Práce, při které jde o život: Zažili jsme den na opravě dálnice

Poslední srpnové pondělí se na dálnici D2 u Hustopečí na Břeclavsku srazila dvě osobní auta a dodávka. Bylo to v omezení a na místě zemřeli dva silničáři, tři byli zranění. Úraz utrpělo ještě pět dalších lidí. Práce dělníků na dálnici se od jiných staveb v mnohém liší. Pár centimetrů od nich projíždějí auta. Stačí málo a dojde ke střetu. Najdou se i řidiči vůči silničářům agresivní.

Jak ŘSD, tak stavební firmy se snaží na cedulích v místech omezení nebo na benzinkách varovat, že chlapi na stavbách jsou tátové od rodin, ke kterým se po práci chtějí vrátit.

Řidiči na nás házejí lahve

Finišer, který pokládá tři metry asfaltu za minutu, se pomalu posunuje po dálnici. Zespoda jde o slušný žár, větší než od poledního slunce. Směs asfaltu má totiž 165 °C. Rukáv na tričku dělníka, který lopatou rozhrnuje asfalt, se každou chvíli zachvěje větrem od projíždějících aut. Ta míjejí dělníky ve vzdálenosti jen pár desítek centimetrů. Pokud není kolona, jedou osmdesátkou, někdy i víc.

Paradoxně horší je to z určitého pohledu, když se doprava zastaví nebo výrazně zpomalí. V bezprostřední blízkosti dělníků tak sice nejezdí auta vysokou rychlostí, ale řidiči začínají být logicky naštvaní a svůj hněv obracejí právě na stavbaře.

Kdy se projedeme po Pražském okruhu? Ještě si počkáme

„Běžně na nás házejí prázdné láhve nebo nějaké odpadky a při tom sprostě řvou,“ popisuje stavbyvedoucí Michal Vojtíšek. Jdeme po opravovaném úseku D1 přibližně na 17. km směrem na Brno. Zatím se nic neděje, řidiči klidně postávají v koloně. „Před nějakými dvaceti lety jsme tady mohli nechat dva pruhy na Prahu a dva na Brno, dnes už při rekonstrukci musíme mít v každém směru tři,“ vypráví Vojtíšek.

Vykřičí se a jede

Kamiony stojí, druhý pruh jede nějakých 40 a za svodidly ve třetím se dá jet docela rychle. Až na kamiony tedy nikdo nemá moc důvodů k naštvání. „Někdy v takové situaci řidič zastaví. I když je na dálnici! Stáhne okýnko a začne nám nadávat. Vykřičí se a zas jede,“ popisuje stavbyvedoucí Vojtíšek zkušenost s řidiči.

Nejvíc nadávek schytají chlapi při čekání, kdy zdánlivě vlastně nic nedělají. Stojí a opírají se o lopaty. „Vypadá to, že se flákají. Jenže třeba čekají na asfalt, který uvízl taky v koloně. My tady nemáme žádný vlastní nájezd,“ vysvětluje Michal Vojtíšek.

Pozornosti od řidičů

Ne každý řidič ale umí jen nadávat. Už před časem jsme zaznamenali i pozitivní zkušenost. A to na silnici číslo 11 u Týniště nad Orlicí. Tam se jezdilo kyvadlově a dopravu řídil brigádník Petr. Ajťák, který si na horký asfalt chodil občas vyčistit hlavu. „Lidé nadávají, ale najdou se i fajn řidiči třeba nákladních aut, co tady jezdí dvakrát třikrát denně. Občas mi hodí studenou minerálku nebo bagetu,“ popsal příjemný zážitek Petr. „Když vidím, že se blíží kamion a je rozjetý, ještě ho nechám projet. Jedno auto navíc už nikoho tolik nezdrží, řidič si navíc ušetří naftu na rozjezd a čekání,“ má jasno Petr.

Bohužel je to ale výjimka. Vděku se silničáři moc nedočkají. Spíš nadávek. Jenže i když je každé omezení k vzteku, jako řidiči si musíme uvědomit, že ti lidé na stavbě upravují dálnici pro nás.

Tady to řidiče baví! Tipy na nejkrásnější silnice

Proč nedělají v noci

Když je dálnice blízko vesnice, je problém s hlukem. Ten je překážkou i pro provoz obaloven, které nesmějí v noci vyrábět asfalt, pokud by mohly někoho rušit. A na asfaltování je potřeba vyrábět směs průběžně, aby nevychladla. Nedá se udělat do zásoby.

Problémy jsou občas i na straně odborů, které hájí zaměstnance a mají obavy, že by potmě a v noci mohlo docházet častěji k úrazům.

Práce, kde jde o život

Jen Ředitelství silnic a dálnic eviduje v letech 2011 až 2022 pět úmrtí a 38 těžkých zranění. Další oběti jsou z řad zaměstnanců firem, které na dálnicích a silnicích dělají údržbu.

Například v červenci 2021 u Dobřan na D5 šestatřicetiletý silničář nakládal do vozíku přenosné dopravní značky. Narazilo do něj osobní auto, otec dvou dětí byl na místě mrtvý. Osmatřicetiletá řidička dostala za nehodu podmínku.