Muzeum Enza Ferrariho: Monoposty Formule 1 a česká stopa (reportáž)

Severoitalská oblast Emilia-Romagna je proslavená především zdejšími výrobci automobilů. Sídlí tu Ferrari, Lamborghini, Maserati nebo Pagani. Ve městě Modena vedle sídla Maserati najdeme i rodný dům Enza Ferrariho, zakladatele slavné automobilky, který je dnes muzeem věnovaným tomuto muži.

K muzeu s oficiálním názvem Museo casa Enzo Ferrari už z kraje Modeny vedou ukazatele, i tak se však až do poslední chvíle skrývá. Až po příjezdu k parkovišti nově vystavená žlutá budova skutečně zazáří. Podle autora budovy, již zesnulého českého architekta Jana Kaplického, se má její střecha podobat kapotě starších závodních aut. Tato podoba je ale spíše znatelná na fotkách muzea ze vzduchu než při příchodu k němu.

Muzeum tvoří dvě budovy, vedle té moderní je tu ještě rodný dům Enza Ferrariho, který byl v minulých letech zrekonstruován. Vystavené exponáty v moderní galerii se pravidelně obměňují, při naší návštěvě tu probíhaly dvě výstavy – Cars&Comics a Grand Prix: the Formula 1 Championship Single-Seater.

Slavné formule nejen z dílny Ferrari

Zatímco první výstava je zastoupena pouze několika panely se snímky automobilů v rozličných komiksech, ta druhá je rozsáhlejší a mnohem zajímavější. Její hlavní chloubou jsou slavné monoposty Formule 1.

Již při otevření muzea bylo upozorňováno na to, že se jedná o muzeum Enza Ferrariho a zdejšího kraje a ne o muzeum jím založené automobilky. Z toho vyplývá, že ne všechny exponáty nesou logo vzpínajícího se koně, například při naší návštěvě tu byly i závodní speciály od Maserati, Alfy Romeo, Mercedes-Benzu nebo McLarenu.

Zhruba dvacítka prezentovaných závodních monopostů byla vyrobena mezi lety 1950 a 1994. Nejnovější formulí je monopost Williams FW15D Ayrtona Senny, který s ním jezdil na předsezónním testování na počátku roku 1994.

Muzeum Ferrari: Ve znamení nejlepších vozů Sergia Pininfariny (reportáž)

Vedle modrobílého monopostu je tu další slavný Sennův monopost – bílo-oranžový McLaren MP4/4 z roku 1988. Monopost poháněný přeplňovaným šestiválcem Honda zvládl v roce 1988 neskutečné, zvítězil v 15 ze 16 závodů tehdejší sezóny. Osmkrát byl vítězem Senna, sedmkrát jeho stájový kolega Alain Prost.

Další slavnou vystavenou formulí je Ferrari 312 T4 z roku 1979, do jehož kokpitu usedal Kanaďan Gilles Villeneuve. Maranellská stáj v tehdejším roce slavila konstruktérský titul, mezi piloty se radoval Villeneuveův kolega Jody Scheckter.

Mezi exponáty jasně vyčnívá Mercedes-Benz W196 z roku 1954, a to i přes svou nenápadnou stříbrnou barvu. Svými tvary se totiž vystavená W196 podobá více automobilům než formulím. Jedná se totiž o verzi Monza s upravenou karoserií pro lepší aerodynamiku, kola monopostu se tak ukrývají pod blatníky.

Slavná jména nejen na monopostech

Kurátorům expozice se podařilo sehnat opravdu mnoho monopostů se známými jmény Formule 1. Na dalších monopostech je možné číst, že v nich jezdili René Arnoux, Gerhard Berger nebo Clay Regazzoni. Legend je tu k vidění dost, přece si však návštěvník posteskne, že tu chybí třeba legendární šestikolový Tyrrell P34 nebo černozlatý Lotus 78.

Specialitou jsou vedle formulí vystavené přilby ukazující, jak se během několika desetiletí měnila bezpečnost Formule 1. Zatímco v padesátých letech jezdil Nino Farina jen v kožené kukle a Alberto Ascari a Juan Manuel Fangio v křehkých přilbách chránících jen vršek hlavy, helmy z osmdesátých let se již podobají těm dnešním.

Helmy z devadesátých let vzpomenou na vítězství Miky Häkkinena a Michaela Schumachera, starší ze sedmdesátých let zase na souboje Jamese Hunta a Nikiho Laudy, které po letech připomíná povedený film Rivalové.

Rivalové: Skvěle zahraný Lauda a několik historických chyb (recenze)

Rodný dům Enza Ferrariho

Druhá budova muzea je o poznání starší a konzervativnější. Jedná se rodný dům Enza Ferrariho, který se narodil 18. února 1898. Tato expozice je tak zaměřena výhradně na osobu slavného modenského rodáka.

Návštěvníci se zde dozvědí více o jeho životě, například o jeho slavných tmavých brýlích. Ty Ferrari nosil nejen kvůli zdravotním potížím s očima, ale také kvůli tomu, že tímto způsobem dával najevo, že si chce chránit své soukromí.

Prezentován je rovněž vývoj loga Ferrari – slavného vzpínajícího se koně. Ten se jako první objevil na stíhačce italského pilota Francesca Baraccy bojujícího v první světové válce. Znak pak Baraccovy rodiče věnovali Ferrarimu, kterému měl přinést štěstí.

Muzeum Lamborghini: Historie Býka na jednom místě

Jednu z místností této budovy tvoří kopie Ferrariho kanceláře v továrně v Maranellu. Z ní vyplývá, že si Ferrari potrpěl na strohost a jednoduchost. Není tu žádný opulentní stůl, ale jen jednoduchá deska a několik skříněk. O ozdobu se starají vlastně jen zmenšené modely vozů Ferrari, dvě fotky na zdi (závodních aut a portrét syna Dina) a logo automobilky.

Stojí muzeum za to?

Fanoušek automobilky Ferrari by jistě při cestě do Itálie neměl na modenské Museo casa Enzo Ferrari zapomenout. Také fanouškům automobilového průmyslu obecně návštěvu doporučuji, radím však, aby si předem dohledali, jaké exponáty jsou v muzeu právě vystaveny, a jestli cestu sem nebude lepší odložit. Osobně bych si totiž raději prohlédl spíše sportovní sériová auta než formule.

Z toho důvodu bych raději znovu jel do maranellského muzea automobilky Ferrari, kde jsou exponáty rozmanitější. I proto zdůrazňuji, že současná expozice věnovaná Formuli 1 končí 28. ledna 2014, pak tu třeba opět budou i nějaké ty historické sporťáky.