TEST Mercedes-Benz C 200 – Nafta není potřeba

Novou generaci Mercedes-Benzu C s kódovým označením W205 jsme na začátku letošního jara vyzkoušeli s turbodieselem 220 Bluetec, automatickou sedmistupňovou převodovkou a atraktivním exteriérovým paketem. Možná si řeknete, že se jedná o výbornou alternativu pro ty, jejichž revírem je především dálnice, což je samozřejmě pravda. Za volantem takového vozu však řidič docela zleniví, leč velmi příjemně.

Při představě benzinového motoru pod kapotou Mercedes-Benzu C se mi vždycky do hlavy nahrnuly myšlenky o vysoké spotřebě, a když navíc motor spolupracoval s manuální převodovkou, byl pocit z prémiovosti auta trochu ovlivněn. Jenomže to už dneska není pravda, což dokonale dokládá verze C 200 s dvoulitrovým turbomotorem o výkonu 135 kW. Jeden by až řekl, že nafta není potřeba…

I základ je moc hezký

Že je Mercedes-Benz C v bílé barvě a na sedmnáctipalcových kolech trochu nudný? Mohlo by se zdát, ve skutečnosti je to ale volba přesně pro ty, kteří nechtějí na první pohled dát najevo osobní dispozice, ale zároveň požadují plnou dávku prestiže spojené se samotnou automobilkou. Ostatně třeba Německo je toho zářným příkladem – pokud chcete starší “céčko” za dobré peníze a s adekvátním kilometrovým proběhem, ale příliš nebazírujete na luxusní výbavě, podívejte se právě tam.

Zkoušené C 200 však nakonec úplně obyčejné není. Stačilo přidat paket Avantgarde, který doplní exteriér o chromované lišty a lehce pozměněný přední nárazník, nikterak vyzývavá sedmnáctipalcová kola, která navíc dostanete již v základu, a bez nadsázky před vámi stojí o dvě čísla menší dvojče vlajkové lodi S. Z našeho pohledu je navíc tato konfigurace vůbec nejlepší, protože exteriérový paket AMG, který měl dříve zkoušený exemplář, trochu připomínal businessmana v teniskách.

Ani v interiéru není co řešit. V souvislosti s novou strategií Mercedes-Benzu se již volně stojících displejů (v našem případě součástí autorádia Audio 20 s touchpadem na středovém tunelu) multimediálních systémů jen tak nezbavíme, všechno je ale o zvyku. Chválíme hezky uklizenou středovou konzolu s těmi nejnutnějšími tlačítky (jen si vzpomeňte na minulé “céčko” a pochopíte), intuitivní ovládání a především všudypřítomnou luxusní auru. Jistě, lesklé černé plasty jsou velmi náchylné na poškození a nemusejí se zamlouvat každému, hliník je však skutečně hliník, kožené čalounění plně odpovídá luxusnímu segmentu a například za ovladače oken a vnějších zrcátek by se nemusel stydět ani Maybach.

mercedesbenz testy strednitrida  

Pohodlí jako v Maybachu sice čekat nemůžete, i tak se ale Mercedes-Benz C řadí na špičku svého segmentu. Přední sedadla svojí šířkou vyhoví i korpulentnějším postavám, jak už ale bylo řečeno v předešlém testu, delší sedáky by neškodily. Totéž platí také o zadní části, kde však Mercedes získává kladné body za ukotvení hrany sedáku ve výšce 360 milimetrů nad podlahou. O dostatečné podepření stehen proto nouze nebude.

Kliďasova volba

Předně je třeba si ujasnit, s jakým motorem máme tu čest. Nejedná se totiž o horkou novinku, ale čtyřválec řady M274, který debutoval již v současné generaci třídy B. V podstatě se jedná o stejný agregát, jaký najdeme v Mercedes-Benzu A 250, nekompromisním A 45 AMG či Infiniti Q50.

V našem případě se setkáváme s lehce podladěnou verzí čtyřválcového turbomotoru, protože A 250 disponuje 155, a nekompromisní A 45 AMG dokonce 265 kilowatty. Ani 135 kW v 5500 otáčkách za minutu, notabene podpořených točivým momentem 300 N.m dostupným takřka od volnoběhu, však nezní špatně, a jízda to jednoznačně dokládá.

Nečekejte žádný brutální zátah s protočením zadních hnaných kol, ale plynulý nárůst síly a náznak výkonové špičky. Až překvapivě rychlé reakce na povely pedálu plynu má na svědomí kratinké a méně objemné sání. Motor má navíc chlazené výfukové svody, díky čemuž produkuje čistější emise bezprostředně po nastartování, a rozvody na přední straně motoru, což citelně usnadní a zlevní jejich případnou výměnu.

