nového roku povolování všech klíčových dopravních staveb. DESÚ má mít k dispozici dostatek odborníků specializujících se na dopravní stavby.

Poslední změnou, která bude mít na výstavbu silnic a dálnic velký vliv, je organizační proměna samotného Ředitelství silnic a dálnic. Organizace se od Nového roku transformovala na státní podnik. Podle Kupky jde o další krok k efektivnější správě a rozvoji sítě komunikací. „Potřebujeme posílit pozici ŘSD na trhu práce a dále zrychlovat výstavbu i modernizaci komunikací,“ říká ministr.

Jako státní podnik bude ŘSD moci samostatně vykonávat odborné činnosti, na které dosud muselo najímat externí firmy. Od Nového roku tak může vlastními zaměstnanci zajišťovat inženýry projektů či stavební dozor. Ministerstvo si od toho slibuje snížení nákladů.

Práce, při které jde o život: Zažili jsme den na opravě dálnice

Martin Karlík

Novinky

5

Rekordní rozpočet

Klíčovost silničních staveb pro stát ilustruje přidělený rozpočet. ŘSD by letos ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) mělo získat více než 78 miliard korun. Pro srovnání – ŘSD v minulém roce hospodařilo s 65,5 miliardy korun ze SFDI. Ministerstvo letos chce ve větší míře využít prostředky z fondů Evropské unie. „Díváme se dále než na jedno vládní období, aby byla jistota, že budeme mít finanční prostředky na realizaci chybějící silniční infrastruktury,“ popisuje Kupka.

Část financí však bude stále zajištěná půjčkami. Dopravní stavby jsou podle ministra Kupky podmínkou pro růst ekonomiky. „Je důležité, že i v době úspor držíme investiční tempo,“ zdůrazňuje. Kvalita silniční infrastruktury přitom přímo ovlivňuje hospodářský výkon. Podle analýzy Raiffeisen Bank totiž špatné silnice stojí Českou republiku miliardy korun ročně v nevyrobené produkci a promarněném čase.

Stát plus soukromý sektor

Pro snížení finanční zátěže a urychlení výstavby se Ministerstvo dopravy chce vydat i cestou projektů PPP. Pod názvem se skrývá partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tyto projekty mají nahrazovat klasické financování prostřednictvím SFDI. Fungování PPP se tak dá přirovnat k leasingu. Soukromý investor zaplatí stavbu a následně se o ni několik let stará. Stát ji pak investorovi začne splácet od okamžiku dokončení takzvanou platbou za dostupnost.

S takovým projektem má stát zatím jen jedinou zkušenost, kterou je právě probíhající stavba dálnice D4 mezi Příbramí a úsekem u Předotic. Ministerstvo dopravy však dosavadní zkušenosti s tímto typem financování hodnotí kladně. Dobré zkušenosti s projekty PPP mají i v zahraničí. Například Francie tento druh partnerství využívá už více než šedesát let.

Formou PPP se proto mají stavět také další dálnice. Mezi nimi jsou například dva zbývající úseky D35 u Moravské Třebové. ŘSD také koncem prosince vypsalo tendr na studie proveditelnosti výstavby formou PPP u severní části Pražského okruhu, dálnice D3 mezi Prahou a Novou Hospodou nebo D55 z Bzence do Břeclavi.

Kdy se projedeme po Pražském okruhu? Ještě si počkáme

Matouš Waller

Novinky

11

Nadějná budoucnost

Letošní nadílka nových kilometrů bude v porovnání s minulými lety skutečně bohatá. Délka dálnic, které chce ŘSD letos uvést do provozu, se téměř vyrovná počtu otevřených kilometrů za celé minulé desetiletí. Příznivě vypadá i budoucí vývoj. Hned v příštím roce by se řidiči měli dočkat rozšíření dálnice D35 hned o tři úseky. Z plánů Ministerstva dopravy zároveň vyplývá, že velkou část staveb chce dokončit v roce 2026. Výběr nových dálničních i silničních úseků by díky tomu za dva roky mohl být skutečně bohatý. Mezi nimi jsou třeba některé letos zahajované úseky dálnic D6 a D35.

