Modelová řada Porsche na okruhu F1 v Istanbulu: Nejen legendární osmička!

Na jízdy s Porsche nevyrážíme zas tak často, ale když už k takové události dojde, je jasné, že to bude stát za to. Jen v loňském roce jsem se svezl elektrickým Taycanem po malém závodním okruhu hned vedle Hockenheimu, o pár měsíců později zkoušíme schopnosti jeho praktičtější verze v obrovském lomu. A deštivém počasí jako na objednávku…

Tentokrát v pozvánce od stuttgartské značky není uveden jeden konkrétní model, ale formulka slibující „takřka celou modelovou řadu“. Zajímavější je však místo konání – Istanbul Park, tedy istanbulský okruh F1, na kterém se jen čtrnáct dní před námi proháněli Lewis Hamilton a Max Verstappen bojující o titul mistra světa. S těsným míjením kolotoče formule 1 mám ostatně už nějakou zkušenost. Když nás Mercedes před třemi lety pozval na trať v americkém Austinu, F1 se tam pro změnu jela čtrnáct dní po nás. A dva roky zpátky v Šanghaji jsem se po příletu v hotelovém lobby minul s pilotem Pierrem Gaslym, který zrovna mířil do dějiště 1000. závodu. Dojel šestý a bod navíc inkasoval za nejrychlejší kolo. Já velkou cenu, která se jela jen pár kilometrů ode mě, sledoval v televizi. Ale to jen taková malá a nepodstatná osobní vsuvka. V Istanbulu jsem však atmosféru svého milovaného sportu aspoň z části nasál. Všude v zázemí ještě vlají loga, nad boxy zase visí cedule s fotografiemi těch nejlepších závodníků.

Jako motokára

My tu dnes ale nejsme kvůli formuli 1. Porsche připravilo několik disciplín na okruhu i mimo něj, při kterých si můžeme vyzkoušet schopnosti jednotlivých modelů. Začínáme zlehka, přeci si nevystřílíme to nejlepší hned na úvod.

A tak namísto závodní tratě míříme na druhou stranu garáží, kde je na odlehlém plácku připraven slalom s kompaktním sporťáčkem 718 Boxster S. Ten má v útrobách 2,5litrový přeplňovaný čtyřválec s výkonem 257 kW a 420 newtonmetry točivého momentu. Standardem je pohon zadních kol a manuální převodovka, nám však Porsche propůjčuje exemplář se samočinnou převodovkou PDK. Takové auto je na stovce za 4,4 sekundy a pokračovat může na maximální rychlost 285 km/h. Střecha (bohužel) zůstává nahoře, těšit nás ale může takřka ideální rozložení hmotnosti a tím motokárové jízdní vlastnosti, které při slalomu přijdou vhod.

Noční jízdní dojmy s Porsche Macan: Jedna noc ve Varšavě

Rychlý rozjezd, průjezd vracákem, slalom mezi kuželkami a zastavení ve vyznačeném boxíku. To všechno co možná nejsvižněji, ale zároveň nejpřesněji. Za každý sražený kužel totiž hrozí dvousekundová penalizace. Za zastavení mimo box stejný trest. Ty motokárové jízdní vlastnosti jsem si vzal až příliš k srdci, když po prvním pokusu při snaze o co nejrychlejší průjezd napočítávám tři sražené kuželky. Není to vůbec špatné, je ale potřeba o něco protáhnout oblouky, hlásí instruktor po mé pravici. Jdeme na to znovu, tentokrát podobně intenzivně, ale s větší rozvahou mezi kuželkami. A hle, teď se to povedlo bez trestu! Řízení je přesné a jeho krátký převod znamená, že se při proplétání připravenými nástrahami příliš nenadřete. A řízný 350koňový čtyřválec na svižné rozpohybování 1,4 tuny vážícího vozu s přehledem stačí. Splnění úkolu mi trvalo 14,8 sekundy, což byl druhý nejrychlejší výsledek. Porazil mě jen jeden polský kolega, který to zvládl ještě o půlsekundu rychleji.

Modré z nebe

Pokračujeme další disciplínou, tentokrát už přímo na istanbulském okruhu. Připraveno je několik dvou- a čtyřdveřových modelů, přičemž většinu z nich už jsem měl možnost vyzkoušet dříve. Tak třeba již zmiňovaného Taycana 4S, který při zrychlení v přímce sice dokáže pořádně pocuchat orgány, během průjezdů rychlými pasážemi je však potřeba počítat s jeho nemalou hmotností.

