Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Navigátor na rallye vs. Dakaru: Skutečného navigátora dělá až dálka!

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

O práci navigátorů na rallye vyšlo ve Světě motorů již několik textů, Rallye Dakar nevyjímaje. Nyní jsme se pokusili o srovnání práce na krátkodobé a vytrvalostní soutěži.

Devětačtyřicetiletý Jan Tománek odstartoval na rallye poprvé již v roce 1993. Dodnes absolvoval dohromady 227 startů na všech možných úrovních. Z toho bylo 118 v mistrovství světa. K jeho zkušenostem je třeba připočíst také sedm účastí na Rallye Dakar. Pětkrát v roli navigátora v osobním voze a dvakrát jel jako řidič kamionu.

Neměl jste nikdy touhu závodit?

Vyrůstal jsem v generaci Romana Kresty a Jaroslava Vančíka, kteří mě svým jezdeckým uměním ubezpečili, že si nemám dělat žádné ambice. Uměli řídit o dost lépe než já. Obdivoval jsem je, a když byla možnost, rád jsem si sedl vedle nich a četl jim rozpis. Brzy jsem přišel na to, že mi to takhle na rallye vyhovuje.

Opravdu jste nikdy neřídil?

Jednou jsem si zkusil Rallyesprint Kopná 2003 a jednou soutěž v Estonsku. Dvakrát s kamionem na Dakaru, jednou na Silk Way Rallye. To mi stačí.

Nevadilo vám nikdy, že stojíte v pozadí?

Moje pozice mi náramně vyhovuje. Nestojím o přemíru pozornosti ani publicity. Raději přemýšlím, co nás na rallye ještě čeká. Pokud ovšem někdo přijde a zeptá se mě na moje názory, pobavím se s ním o tom. Cíleně však pozornost opravdu nevyhledávám.

Jaké jsou zásadní rozdíly v navigaci na klasické rallye a na Rallye Dakar?

Dobrý navigátor se projeví na dálkové soutěži. Tady je také více uznávaný a hodnocený. Procentuální podíl zásluhy jezdce a navigátora na výsledku je padesát na padesát. Ukázkovým příkladem byl začátek letošního Dakaru, kde dokázal Viktor Chytka protáhnout Martina Prokopa všemi chytáky v první etapě a bylo z toho třetí místo. V hodně vyrovnaném startovním poli těžila posádka z výsledku ještě několik dnů. Samotná rychlost není na Dakaru jediným důležitým faktorem pro úspěch.

V čem se klasická rallye liší?

Rallye je daleko rychlejší a jede se více na limitu. Tam diktuji rychleji a více údajů. Mám sice trať natrénovanou, napsanou, ale musím být připravený na změny, které mohou na trati nastat. Člověk přečte údaj a už nad ním zpětně nepřemýšlí. Někdy si může připadat jako pojízdný diktafon. Když jsme jezdili například Rallye Korsika, kde je spousta zatáček, potřeboval jsem na jeden kilometr tratě jednu stránku formátu A4, na které bylo šest řádek popsaných poznámkami. Na Dakaru přečtu jeden údaj a dalších deset kilometrů nemusím nic řešit. Pokud jsem si ovšem jistý.

Svět motorů 07/2022 Svět motorů 07/2022

A když si jistý nejste?

Na dálkové soutěži je důraz na orientaci a zodpovědnost za navigaci a případnou ztrátu daleko větší. Dáte jezdci informaci a pak se jede spoustu minut bez dalšího údaje. Samozřejmě si procházím itinerář, kontroluji, zda jsem neudělal chybu, a stres je tady mnohem silnější.

Co dělat, pokud jste se zmýlil?

Musíte to jezdci říci, aby nedošlo k havárii, a rychle najít správné místo v rozpisu. Nesmíte váhat, ale současně musíte zvolit okamžik, kdy závodník neřeší složitou situaci.

V čem byl pro vás obtížný první Dakar v roce 2011, když jste měl za sebou zkušenostmi z MS rallye?

V rallye mám přilbu na hlavě maximálně pár desítek minut během rychlostní zkoušky. Na Dakaru ji mám nasazenou šest i osm hodin. Jede se speciálka dlouhá několik set kilometrů. Jsem hladový, žíznivý, ale musím pořád sledovat situaci a terén, kterým jedeme. V kamionu jsou otřesy ještě větší a udržet soustředění je složitější.

Jak jste prožíval situaci za volantem kamionu?