TEST Mercedes-Benz C 220 CDI – Nejúspornější s hvězdou

Čtyřválec je v karoserii umístěn podélně nastojato, ani v nejnovější generaci “céčka” jsme se tedy nesetkali s jeho mírným natočením pro eliminaci vibrací – nebylo to třeba. Automobilce se nicméně uložení motoru velmi povedlo, což je podle našeho názoru jeden z hlavních přínosů pro zlepšení kultury ručního řazení.

mercedesbenz testy strednitrida  

Manuální převodovka u předchozího Mercedes-Benzu C totiž nebyla vrcholem luxusu, nyní je ale jako vyměněná. Páka se pohybuje v přesně vymezených drahách, její chod nepůsobí tolik gumově, a dokonce cítíte náznaky mechanického souznění se strojem. Za příplatek 65.558 Kč můžete získat sedmistupňovou automatickou převodovku 7G-Tronic Plus, základní konfiguraci však směle doporučujeme.

Jednou z hlavních předností motoru je výborná spotřeba. Ta jednak souvisí s opatřeními pro plnění přísné emisní normy Euro 6, ale také s delším zpřevodováním šestistupňové skříně. Kupříkladu při dálniční rychlosti motor točí pouhých 2400 otáček za minutu, což je teritorium většiny běžných turbodieselů, a spotřebovává solidních 6,2 l na 100 km. Hodnota zároveň představuje výsledný průměr, kterého jsme dosáhli v posledním testu vznětové verze C 220 Bluetec o výkonu 125 kW.

Abychom byli důslední, týdenní průměr zážehového C 200 činil 7,1 l na 100 km. Do seznamu „pro“ však musíme započítat mimořádně kultivovaný běh a ve srovnání s C 220 Bluetec základní cenu nižší o více než 41.000 korun. I zde se můžete mimo město přiblížit pětilitrové hranici, a i když na to trochu šlápnete, osm litrů na displeji palubního počítače uvidíte jenom zřídka.

Klid a komfort především

Je jasné, že hlavní prioritou zkoušeného “céčka” je komfort a ničím nerušená pohoda. Cítíte to jak v nastavení všech ovládacích sil, tak v měkoučkém a přesném elektromechanickém řízení, které poskytuje dostatečné množství informací o práci předních kol. Delší převod řízení navíc navozuje podobný pocit jako u starých Mercedes-Benzů, jistým způsobem tedy registrujeme možnou snahu o návrat ke kořenům.

Celkový jízdní projev dost ovlivnil zmíněný exteriérový paket Avantgarde za 27.090 Kč. K němu si totiž můžete zdarma naporoučet také dvoustupňové tlumiče Agility Control, tedy selektivní pasivní systém, který v závislosti na stlačení automaticky reaguje na změnu charakteru vozovky. Jinými slovy máte k dispozici rozdílný přístup k tlumení menších a velkých nerovností, vždy ale s hlavním důrazem na komfort a co nejlepší kontrolu nad vozidlem.

mercedesbenz testy strednitrida  

Toto samozřejmě není jediná možnost, protože výrobce umí nabídnout i sníženou sportovnější verzi, se kterou by byl vůz tužší a v zatáčkách vykazoval menší náklony, nebo třeba vzduchové pérování Airmatic. Vzhledem ke klidnějšímu charakteru vozu se ale “naše” varianta jeví jako nejschůdnější.

Mercedes-Benz C 200 každopádně není pro ostré řezání zatáček ani dálniční tahy s věčně „vyhozenou“ levou směrovkou. A nějaké driftování? To samozřejmě umí, je to ale podobné, jako byste seniora nutili lézt po stromech. Vůz totiž preferuje relaxovanější zacházení, ve kterém je až nevídaně tichý. Na 184 koní pod kapotou se ale každopádně můžete spolehnout – stačí jenom podřadit a vyrazit do levého pruhu.

TEST Mercedes-Benz C 200 CDI AMG Style – Hvězdná sestava

Závěr

Mercedes-Benz C 200 jasně dokázal, že není třeba sahat po turbodieselu, abyste jezdili za málo. Ve srovnání s podobně výkonným čtyřválcem C 220 Bluetec je o více než 41.000 korun levnější, váží o 105 kilogramů méně a v reálném provozu nedosahuje rozdíl spotřeb ani celý litr.

Doporučujeme uvažovat o příplatku 27.090 Kč za exteriérový paket Avantgarde a rovnou zaškrtnout volbu selektivního podvozku Agility Control. Z vozu se pak nenásilným a levným způsobem stane velmi komfortní sedan, který svým charakterem vyhoví především klidnějším řidičům.

Plusy

• Pohodlný podvozek
• Rychlé reakce motoru na sešlápnutí plynu
• Nízká spotřeba paliva
• Kultivovaný a velmi tichý běh čtyřválce

Minusy

• Tmavé obložení je náchylné na poškození
• Kratší přední a zadní sedáky

mercedesbenz testy strednitrida  

Foto: Petr Homolka