Doufejme, že se nebude opakovat stavební vývoj minulého roku a skutečně se dočkáme otevření dokončených silnic i zahájení nových staveb v avizovaných termínech. Snad se zdražování dálničních známek skutečně vyplatí.

Úseky dálnic bez poplatku

Stejně jako v minulých letech zůstává velká část dálničních úseků bez poplatku. Zdarma jsou například obchvaty měst nebo příhraniční úseky směrem z ciziny na dálnicích D5, D8 a D2. U nově otevíraných dálnic však Ministerstvo dopravy s výjimkou nepočítá. „Obecně platí pravidlo, že nově postavené dálnice uvedené do plnohodnotného provozu jsou zpoplatněny,“ vysvětluje mluvčí ministerstva František Jemelka a dodává, že počet výjimek ze zpoplatnění není možné rozšiřovat donekonečna.

Valorizace cen dálničních známek

O zvyšování cen dálničních známek od letošního března jste se dozvěděli už v minulém čísle. Novinkou však je i automatická valorizace výše poplatků. Kromě inflace bude reagovat i na rozšiřování sítě dálnic. Úprava cen se projeví vždy od prvního ledna, poprvé v roce 2025. Ministerstvo dopravy argumentuje zejména stále vyššími náklady na údržbu silnic, právě i s ohledem na jejich délku. „Každý nově postavený kilometr se propíše do ceny údržby,“ komentuje rozhodnutí ministr dopravy Martin Kupka.

Městské okruhy: Velký posun

Tématem jsou i silniční okruhy kolem dvou největších českých měst. Velké mediální pozornosti se sice dostává Pražskému okruhu, letos se však na výrazný posun mohou těšit i obyvatelé Brna.

Rozhovor s ministrem dopravy Martinem Kupkou: Doklady už brzy zmizí

Petr Slováček

Novinky

58

Pražský okruh: Historický dluh

Dostavba okruhu kolem Prahy je podle ministra dopravy Martiny Kupky jednou z nejvyšších priorit státu. Jeho rozšíření a dokončení by mělo přinést zklidnění dopravy ve městě i hladké propojení silnic Transevropské dopravní sítě. Letos je v plánu začátek stavby úseku 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1 u Modletic. První nový úsek od dokončení jižní části v roce 2010 má přispět ke zklidnění přetížené Jižní spojky. Ředitelství silnic a dálnic zahájilo výběrové řízení na zhotovitele stavby v polovině prosince. V letošním prvním čtvrtletí plánuje začít s archeologickým výzkumem, se samotnou výstavbou pak v průběhu roku. Hotovo by mělo být v roce 2027.

Pokračuje i příprava výstavba tří navazujících úseků na severu města. Přes Suchdol a Dolní Chabry propojí stávající části u Ruzyně a Satalic. ŘSD plánuje úseky stavět současně, začít chce v průběhu roku 2027. „Jsme ve fázi posuzování vlivu na životní prostředí (proces EIA),“ vysvětluje Ministr dopravy Martin Kupka. ŘSD předpokládá vydání závazného stanoviska EIA v letošním prvním čtvrtletí. Silnice má být zcela dokončená v roce 2030.

Velký městský okruh v Brně: Letos se propojí

Na nové silnice se můžou těšit i obyvatelé moravské metropole. Ředitelství silnic a dálnic totiž v příštím roce plánuje zprovoznění hned čtyř úseků silnice I/42, která tvoří Velký městský okruh. V okolí Pisárek půjde o poslední, nedokončenou část Žabovřeské ulice, která propojí úseky na západě města, a rekonstrukci Baeurovy ulice. Na východě se řidiči dočkají dokončení rozsáhlých úprav Tomkova náměstí, jeho přemostění a nových ramp. Nové bude také napojení okruhu na Karlovu ulici. Na další rozšiřování si však Brněné budou muset počkat několik let.

