Lincoln Capri (1952–1959): Třetí generace byla nejdelším lincolnem
Tři generace velkých luxusních vozů Lincoln Capri poháněly vidlicové osmiválce s objemy 5,2 až 7 litrů. Sedan Capri z roku 1958 byl dlouhý 5.817 mm.
Padesátá léta minulého století jsou v historii amerických automobilů řazena k těm nejvíce důležitým a nejčastěji zmiňovaným. Tři generace modelů Capri vyráběla divize Lincoln patřící do koncernu Ford Motor Company právě v této době. Capri dostalo jméno podle italského ostrova v neapolském zálivu. V roce 1952 se Capri stalo samostatnou modelovou řadou a zařadilo se k prémiovým modelům značky Lincoln. Po uvedení značek Lincoln Premiere a Continental v roce 1956 nahradilo Capri modely Cosmopolitan.
Design prvních dvou generací modelu Capri měl na starosti William Schmidt, který začal pracovat u Forda v roce 1940 a prošel stylistickými studii značek Ford, Lincoln a Mercury. Jeho první prací bylo přepracování přídě u modelů Lincoln ročníku 1950 a 1951. Třetí generaci modelů Capri navrhl John Najjar (1918–2011). Pracoval pro Forda přes 40 let a k jeho neznámějším pracím patřil design prvního prototypu Fordu Mustang. Design automobilů zasáhla v padesátých letech módní vlna vyvolaná závody v průzkumu vesmíru (Space Race) a pokroky v raketové technice.
První generace (1952-55)
Lincoln Capri první generace byl uveden na trh v modelovém roce 1952 a jeho soupeři byly na americkém trhu Cadillac série 62, Chrysler New Yorker a Packard Patrician. Capri si vedl celkem dobře, při svém debutu se jich prodalo 14.342 a v modelovém roce 1953 skoro dvakrát tolik (26.640). Snadno v prodeji překonával „stájového kolegu“ model Cosmopolitan. Nabídka modelů zahrnovala čtyřdveřový sedan s rozvorem náprav 3.124 mm a rozměry 5.438 x 1.968 x 1.593 mm (d x š x v), dvoudveřové hardtop kupé (foto) a kabriolet. Typické pro modely 1952 a 1953 byly šikmé falešné větrací otvory na bocích a vodorovné lišty sahající od podběhů předních kol až k zadnímu nárazníku. Přídi dominoval masivní chromovaný nárazník s velkými svislými členy, ve kterých byly umístěny pomocné světlomety. Později se na nárazníku objevily výstupky ve tvaru nábojů. Nad předním nárazníkem mělo Capri úzkou štěrbinu, kterou se přiváděl vzduch k chladiči. Zadní sdružené svítilny byly umístěny svisle v zadních blatnících a navazovaly na zadní nárazník.
Lincoln Capri poháněl nový vidlicový osmiválec Lincoln Y-block s úhlem rozevření válců 90 stupňů, rozvodem OHV a objemem 5.204 cm3. Motor měl nejvyšší výkon 163 k (120 kW) při 3.900 otáčkách a točivý moment 385 Nm se přenášel na zadní kola přes čtyřstupňovou automatickou převodovku Hydra-Matic. Capri 1952 s pohotovostní hmotností 1.960 kg dosahovalo rychlost až 158 km/h. Kabriolet stál 3.665 amerických dolarů, což byla cena srovnatelná s konkurencí.
V modelovém roce 1953 se skoro nic nezměnilo, jen všechny modely měly výstupky na předním nárazníku ve tvaru nábojů. Ročník 1954 přinesl zjednodušení předního nárazníku (jeho horní část už neměla uprostřed zlom) a změnily se i ozdobné lišty na bocích. V roce 1954 dosáhl Lincoln rekordního počtu prodaných vozů Capri (29.552 kusů). V modelovém roce 1955 dostalo Capri nový motor V8 s objemem 5,6 litru, zvýšenou kompresí a nejvyšším výkonem 228 k (168 kW). Automatická převodovka Ford Turbo-Drive byla třístupňová. Nabízely se nadále tři verze karoserie: hardtop kupé, kabriolet (foto) a sedan. Výraznější stylistickou změnou modelů 1955 byla náhrada tenkých chromovaných rámečků světlometů širokými rámečky v barvě vozu. Vozy Capri první generace byly jedny z prvních, které nabízely automatické stmívání světlometů. V roce 1955 se prodalo 23.673 vozů Capri, což bylo 87 % z celkového počtu prodaných vozů Lincoln.