Na dálkových soutěžích jsem jel třikrát jako řidič. V roce 2014 na Dakaru a Silk Way Rallye a minulý rok na Dakaru jako asistence Aleše Lopraise. Vzpomínám, jak jsem byl hladový po informacích, co přijde, a spolujezdec nic neříkal, protože v itineráři více neměl. Musel jsem si uvědomit, že je jednodušší poslouchat ho, sledovat terén, dávat pozor, kam jedu. Až bude navigátor něco vědět, řekne a dovede vás tam, kam potřebuje celá posádka.

V čem se změnila navigace na dálkových soutěžích během kariéry?

Dříve byla navigátorská práce složitější. Navigátor si v cíli etapy ještě dělal tři čtyři hodiny poznámky pro další den do tištěného itineráře. V současné době, kdy se používají elektronické roadbooky, dostane ho navigátor patnáct dvacet minut před startem. Na jednu stranu ušetří několik hodin na spánek. Na druhou stranu má sice rámcovou představu, co posádku v etapě čeká, ale nemá čas se detailně připravit. Současný ředitel Dakaru David Castera je bývalý uznávaný navigátor a na pečlivé přípravě itinerářů od jeho lidí je to opravdu vidět.

Bál jste se někdy?

Strach jako takový jsem neměl nikdy. Spíše bych řekl, že se člověk občas lekne. Na klasické rallye je zvyklý na určitý rytmus, a když udělá jezdec něco ne očekávaného, na moment se podívá nebo se lekne, než zjistí, co se stalo. Na Dakaru se vám to přihodí ve chvílích, kdy se hledáte v itineráři, a najednou přijde třeba nečekaný skok. Ovšem strach jako takový, to opravdu ne.

Chcete se vrátit do MS rallye a na Dakar?

Určitě se téhle kapitole definitivně neuzavírám. Dávám jim volný průběh. Když se objeví zajímavý projekt na klasice nebo dálkových soutěžích, můžeme se o tom bavit.

Co říkají jezdci? Já nechci

Oslovili jsme několik špičkových českých rallyeových jezdců. Otázka pro všechny byla jednoduchá: Chtěli byste být sami sobě navigátorem?

Jan Kopecký: „V žádném případě. Nemám rád sedadlo spolujezdce ani v civilním autě. Myslím, že by se mi na tomhle místě udělalo špatně a nebyl bych schopen přečíst jedinou informaci jezdci, který by řídil.“

Martin Macík: „Možná bych si to ze zájmu zkusil. Ovšem dnešní práce navigátora na Dakaru je z mého pohledu ohromně náročná. Vyžaduje hodně zkušeností, koncentrace a často odvahu se rychle a správně rozhodnout. Raději se budu držet volantu.“

Aleš Loprais: „Jel jsem jako navigátor Dakar při své premiéře před šestnácti lety a od té doby se hodně změnilo. Rád řídím kamion a už jsem si zvykl poslouchat, kam mám jet. Máme skvěle sehranou posádku a takhle mi to vyhovuje.“

Co říká Martin Prokop: Kudy pojedeme

Martin Prokop jel sedmkrát Rallye Dakar, čtyřikrát s Janem Tománkem. V roce 2019 byli šestí v hodnocení automobilů, což je nejlepší český výsledek v této kategorii v historii Rallye Dakar. Společně mají za sebou 90 startů na soutěžích mistrovství světa a jejich čtvrté místo na Argentinské rallye 2015 je nejlepším českým výsledkem v MS. Po skončení letošního ročníku jsme Martina Prokopa požádali o názor na práci spolujezdce na Dakaru. „Činnost navigátora na Dakaru je neuvěřitelně náročná práce. Ve srovnání v klasickou rallye má spolujezdec na Dakaru mnohem méně záchytných bodů. Trasu si neměl možnost předtím projet a často se mění terén, protože rozpis se dělá několik měsíců před startem soutěže,“ vysvětluje náročné podmínky Prokop.

Český závodník dává konkrétní příklad. „Jsou situace, kdy se řadu kilometrů nic neděje. Ovšem často přijdou chvíle, kdy si musí navigátor vybrat jeden ze tří kaňonů ležících blízko sebe. Tenhle výběr může určit trasu na mnoho desítek kilometrů možná dobrým, možná špatným směrem. Pro navigátora je následně psychicky velmi složité takové rozhodnutí zvládnout,“ říká závodník. A chtěl by si sám zkusit práci navigátora? „Ani na vteřinu. Když si zpětně promítám, co všechno se v autě děje, nechtěl bych sedět vedle sebe. Občas létají ve vypjatých chvílích v autě taková slova, že bych nejraději vystoupil za jízdy,“ dodává s úsměvem Prokop.

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

Doporučujeme