Jeden exemplář tu ale vyčníval nad všechny ostatní – Porsche 911 GT3, za jehož volant se soukám vůbec poprvé. Aby ne, vždyť oficiálně se auto představilo letos v únoru. Kus lakovaný výraznou modrou barvou žene vpřed atmosférický plochý šestiválec s objemem 4,0 litru točící až 9000 ot/min. Disponuje výkonem 375 kW (510 k) a točivým momentem 469 newtonmetrů. Podle Porsche je to stejný agregát, jaký značka používá v závodním voze GT3 Cup. Ryzí petrolheadi mohou zvolit šestistupňový manuál. Bohužel, všechny kusy, které si na okruhu můžeme vyzkoušet, jsou osazeny automatem. Potěší ale pohon zadních kol a rovněž dynamické parametry – stovka za 3,4 sekundy a maximální rychlost 318 km/h.

První jízda s Porsche Taycan na okruhu: Jde uvařit elektromobil podle sportovní receptury?

Auto je to však zajímavé i z dalších důvodů. Ikonický Nürburgring zajelo těsně pod sedm minut, tedy o 17 sekund rychleji než předchůdce. Poznávacím znamením je labutí krk, tedy obrovské zadní křídlo vzadu, stejně jako přepracovaný přední nárazník s obrovskými otvory. A zapomenout nesmíme ani na maximální úsporu hmotnosti. Vsadilo se na lehká uhlíková vlákna, odlehčený výfukový systém či kovaná kola. Výsledkem pro kus s automatem je pohotovostní hmotnost 1435 kg. Kila se šetřila i uvnitř. Po vzoru předchůdce nemá vůz zadní sedačky a ubylo i tlumících materiálů. Klimatizace je však i nadále k dispozici. Nešetřilo se alcantarou a skvělé jsou rovněž sportovní sedačky, které podrží tělo i v tom nejostřejším tempu.

Na istanbulském okruhu to rozhodně přijde vhod, atraktivních pasáží je tato trať plná. Vyrážíme do prvního ostrého kola, já zatím jen na místě spolujezdce. Nakonec to bylo dobré rozhodnutí – gé-té trojka je prvním vozem ve flotile, do kterého sedáme, takže je úvodní kolo spíše takové zahřívací. To druhé, kde řídím já, už o poznání rychlejší, i když pořád svištíme ve vláčku za zodpovědným instruktorem, který si porsche za sebou nechce nechat příliš roztahat. I tak si ale jízdu v ikonickém sportovním modelu maximálně užívám. Zejména pak levotočivou na několikrát zalomenou zatáčku číslo osm, která se tváří, jako kdyby nikdy neměla konec. Už v takovémto autě si její projetí žádá nejedno propocené tričko. Nedovedu si ani představit, co tu musí zažívat piloti formule 1.

První jízda s Porsche Taycan Cross Turismo: Volty do nepohody

Líbí se mi nejen přesné řízení a precizní jízdní vlastnosti, které na velkém okruhu vynikají, ale i nezaměnitelný zvuk atmosférického šestiválce trůnícího za našimi hlavami. Zejména po sešlápnutí plynu k podlaze na rovince v posledním sektoru okruhu je zážitek ohromující. Škoda, že trvá jedno jediné kolo, po kterém musíme pustit do nejatraktivnějšího auta flotily další zájemce.

Na závěr do terénu

Aby toho nebylo málo, Porsche nám ukázalo i přednosti svého většího SUV. Cayenne jsme si mohli vyzkoušet na terénním polygonu, jenž je součástí celého instanbulského komplexu. O jeho schopnostech jsme se přesvědčili už několikrát, přesto mě nepřestává fascinovat, jaké boční náklony vůz zvládne, aniž by se ze svahu nesesunul, nebo se rovnou nepřevrátil na střechu. A působivý je rovněž asistovaný sjezd z kopce. Neustále mám nutkání sešlápnout brzdový pedál, ale opravdu to není potřeba. Auto sjezd z prudkého svahu zvládá naprosto s přehledem. Zajímavá zkušenost, ale ruku na srdce – nádherně burácející gé-té trojce na jednom z nejzajímavějších okruhů F1 se to nevyrovná.