Lada Niva slaví 40 let. Podívejte se, jak se kdysi vyráběla a testovala

VAZ 2121, známější jako Lada Niva, patří mezi vůbec nejdéle vyráběné automobily, které jsou aktuálně na trhu. Legendární vůz ruské značky tento měsíc slaví čtyřicetiny, jeho sériová výroba byla zahájena 5. dubna 1977. Automobilka se toto výročí rozhodla připomenout jubilejní edicí a zveřejněním množství archivních materiálů spjatých se zahájením výroby tohoto vozu.

Historie dnes už legendárního offroadu se přitom začala psát již na počátku sedmdesátých let, kdy vyšlo najevo, že tehdy stále mladé automobilce v Toljatti by se v portfoliu hodil nějaký bytelný automobil pro vesnické obyvatelstvo, který by vydržel nástrahy tuhého ruského prostředí. Zároveň v éře Sovětského svazu měl být takový automobil lidový, a tak se chystaný projekt později prezentoval jako kombinace Renaultu 5 a Land Roveru.

Původní plány počítaly s využitím rámové konstrukce s tuhými nápravami, tak typické pro tehdejší offroady, uvažovalo se dokonce i nad použitím karoserie vyráběného modelu VAZ 2101 (tedy žigulíku), kterou by jen doplnil pohon všech kol. Nakonec ale byla prosazena tehdy revoluční myšlenka mladých konstruktérů v čele s nedávno zesnulým Pjotrem Michajlovičem Prusovem, kteří chtěli auto se samonosnou karoserií, nezávislým zavěšením přední nápravy a stálým pohonem všech kol. Takové řešení tehdy nebylo u terénních aut obvyklé (offroady používaly rámy), díky čemuž je dnes Niva leckdy považována za první SUV na světě. Nabízela sice terénní schopnosti, konstrukčně ale měla blízko osobním autům.

První funkční vzorky s označením VAZ-E2121 (e jako experimentální) podle této revoluční myšlenky vznikly na jaře 1972. S pozdějším autem už sice prototypy přezdívané krokodýl měly třeba shodný rozvor náprav (2.200 mm), po stránce designu se ale zásadně odlišovaly. Měly sice třídveřovou karoserii, ale doplněnou o plátěnou střechu. Na tvary se u prototypů nedbalo, vznikly narychlo, aby testování techniky chystaného offroadu mohlo začít co nejrychleji. Už o rok později ale vzniká prototyp, který už má sériové nivě až na detaily velice blízko. Jeho autorem byl Valerij Pavlovič Sjomuškin, který později prosadil i mezinárodní označení Niva. Údajně z toho důvodu, že bylo krátké a zvučné, navíc se mohlo bez problémů užívat po celém světě. Jen v SSSR jej už nesl kombajn, na něj se ale rychle zapomnělo.

TEST Dacia Duster 1.6 SCe 4x4 vs. Lada Niva 1.7 – Legendární návštěvník je tady!

Přesto ještě nějakou chvíli trvalo, než se Lada Niva dostala do výroby, což ale v Sovětském svazu nebylo ničím neobvyklým. V tomto případě ale bylo opravdu nutné pečlivě otestovat zatím nevyzkoušenou techniku, která musela zvládat i jízdu v těžkém terénu. Právě z toho důvodu byl automobil porovnáván s několika dalšími terénními vozy, a to dokonce i s těmi ze Západu, UAZ 469 tak doplnil Fiat Campagnola nebo dokonce Range Rover.

Ani zahájení sériové výroby v dubnu 1977 se neobešlo bez potíží. Výrobní linka stále nebyla dokončena, a tak produkce nabíhala pomaleji, než automobilka zamýšlela. Z plánovaných 15.000 automobilů v prvním roce výroby tak nakonec za roku 1977 bylo jen na 5.500 kusů.

Lada slaví 50 let, podívejte se na unikátní snímky z výroby žigulíku

Následující roky ale produkce rychle roste, výsledkem čehož je více než 55.000 vyrobených kusů za rok 1980. Rusové přitom nevyráběli na sklad, nebo snad výhradně pro domácí trh. Niva se skutečně prodávala jak teplé housky na krámě, a to i na Západě, kde se jí začalo přezdívat sovětský range rover. Hitem se niva stala hlavně v Německu a Francii, čemuž později nepochybně napomohlo i její nasazení na Rallye Dakar. Kvůli tomu se ve finále stávala v Sovětském svazu nedostatkovým zbožím, protože automobilka vůz raději kvůli cenným valutám vyvážela do západní Evropy.

Postupující životní kariéra rovněž znamenala postupné rozšiřování nabídky karosářských verzí. Sama automobilka hovoří o 30 verzích, například od roku 1995 nabízí prodloužené pětidveřové provedení, existuje též pick-up. Ruská firma Bronto pak z Nivy udělala ještě schopnější teréňák, a to díky přepracovanému podvozku s obřími koly. Množství variant vzniklo též ve Francii a Německu, a to včetně otevřených modelů.

Přesto všechno se charakter Lady Niva nemění. Přestože v minulosti prošla průběžným upravováním, zásadní modernizace byly jen dvě, v letech 1993 a 2009, navzdory kterým vypadá vlastně pořád úplně stejně. Motory ale prošly změnou, místo původní zážehové šestnáctistovky s 56 kW je dnes k dispozici sedmnáctistovka s 61 kW. A vůz rovněž reaguje na trendy, od roku 2014 je k dispozici i „luxusní“ verze Urban, zatímco loni dostala upravený, tišší podvozek. Navíc už je stabilnější při brzdění.

Existovaly sice snahy o jejím nahrazení Chevroletem Niva, vyráběným od roku 1998, který používá shodný technický základ, k tomu ale nakonec nedošlo. Niva (na domácím trhu 4x4), rustikální offroad se stálým pohonem všech kol, uzávěrkou mezinápravového diferenciálu a redukcí, žije dál. Její život se sice už zřejmě krátí, protože stále častěji se hovoří o příchodu jejího nástupce (že by už příští rok?), takové spekulace už tu ale byly v devadesátých letech, které Niva přežila bez úhony. A tak si zatím počkejme na to, zda se tenhle terénní nezmar nakonec nedožije padesátky. Množství fanoušků by to nivě dozajista přálo.