Michelin vyvíjí pneumatiky pro rychlost přes 480 km/h. Co všechno musí vydržet?

Na jednu stranu výrobci aut dělají stále úspornější auta, která jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, na druhou se ale stále zvyšují výkony motorů a tedy i jízdní dynamika vozidel. Vezměte třeba střední třídu. Ještě začátkem 90. let bylo běžné, že základní verze těchto aut nejely více než 170 km/h. Dnes je maximální rychlost okolo 200 km/h běžná i u nejslabší varianty. Podobné je to i u nejrychlejších vozidel. V roce 1987 dosahovalo Ferrari F40 rychlosti 324 km/h a bylo nejrychlejším sériově vyráběným autem. V 90. letech ho pokořily Bugatti EB 110, Jaguar XJ220 a McLaren F1. A o dekádu později byl na světě Bugatti Veyron s rychlostí 400 km/h.

Skoro se chce říci, že už to stačí. Výrobci těchto vozidel jsou však jiného názoru. Konkrétně jde o společnosti Hennessey, Bugatti a Koenigsegg. Jejich zástupci se nechali slyšet, že cílem vývoje je auto, které by dosáhlo maximální rychlost na hranici 300 mil za hodinu, tedy 480 km/h. Současná technika spalovacích motorů, zejména v kombinaci s elektromotorem, již údajně umožňuje takovou rychlost u dvoumístné „placky“ na kolech vyvinout. Jenže je tu stále několik ale. Když se oprostíme od sociálních úvah, zda vůbec takhle rychlé auto někdo potřebuje, nehledě na bezpečnostní hledisko, tak se k těm hlavním řadí pneumatiky. Takové, které by dokázaly takto rychle jedoucí auto bezpečně udržet na silnici, zatím nejsou k dispozici.

Je to nástroj marketingu

Auto s rychlostí 400 km/h a vyšší se již ani neřadí do kategorie supersportů, ale spíše hypersportů. Takto vysoká rychlost ale není jen dokladem umu konstruktérů, ale zároveň se jedná o velmi účinný marketingový nástroj, jak před bonitním zájemcem obhájit astronomickou cenu takového auta. Když už někdo zaplatí za vůz částku převyšující 30 milionů korun, chce mít něco naprosto výjimečného a nevídaného. A auto s tak vysokou maximální rychlostí tyto požadavky jednoznačně splňuje.

Bugatti Chiron: Jak zlomit rekord z 0-400-0 km/h? Chtělo to Juana Pabla Montoyu!

Toto jasně potvrzuje i David Lee, automobilový nadšenec a boháč, který kromě toho, že vlastní více než 30 aut s cenovkou ve stovkách tisíc amerických dolarů, má také velmi početnou obec příznivců na sociálních sítích. „Auto s maximální rychlostí 300 mph je pro výrobce hypersportů velmi důležité. Především proto, aby ospravedlnili závratnou prodejní cenu těchto vozidel,“ nechal se slyšet David Lee.

Pneumatiky snesou hodně

Jsou to právě pneumatiky, které hrají klíčovou roli při snaze o dosažení vysokých rychlostí u automobilů. Samozřejmě v kombinaci s jejich hmotností. Právě vzrůstající hmotnost a zároveň rychlost vedla v 80. letech automobilky BMW a Mercedes-Benz k tomu, aby uměle omezily rychlost svých nejvýkonnějších modelů na 250 km/h. A toto platí navzdory různým výjimkám dodnes. Supersportů se to však netýkalo a netýká.

Pokud zůstaneme u pneumatik, tak co všechno musejí zvládnout? Jako příklad si můžeme uvést nejrychlejší současné auto Bugatti Chiron, které dosahuje maximální rychlosti 261 mph, tedy 418 km/h. K proklamovaným 300 mph mu tak zbývá „pouhých“ 39 mph. Jenže něco jiného je tato rychlost v absolutním měřítku a něco jiného je ji o tuto hodnotu zvýšit v hladinách přes 250 mph. Dle inženýrů firmy Michelin umožňuje dnešní technologie vyrobit pneumatiky, schopné pracovat na autě při rychlosti maximálně 280 mph (448 km/). Ty používá právě Bugatti Chiron.

Pro zajímavost - síly, které na pneumatiky při tak vysoké rychlosti působí, jsou obrovské. Pokud za klidu váží krytka (čepička) ventilku pneumatiky 2,5 gramu, při rychlosti 261 mph se její hmotnost zvýší na zhruba 7,26 kilogramů! To je 2904krát více! Zatížení pneumatiky totiž vzrůstá s rychlostí exponenciálně. Při malých rychlostech se zvyšuje jen málo, naopak při vysokých roste velice rychle v závislosti na jen malém přírůstku rychlosti jízdy vozidla.

Jak se silami bojovat

Jakým způsobem udělat pneumatiku, aby zvládla výše zmíněné zatížení? To je samozřejmě pečlivě střeženým tajemstvím každého výrobce. Obecně o maximální rychlosti, na níž je pneumatika stavěná, rozhoduje rychlostní index. U „běžně“ dostupných pneumatik má ten nejvyšší rychlostní index hodnotu 300 km/h a označuje se písmenem „Y“. „V tomto případě se ale jedná o takzvané pneumatiky bez omezení. Jejich použití je na konkrétní vozidlo součástí jeho homologace,“ vysvětluje David Kalas, tiskový mluvčí českého zastoupení společnosti Bridgestone. Vyšší rychlostní index se nepoužívá. I z toho je zřejmé, že pneumatiky pro hypersporty s rychlostí přesahující 400 km/h jsou zcela zvláštní kategorií.

Pryž pro pneumatiky se prý bude vyrábět... Z pampelišek!

Poněkud zvláštní je pak index označený „ZR“, který říká, že daná pneumatika je stavěná na rychlosti „nad 240 km/h“. „Pneumatiky s rychlostním indexem ZR mají ale zpravidla ještě rychlostní omezení shora, které říká, jakou nejvyšší rychlostí s nimi může vozidlo jet,“ říká k problematice rychlostních indexů David Kalas. Jde samozřejmě o bezpečnostní hledisko.

A jak tedy výrobci pneumatik zvyšují rychlostí index? V zásadě neustálým vylepšováním stávající koncepce stavby moderní bezdušové pneumatiky. I u těch nejsofistikovanějších plášťů se používá směs s butadien-styrenovým kaučukem. Základní kaučuk se získává z rostliny, a sice stromu kaučukovníku brazilského. Zbytek, zejména konstrukce podkladové vrstvy běhounu, se samozřejmě může velmi lišit, přičemž se používají různé pokrokové materiály, většinou na bázi kompozitů.