Další úsek na východě města totiž podle plánů ŘSD začne vznikat až v roce 2027. Nově propojí Černovickou ulici s Jedovnickou, vznikne i nové napojení na silnici I/50. Navazující úsek, který tunelem Vinohrady spojí Jedovnickou s úsekem u Tomkova náměstí, má začít vznikat o rok později. V roce 2029 pak organizace plánuje začít stavět propojení Černovické s křižovatkou Brno-jih. Poslední dva úseky, které okruh spojí na jihu, jsou zatím ve fázi studie. Jejich realizaci lze podle ŘSD očekávat až po roce 2033.

Tady to řidiče baví! Tipy na nejkrásnější silnice

Jakub Kolár

Novinky

8

Rozhovor s Martinem Kupkou: Argumenty mluví pro zvolené řešení

Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic se během plánování severní části Pražského okruhu potýkají se silným odporem obcí u plánované trasy. Zástupci obou institucí se proto účastní veřejných debat. Přínosy i důsledky celé stavby se na nich snaží obyvatelům vysvětlit i ministr dopravy Martin Kupka.

Jak se daří vyjednávat s obcemi v plánované trase?

Zúčastnil jsem se veřejných debat v dotčených částech, Suchdole a Dolních Chabrech. Dostávám se do míst, kde bude negativní dopad stavby samozřejmě nejcitelnější, ale nezbývá než vysvětlovat důvody, proč se okruh postavit musí. Ve všech případech se podařilo najít vhodnější řešení, které snižuje negativní dopady. Ať je to třeba prodlužování tunelů, nebo například snižování nivelity stavby hlubším zářezem. Myslím, že to, že lidé mají možnost vyslechnout všechny argumenty, může přispět k tomu, že stát bude schopen okruh opravdu postavit už v dohledné době.

Jste připraveni v projektech udělat další úpravy, aby byli obyvatelé spokojenější?

Jsme připraveni udělat reálně dosažitelné úpravy tak, aby dopad byl opravdu co nejmenší. Budeme v tom dál pokračovat. Tam, kam jenom budeme mít možnost jít, tam půjdeme.

Někteří obyvatelé volají po posunutí celé trasy na sever. Mohou v to stále doufat?

Po zhodnocení jednotlivých řešení jsme dospěli k tomu, že to není možné udělat jinde vhodněji než ve zvolené trase. Kdykoliv se projektanti vydávali dál na sever od Prahy trasovat možná řešení, naráželi na zásadní komplikace. Posunutí trasy by nepochybně znamenalo oddálení realizace o desítky let. V zastavěném území v prstenci kolem Prahy není možné něco takového snadno udělat. V tomhle směru nepřistoupím na varianty, kdy se lacině volá „je jedno kdy, ale udělejte to dál na sever,“ když je velká část argumentů jasně na straně řešení ve zvoleném území. Snažíme se o to, aby se negativní dopady snižovaly. Například Středočeský kraj dlouhodobě chce propojit dálnice D7 a D8 a zároveň vybudovat obchvat Kralup nad Vltavou. I tato stavba, která je jenom dvouproudá a má ukotvení v územním plánu, naráží na stejné problémy. Kdyby bylo posunutí na sever tak jednoduché, už dávno máme kompletní spojnici, která se také připravuje desítky let.

Část lidí si ale stále nepřipouští, že trasa už se měnit nebude…

Tohle všechno jsem se na setkáních snažil vysvětlit, je to moje role. Je možná škoda, že důvody podobně nevysvětlovali mí předchůdci. Teď se však opravdu musíme dostat dopředu. Nyní je tlak na dokončování i přípravných fází mnohem větší, než kdy byl.