TEST Mini Cooper S Cabrio Sidewalk – Továrna na úsměvy

Když kolega David nedávno testoval vrcholné Mini Cabrio JCW, pod jehož kapotou se ukrýval přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec o výkonu 170 kW, končil test větou „Osobně bych ale verzi JCW raději bral s uzavřenou střechou a Cabrio zase se slabším motorem.“A právě jedno takové se mi dostalo před pár týdny  do rukou.

Edice Sidewalk

Konkrétně šlo o Mini Cabrio se speciální výbavou Sidewalk Edition (ve vyšším stupni výbavy), která je postavena na základu Mini Cabrio Cooper S – tedy druhé nejsilnější motorizaci (hned pod JCW). Edice Sidewalk by přitom měla představovat jakousi „drzou a spontánní“ (slovy samotné automobilky) oslavu bohaté historie značky a současně by měla nabídnout čerstvou interpretaci půvabu a stylu Mini. Tedy opět slovy automobilky.

V praxi se ale za příplatek 150.852 Kč dočkáte několika doplňků, které učiní vzhled speciální edice doslova nezaměnitelným. A začít můžeme hned u speciální metalické barvy karoserie Deep Laguna, která by měla symbolizovat jízdu se staženou střechou pod modrou oblohou.

Modrou barvu doplňují specifické pruhy na kapotě v barevné kombinaci antracit/černá, po stranách lemované tenkými barevnými proužky, což je design navržený speciálně pro tuto edici. Další specifické doplňky edice Sidewalk pak nalezneme na předních blatnících, prazích dveří, na zadních LED světlech s designem britské vlajky a samozřejmě i v podbězích, kde jsou 17“ dvoubarevná kola z lehkých slitin v designu Scissor Spoke.

Mini Cooper S Cabrio Sidewalk

Specifický je i design látkové střechy v antracitově černé barvě, kterou zdobí vetkané geometrické vzory „zdůrazňující touhu vozu pohybovat se vpřed,“ jak uvádí značka. Spíš než design jsou ale zajímavější funkce střechy, kterou Mini označuje jako 3 v 1.

Chytře řešený mechanismus totiž umí stáhnout pouze přední část střechy, čímž se nad předními sedadly otevře obrovské střešní okno. Pokud ovšem páčku stahování podržíte déle, dostane se vám během 18 sekund požitek jízdy s nebem nad hlavou. Mechanismus navíc funguje při jízdě rychlostí až do 30 km/h. Nutno ovšem dodat, že stažená střecha nezajíždí přímo do zavazadelníku. Zůstává složená na jeho vrchu a bohužel celkem výrazně omezuje výhled směrem vzad.

Současné Mini Cabrio je možná poslední, nahradí ho další SUV?

V interiéru nabízí edice Sidewalk několik zajímavých detailů. Od sportovně tvarovaného volantu, přes sportovně tvarovaná sedadla se speciálním barevným dekorem, stylové obložení dveří až po unikátní grafiku před spolujezdcem, která po setmění zaujme působivým podsvícením.

Až na drobná designová specifika se však pořád jedná o klasické Mini Cabrio, jak ho dobře známe. A to v tom dobrém, i špatném. Interiér tak zaujme například klasickými analogovými budíky s malým displejem na sloupku řízení, velkou obrazovkou ve středu palubní desky (úhlopříčka 8,8 palce díky paketu Wired, s loketní opěrkou vybavenou bezdrátovým nabíjením a ovladačem na středové konzole/+55.536 Kč), drobnými přepínači ve stylu letadla a specifickým designem.

Mini zejména uvnitř

Po stránce prostoru si není příliš nač stěžovat – tedy pokud sedíte vpředu. Přední sedadla totiž nabízí příjemný komfort na delších cestách i dostatečnou oporu v zatáčkách, vzadu je to ale o poznání slabší. Zadní sedadla jsou sice výrazně tvarovaná, rozhodně ale nenabízí moc prostoru. 

Sednout si sám za sebe při výšce 183 cm bylo velkým kompromisem, který výrazně omezoval pohodlí vpředu i vzadu. Zadní sedadla se tak dají s přehledem označit spíš jako nouzová na kratší vzdálenosti, respektive nanejvýš pro menší děti. S nataženou střechou se k nim (ale hlavně z nich) navíc celkem obtížně dostává.

Kufr má standardní objem 215 litrů, ovšem s nataženou střechou. Před jejím stažením je nutné lehce upravit horní plato, čímž se objem sníží na 160 litrů. Omezený prostor ale Mini dohání praktickými drobnostmi. Od dolů výklopného víka s nosností až 80 kilogramů, přes snadno sklopná zadní sedadla s dělením 50:50 až po možnost nadzvednout zadní díl natažené střechy a zpřístupnit si tak podstatně větší nákladový otvor zavazadelníku. 

