Nákup ojetiny: Motor nechte raději opravit preventivně
O tom, že nákup ojetého vozu může být tak trochu loterie, není asi potřeba čtenáře přesvědčovat, ostatně každý už určitě slyšel o někom, kdo v bazaru koupil parádní kousek a pak se nestačil divit.
První cesta s vaším novým ojetým vozem by tak podle Speciálu Ojetiny od Světa Motorů měla vést do servisu. Ne, neznamená to, že se něco pokazilo hned za bránou bazaru: ukazuje to na zodpovědného vlastníka staršího vozu.
Ve dřívějším vydání Speciálu Ojetiny redakční odborník Martin Vaculík radí, jaké součásti vozu by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti.
Turbodmychadlo
Běžný motorista si pískání turbodmychadla většinou všimne a začne jej řešit včas. Turbodmychadlo však může způsobit velmi závažný problém i bez předchozího ohlášení. Unavené těsnící kroužky ložisek mohou propouštět olej, který je nasáván turbínou do sání. Pokud se průběžně spaluje, je to ta lepší varianta. Horší je, když se začne usazovat v mezichladiči.
Vaculík varuje: “ Až jeho hladina dosáhne kritického množství, je při akceleraci strhnut do motoru, kde kompresním teplem vzplane. Výsledkem je spontánní přetočení motoru, který v tu chvíli nelze ani vypnout. A málokdo je tak pohotový, aby jej zdusil sešlápnutím brzdy při zařazeném převodu.“
Co s tím? Důležitá je prevence – jednou za čas rozpojte hadice a ověřte si, že v mezichladiči není olej. Pokud ano, měli byste zrepasovat turbodmychadlo, což by nemělo vyjít na více než sedm tisíc Kč.
Rozvodový řemen a sací koš
U vozů s rozvodovým řemenem má Martin Vaculík jasno: raději hned vyměnit! Raději než spoléhat na to, že předchozí majitel dodržel předepsanou lhůtu či kilometrový proběh (podle toho co nastane dříve), investujte řádově tři, čtyři tisíce za nový řemen. Pokud řemen pohání i vodní pumpu, je lepší vyměnit ji také. Stojí zhruba dva tisíce. Průnik oleje do rozvodů by také měl vaše mechaniky zajímat, protože mastný řemen rychle ztrácí svou kvalitu.
Sací koš, umístěný na dně olejové vany, může být zanesen karbonem. Ten se na dně vany hromadí a již po 100 tisících kilometrech je zde nebezpečí (u vozů s turbodmychadlem) zhoršení mazání motoru. Martin Vaculík dodává: „Tlakoměr oleje dnešní vozy nemívají a červená kontrolka se rozsvítí až dávno poté, co již nedostatečné mazání páchá na motoru nezvratné škody.“ Odmontování olejové vany a vyčištění sacího koše vás bude stát asi dva tisíce Kč.
Ventilové vůle a dieselové vstřikovače
Speciál Ojetiny nezapomíná ani na ventily a vstřikovače. Benzinové agregáty stále častěji postrádají hydraulická zdvihátka a tak je nutno čas od času vůle pracně vymezit.
Když se to opomene, může se časem zmenšující se vůle zmenšit až na nulu a ventil se přestane zavírat. “ Koho nevaruje nepravidelný chod na volnoběh (motor totiž ztrácí kompresi), ten snadno způsobí podpálení ventilu a bude draze opravovat hlavu. Kontrola ventilových vůlí drahá nebývá – obvykle stačí sundat víko ventilů a měřit. Seřízení už je náročnější, jelikož je k němu často potřeba vyndat vačkové hřídele, tedy rozhodit rozvody a následně je znovu seřídit,“ shrnuje Vaculík. Servisní úkon bude stát dle složitosti od pár stovek výše.
Dieselová Pro a Proti II: Jak neucpat filtr pevných částic
A co vstřikovače? Ať již máte vstřikovací systém jaký chcete, měli byste vstřikovače po dvou stech tisících kilometrech nechat zkontrolovat odborníky. Elektronická kontrola vyjde na zhruba tisíc korun.
Nebezpečí je v nesymetrickém rozprašování, kvůli kterému můžete propálit píst. O špatném stavu mikroskopických otvorů, jimiž do válce proudí nafta, se ale často nemusíte o problému doslechnout - dnešní motory jsou dobře odhlučněné, kouř zachytí filtr pevných částic a ani na spotřebě problém odhalit nemusíte.