Koncern VW může kvůli emisím v Evropě platit pokutu v řádu desítek miliard korun
Přísnější flotilové emisní limity pro rok 2025 jsou pro většinu výrobců nesplnitelné. Například koncern Volkswagen už kalkuluje s tím, že za letošek může na pokutách zaplatit až téměř 38 miliard korun.
Politika Evropské unie jde v posledních letech často proti zdravému rozumu i evropské ekonomice. Z prstu vycucané limity a cíle se bohužel nesetkávají s realitou, což se aktuálně projevuje například výrazně přísnějšími průměrnými flotilovými emisemi. Automobilky se od začátku letošního roku musejí poprat s limity přísnějšími o 19 %, přičemž překročení stanovených hodnot bude trestáno pokutami, které se v závislosti na výši exhalací a počtu prodaných automobilů mohou vyšplhat až do jednotek miliard eur.
Ostatně koncern Volkswagen již propočítal, že nesplnění letošních cílů může tohoto největšího evropského výrobce automobilů na pokutách přijít až na 1,5 miliardy eur, což je téměř 38 miliard korun. Taková částka by přitom dokázala chod českého státu pro rok 2025 financovat zhruba šest dní.
Nejen německé skupině, do které patří i mladoboleslavská Škoda, se totiž nedaří prodávat tolik elektromobilů, kolik by potřebovala. Zájem ze strany firem a soukromých zákazníků je totiž omezení, s čímž však politické odhady evidentně nepočítaly.
Řešením může být seskupení několika výrobců dohromady, flotilový průměr by se totiž rozpočítal mezi jednotlivé automobilky. Něco podobnému mají plánu značky Toyota, Ford, Mazda, koncern Stellantis, Subaru a Leapmotor, které chtějí utvořit celek s americkou Teslou. Té se totiž tento problém netýká, jelikož vyrábí pouze elektrické vozy.
V případě Mercedesu se zase hovoří o skupině se Smartem, Volvem a Polestarem. Koncern Volkswagen zatím žádnou podobnou dohodu neoznámil.
Kvůli vysokým výdajům na nesmyslné pokuty by logicky chyběly peníze na platy zaměstnanců, vývoj, výrobu a další, což by se negativně projevilo na nezaměstnanosti, ekonomické kondici evropských automobilek, na kterých stojí ekonomika EU, a na technologickém zaostávání zdejších značek.
Některé členské země se už ale začínají „probouzet“ a volají po přehodnocení nesplnitelných kritérií. V jejich čele stojí Česko s Itálií, přičemž k jejich iniciativě se hlásí také třeba Německo a Polsko.