TEST Mini Cooper SE & BMW i3 – Elektrické stylovky se společnými geny

Jsou to sice jen drobnosti, které z Mini Cabrio rozhodně neudělají o moc praktičtější auto, ale potěší. Nijak ohromující nejsou ani vnitřní úložné prostory, nicméně to nemusí člověka příliš trápit – vždyť se přece všechno dá odložit na zadní sedadla. Zvláště pokud jejich využití pro další posádku znemožníte instalací větrné clony (+8.008 Kč).

Tu oceníte ve vyšších rychlostech, především od 100 km/h, kdy do auta začíná nepříjemně foukat i s vytaženými okny. Se staženými okny se podobně jako u jiných kabrioletů jezdí příjemně zhruba tak do 50 km/h. Ve městě si tak můžete klasicky zafrajeřit, zatímco za městem stačí vytáhnout okna, najít si pěknou silnici a užívat si zábavu hodnou podobného stroje.

Cooper S

Pod kapotou ukrytý dvoulitrový čtyřválec verze Cooper S totiž nabízí maximální výkon 141 kW (192 k) v rozmezí 5000 až 6000 otáček za minutu, maximální točivý moment 280 N.m (při overboostu krátkodobě až 300 N.m) ale z motoru dostanete již od 1350 až po 4600 otáček. Vůz s pohotovostní hmotností cca 1370  kilogramů tak dokáže zabrat už příjemně odspodu, největší zábava však přichází až v horním spektru otáčkoměru.

Mini Cooper S Cabrio Sidewalk

Akceleraci z 0 na 100 km/h by přitom Cooper S měl zvládnout za 7,2 sekundy a maximální rychlost je 230 km/h. Tedy alespoň s šestistupňovým manuálem. Testovaný vůz byl ale osazen sedmistupňovým sportovním automatem (+53.404 Kč), který zvýšil pohotovostní hmotnost na 1390 kilogramů a zlepšil čas akcelerace z 0 na 100 km/h o 0,1 sekundy. Miník Cabrio Cooper S tak zrychlí na stovku za 7,1 sekundy, zatímco maximálka zůstává stejná. 

Automat přitom funguje naprosto bez výhrad, jak jsme ostatně od vozů spadajících pod značku BMW zvyklí. Řadil svižně, zbytečně motor nepodtáčel a rychle reagoval na povely od pádel pod volantem. I bez manuálního řazení ale z motoru dostával ochotně to nejlepší – zejména ve sportovním režimu, kdy řidiči dopřává krásné divadlo.

TEST BMW 120d xDrive vs. Mini Cooper S E Countryman ALL4 – Hbitě a za málo. Se šňůrou, nebo bez?

Pokud totiž stlačíte pedál pořádně k zemi, dočkáte se nádherné souhry zvuků z motorového prostoru i výfukového systému. Zejména bez střechy uslyšíte zepředu syčení turbodmychadla i odfukování blow-off ventilu. Výfukový systém má zejména ve vyšších otáčkách krásně syrový zvuk, který přerušuje lehká střelba při prudkém ubrání. Už jen tohle stačí člověku k úsměvu, jenže co teprve když začnete tuhle kanonádu poslouchat na té správné silnici?

Nadchne hravostí

Tady se o slovo hlásilo například příplatkové elektronické nastavení tuhosti tlumičů (+13.338 Kč), díky kterému uměl být miník relativně poddajný i na horších silnicích. Nečekejte ale žádné zázraky, podvozek je i ve standardním režimu laděn spíše sportovně a pohodlná jízda vyžaduje předvídání, včasné sundavání nohy z plynu i výraznější přibrzdění. S tím ale pomáhají chlazené kotouče vpředu a obyčejné kotouče vzadu.

Jakmile se ale dostanete na tu správnou silnici a aktivujete sportovní režim, podvozek krásně ztuhne. Auto se pak s chutí vrhalo do zatáček (ne, ani já si neodpustím to pitomé klišé, protože sem prostě patří) s chutí nasupené motokáry. Obuté pneumatiky Goodyear Eagle F1 o rozměru 205/45 R17 přitom zavčas upozorňovaly na blížící se limit dosti výrazným pískáním. Na zakroucených okreskách na jih od Prahy jsem si tak v bezpečných hranicích hodně dlouho nezařádil tak, jako za volantem právě tohohle Mini. A úsměv mi pak vydržel ještě hodně dlouho.