Druhá generace (1956-57)
K výrazné modernizaci karoserie Lincolnu Capri došlo v modelovém roce 1956, kdy se představila druhá generace (foto). Rozvor Capri povyrostl na 3.200 mm (126 palců) a vnější rozměry na 5.659 x 2.029 x 1.529 mm (d x š x v). Nový nárazník na přepracované přídi měl zabudovaná pomocná světla a hlavní světlomety byly vnořeny pod velké stříšky na konci předních blatníků. Novinkou bylo panoramatické přední okno a zadní blatníky se svisle umístěnými koncovými světly. Boky zdobil prolis v celé délce vozu a velké chromované plochy nad zakrytými zadními koly. Bill Schmidt se při návrhu inspiroval konceptem Lincoln Futura, který navrhl společně s Johnem Najjarem v roce 1955.
Lincoln Capri 1956 poháněl šestilitrový motor Lincoln Y-Block V8 s nejvyšším výkonem 278 k (205 kW). Sedan s hmotností 2.040 kg s ním dosahoval maximální rychlost 185 km/h a z 0 na stovku zrychlil za 10,3 s. Novinkou byl 12voltový elektrický systém schopný pokrýt spotřebu různých přídavných zařízení, například elektrické nastavování všech sedadel.
Lincoln Capri 1956 se stal základním modelem značky a vyšší úroveň představoval nově uvedený model Premiere, vycházející z Capri. Na výběr byly dvoudveřový hardtop, čtyřdveřový hardtop a sedan. Kabriolet se přestal vyrábět. Prodej klesl v roce 1956 na pouhých 8.791 kusů. Jedním z důvodů byla vysoká cena, kupé hardtop stálo například 4.119 dolarů.
Modelový rok 1957 přinesl změny v podobě svisle uspořádaných dvojitých světlometů a zvýšených zešikmených zadních blatníků tvořících výrazné ploutve zakončené velkými koncovými svítilnami. Motor V8 dostal novou vačkovou hřídel a kompresní poměr zvýšený na 10:1. Díky tomu se výkon zvýšil na 300 k (221 kW) a točivý moment na 563 Nm. Ke zlepšení prodejních výsledků to ale nepomohlo, prodalo se jen 5.900 vozů.
Třetí generace (1958-59)
Modely Lincoln Capri třetí generace byly prvními automobily, vyráběnými v továrně Wixom (Michigan) a byly největšími automobily se samonosnou karoserií. Vozy Lincoln Capri ročníku 1958 a 1959 patřily k největším osobním autům, jaká kdy byla vyrobena a svojí délkou překonávaly tehdejší Cadillacy a Imperialy. S rozvorem náprav 3.327 mm dosahovaly délky 5.817 mm a byly historicky nejdelšími Lincolny bez „pětimílových“ nárazníků. Šířka 2.035 mm a výška 1.435 mm se řadila k obvyklým rozměrům tehdejších velkých (full-size) amerických vozů. Svými šikmo umístěnými dvojitými světlomety a nezvyklými prolisy na bocích (foto) měly styl, který mnozí považovali za přehnaný. Designer John Najjar navrhl pro sedan a hardtop (dvoudveřový a čtyřdveřový) širokou mřížku chladiče sahající až ke světlometům, panoramatické přední a zadní okno a široké sloupky C. Vnitřní šířkou 1,6 m ve výšce loktů se stal mezi vozy Lincoln rekordmanem. Do příplatkové výbavy patřilo topení a rozmrazovač, AM a FM rádio a bezpečnostní pásy.
Pod přední kapotou se třemi prolisy se nacházel zcela nový vidlicový osmiválec Ford série MEL s objemem válců 7.044 cm3 (430 kubických palců) a nejvyšším výkonem 380 koní (280 kW). Vozu s třístupňovým automatem Turbo-Drive od firmy Borg Warner, bubnovými brzdami a pohotovostní hmotností 2.290 kg dovolil dosáhnout rychlost 209 km/h a na stovku zrychlit za 8,6 s.
Prodej v roce 1958 dosáhl čísla 6.859, přičemž necelou polovinu tvořily sedany landau. Vývojové náklady stály Lincoln přes 60 milionů dolarů, které nepokryl prodej ovlivněný ekonomickou recesí ve Spojených státech. V roce 1959 se prodej vozů Lincoln Capri zvýšil na 7.929 kusů, ale přesto bylo rozhodnuto, že Capri už nebude dál pokračovat. Od roku 1961 jej nahradila čtvrtá generace Lincolnu Continental.
