Konečně pravda o elektromobilech!

Elektromobilita se v posledních letech stala hojně diskutovaným tématem. Nicméně kolem elektrických bateriových automobilů se stále točí poměrně mnoho zvěstí a polopravd. Jak je to s CO₂-neutralitou, náklady nebo efektivitou? Jsou syntetická e-paliva alternativou? A jak je to s dostupností elektromobilů?

Na tyto otázky se zaměřili kolegové z německého magazínu Auto Bild, kteří vybrali několik z nejčastěji opakovaných chybných tvrzení. Ta se přitom týkají jak elektromobility, tak spalovacích motorů či automobilového průmyslu obecně. To ostatně ukazuje hned první tvrzení:

Klimaticky neutrální výroba vozidel je možná. Optimistické tvrzení, které však němečtí kolegové označují za omyl! Automobiloví výrobci často propagují elektromobily nejen jako vozidla s nulovými emisemi, ale také klimaticky neutrálně vyráběné, což se týká například i VW ID.4. Ekologické organizace jako Greenpeace však tyto prohlášení kritizují a vlastními výzkumy je vyvracejí.

Ačkoliv se tedy při výrobě elektromobilů energie využívá efektivněji než dříve, slibovaná klimatická neutralita funguje pouze proto, že výrobci nakupují CO₂ certifikáty. Ekologické projekty stojící za kompenzačními modely jsou navíc často kontroverzní, protože snížení emisí CO₂ nelze vždy seriózně prokázat.

E-paliva jsou alternativou k elektromobilně. Myšlenka, ke které vzhlíží řada fanoušků spalovacích motorů, je podle německých kolegů rovněž mylná. Na úvod jen připomeňme, že e-paliva jsou syntetické uhlovodíky na bázi elektřiny, konstrukčně téměř totožné s fosilními palivy. Je tedy možné je tankovat do stávajících automobilů

Na rozdíl od syntetických biopaliv ale energie v e-palivech pochází z čistých zdrojů energie, jako je větrná energie nebo fotovoltaika. Podle současných poznatků ale není úplně jasné, jak e-paliva vyrábět nákladově efektivně a ve velkém množství, aby mohly klimaticky neutrálně pohánět miliony spalovacích automobilů.

Stinná stránka elektromobility: Znečišťování, katastrofy a úmrtí

Tvrzení, že elektromobilita je cenově dostupná pro mnoho lidí, pak asi nepotřebuje bližší komentář. Výzkum Auto Bild i ADAC sice potvrzuje, že ve srovnání provozních nákladů elektromobily nad automobily se spalovacími motory jasně vedou, jenže tato výhoda je vykoupena nadprůměrnou pořizovací cenou. Průměrná cena 78 elektromobilů na německém trhu se totiž pohybuje okolo 48.700 eur, což je v přepočtu cca 1.146.000 Kč.

Orientační informace o dojezdu? Příliš na ně nespoléhejte. Jak uvádí němečtí kolegové, údaj o dojezdu dle WLTP vychází ze zkušebního procesu, kdy vůz většinu času stráví při jízdě konstantní rychlostí 100 km/h. Ta je přitom dvakrát přerušena cyklem brzdění a zrychlování. Na trase dlouhé cca 31,1 kilometru se tak elektromobil pohybuje v poměrně úzkém rychlostním rozsahu, který pro něj není příliš velkou výzvou. Stroj se tak sotva dostane na maximální rychlost 131 km/h. Není tedy divu, že majitelé elektromobilů za běžných podmínek téměř nikdy nedosáhnou dojezdu uváděného dle WLTP.

Zvuky elektrických rallye aut se musí změnit. Fanoušci nevěří vlastním uším

Spalovací motory již v Německu nehrají roli: Ačkoliv jsou v Německu po stránce preferencí elektromobility výrazně napřed, spalovací motory ještě rozhodně nejsou na tamním trhu odepsané. Cílem sousedů je 15 milionů elektromobilů do roku 2030. Jenže jakkoliv by byl rychlý nárůst počtu elektromobilů z hlediska klimatu žádoucí, je potřeba vyřešit mnoho různých otázek, včetně rozšíření nabíjecí infrastruktury, recyklace baterií a dostupnosti surovin.

V současné době by se tak na německých silnicích měl pohybovat zhruba milion elektromobilů, což sice není málo, ovšem spalovacích automobilů by mělo být kolem 48 milionů. Mnohé z nich přitom budou na silnicích jezdit ještě několik let nebo dokonce desetiletí.

Bateriové elektromobily jsou vždy hospodárné: Zde narážíme především na problém s hmotností, související nejen s bateriemi, ale také preferencemi zákazníků. Středně velká SUV již dnes váží prázdná více než dvě tuny, velká SUV více než 2,5 tuny. A co je ještě důležitější: odpor vzduchu. Ten se skládá z aerodynamické účinnosti (hodnota cW) a čelní plochy (A). Přibližně od rychlosti 60 km/h je odpor vzduchu největším jízdním odporem a nezvyšuje se lineárně, ale jako násobek rychlosti – spotřeba pak enormně roste. Zde se ztrácí velká část účinnosti elektromobilů.

Častým argumentem pro elektrifikaci je také tvrzení, že elektromobily jsou méně problematická než spalovací motory. Žádné písty, žádný klikový hřídel, žádné problémy s výfukovými plyny, atd.. Díky jednoduššímu pohonnému ústrojí by elektromobily měly být z hlediska životnosti a údržby lepší než spalovací motory. Alespoň ve statistikách TÜV se však tato teoretická výhoda zatím neprojevila, jak dodávají kolegové z Auto Bild.

Elektromobily totiž podle hodnocení TÜV dosahují při první generální prohlídce (zhruba po dvou až třech letech) průměrného skóre. Jejich vysoká hmotnost totiž dává zabrat komponentům podvozku a problémy způsobují i brzdy. Největším rizikovým faktorem je pak zhoršování výkonu akumulátorů v průběhu let.