Motor má sice dostatek síly na trochu toho dovádění, jenže se staženou střechou vám je oněch cca 190 koní i celkem zbytečných. Se staženou střechou se totiž člověk začne víc soustředit spíš na požitky, které otevřená auta nabízejí. Ať už je to možnost kochat se cestou a jejím okolím, poslouchání všech zvuků auta, užívání si větru ve vlasech, atd. Nudou tady zkrátka rozhodně trpět nebudete. 

Malé utrpení by však mohlo přijít při pohledu na ukazatel spotřeby a paliva. Podle automobilky by se měla kombinovaná spotřeba pohybovat v rozmezí 5,7 až 5,8 l/100 km, což je citelně lepší, než 6,8 až 6,9 l/100 km pro stejný motor v kombinaci s šestistupňovým manuálem. 

Ostré Mini John Cooper Works nemusí mít spalovací motor, vzkázal viceprezident značky

Jenže praxe byla výrazně jiná. Nejlepším výsledkem na konci mých cest byla hodnota 7,6 l/100 km, které jsem dosáhl až po cíleně úsporné jízdě. Běžně jsem se však pohyboval spíše v rozmezí 8 – 9,5 l/100 km. A pokud jsem si chtěl jízdu vyloženě užít, vyšplhal se ukazatel spotřeby někam do okolí 10 l/100 km.

Samozřejmě – vysoká spotřeba byla podobně jako u jiných sportovně laděných aut především odrazem jízdního stylu. Jenže kdo by chtěl s podobným autem jezdit pomalu a nudně, když vám už na první pohled naznačuje, že důvodem jeho existence je zábava a styl? A nutno podotknout, že své poslání naplňuje dokonale.

Tohle zeleno-modré Mini totiž dokázalo vykouzlit úsměv prakticky při každé projížďce. Ať už se směje posádka pod otevřenou střechou, řidič na zakroucení okresce nebo kolemjdoucí, které přítomnost otevřeného Mini také často bavila. Jedinou věcí, která dokázala poněkud zkazit úsměv, byl pohled do ceníku.

Obyčejné Mini Cooper S Cabrio sice pořídíte již od 798.200 Kč, což vlastně není na podobnou stylovku úplně zlé, jenže k tomu je ale potřeba přičíst ještě paket Sidewalk za 150.852 Kč. Najednou jsme na částce 949.052 Kč, jenže ani to ještě není vše. Testovaný vůz totiž dostal příplatky (včetně paketu Sidewalk a sportovní automatické převodovky) za celkem 412.022 Kč, což nakonec posunulo konečnou cenu testovaného vozu na hodnotu 1.210.222 Kč. Za připomenutí přitom stojí, že dříve testované Mini JCW Cabrio vyšlo „jen“ na 1.219.716 Kč.

Závěr

Testovaný Mini Cooper S Cabrio v edici Sidewalk tak rozhodně je drahým vozem, který příliš nenadchne praktičností ani spotřebou. Jenže jakmile si ale zvyknete na jeho mrštnost v městském provozu a ohromnou stabilitu i dravost na okreskách, rychle mu začnete všechna negativa promíjet. Jak jsem tedy psal – zamilovat si tohle auto není vůbec obtížné, jen se vám do toho nesmí připlést rozum, jinak bude jeho nákup jen velmi obtížné obhajovat.

Mini Cooper S Cabrio Sidewalk

Zpětně jsem navíc pochopil, proč by David při testu otevřeného JCW preferoval slabší motorizaci. Oněch 141 kW modelu Cooper S totiž bohatě stačilo na zábavnou projížďku a jasně dávalo člověku pískotem pneumatik najevo, že není daleko od limitů podvozku či samotných pneumatik.

Osobně mi motorizace Cooper S přijde jako vhodná pro Cabrio i z toho důvodu, že se jedná o nejslabší nabízený čtyřválec. Slabší motory One a Cooper už jsou totiž osazeny pouze přeplňovanými tříválci, což si (s veškerým respektem ke kultivovanosti moderních tříválcových motorů) zkrátka pod kapotou podobného auta moc neumím představit. Bez haldy zbytečných doplňků za spoustu peněz bych si ale Mini Cooper S Cabrio s automatem dokázal představit jako vlastní stylovou víkendovku. Tak silně na mě zapůsobilo.

Plusy

• Styl
• Jízdní dynamika
• Souhra motoru a převodovky
• Odladění podvozku

Mínusy

• Omezený prostor
• Vyšší spotřeba
• Vysoká cena
• Horší výhled dozadu