Nejdéle konaná motoristická akce na světě? Auta vyrobená do roku 1905 startují z Londýna do Brightonu

Už jste slyšeli o jízdě veteránů z Londýna do Brightonu? Britský motoristický svátek, který se od roku 1927 koná pravidelně každou první listopadovou neděli, odstartoval v roce 1896 a jeho tradice trvá až dodnes, což z něj dělá zřejmě nejdéle konanou motoristickou akci, s trochou fantazie možná i závod, na světě. V historii se přitom neuskutečnil pouze dvakrát. A vždy z velmi dobrých důvodů.

Vraťme se ale na úplný začátek, tedy do roku 1896. První ročník závodu z Londýna do Brightonu, tehdy pojmenovaný jako „The Emancipation Run“, proběhl na oslavu schválení nového zákona, který zvýšil dříve velmi přísné rychlostní limity a omezení pro tehdejší automobily.

Od roku 1908 totiž ve Velké Británii platilo pro tehdejší automobily, tedy spíše motorizované dopravní prostředky, přísné omezení, kvůli kterému mohly jezdit na venkově rychlostí pouze 4 míle v hodině (cca 6,4 km/h), zatímco ve městě pouze 2 míle v hodině (cca 3,2 km/h). Starší nařízení z roku 1905 navíc požadovalo, aby cca 18 metrů před vozidlem šel doprovod.

Série těchto nařízení, uváděných pod označením „Locomotive Act“, tak výrazně omezovala a zpomalovala zavádění motorizovaných dopravních prostředků a později i automobilů ve Velké Británii. Nový „Locomotive on Highways Act“ z roku 1896 však zvýšil rychlostní limity a tehdejší automobily tak mohly jezdit až rychlostí 23 km/h.

Neobyčejný příběh obyčejného 20l kanystru: Nacistům měl dobýt Evropu, nakonec dobyl svět

Právě na oslavu nového rychlostního limitu uspořádal Harry John Lawson první ročník závodu, který se současně stal i prvním setkáním klubu Motor Car Club. Pro úplnost dodejme, že Lawson byl britský návrhář jízdních kol, věnoval se cyklistickým závodům a patřil mezi propagátory motorismu a automobilového průmyslu.

Ostatně v roce 1896 založil také společnost The Daimler Motor Company Limited, která měla od roku 1902 privilegium dodávat vozy britské monarchii, od roku 1910 se stala součástí Birmingham Small Arms Company a nakonec se stala součástí Jaguar Cars. To je ale jiný příběh, teď se vraťme k závodu.

Ten odstartoval nejprve snídaní v hotelu Charing Cross, během které Lord Murray Edward Gordon Finch-Hatton, opět velký příznivec motorismu, symbolicky roztrhal červenou vlajku, která byla dříve jedním ze symbolů omezení pro první automobily. Byla totiž vyžadována u doprovodu, který měl jít před motorizovanými dopravními prostředky.

Kostky za čelním sklem: Jedna z nejstarších dekorací souvisela s válkou i závoděním

Následně se 33 účastníků závodu shromáždilo před hotelem Metropole, dnes hotel Corinthia London, odkud vyrazili k jízdě za doprovodu údajně až několika tisíc cyklistů. Cyklistika se totiž koncem devatenáctého století těšila ve Velké Británii velké popularitě. Do Brightonu, kde závod končil, nakonec údajně dorazilo pouze sedmnáct automobilů.

Čas nejlepšího závodníka sice neznáme, nicméně do cíle jako první dorazil americký vůz Duryea Motor Wagon, který prý dokázal druhému vozu v pořadí ujet o cca jednu hodinu. Pro společnost Duryea Motor Wagon Company, první americkou společnost vyrábějící automobily s benzínovým spalovacím motorem, šlo přitom o další důležité vítězství. V Evropě totiž teprve začínala, v roce 1896 však vyhrála i první americký automobilový závod Times-Herald v Chicagu. Americký automobil přitom v závodu porazil i stroje Benz.

Během následujících let se objevily závody, které na „The Emancipation Run“ zkoušely navázat, obvykle se však jezdily na jiných (výrazně kratších) tratích a šlo jen o připomínku konce nesmyslně přísných rychlostních limitů. Pro zajímavost dodejme, že v roce 1903 byl rychlostní limit zvýšen dokonce až na 20 mil v hodině, tedy cca 32 km/h, takže oslava připomínající zvýšení rychlosti na 23 km/h se stala nepodstatnou. Ročník 1904 tak byl na několik let posledním.

Před 115 lety se v Praze objevily taxíky. Jako v prvním městě Rakouska-Uherska

V původní podobě, tedy jízdy z Londýna do Brightonu, byl závod obnoven teprve v roce 1927, což byla zásluha dvou britských novin (Daily Sketch a Sunday Graphic), které chtěly napodobit jízdu z roku 1896. Při té příležitosti se jim však povedlo tradici obnovit a jízda se tak konala pravidelně rok co rok. Tedy až na dvě výjimky.

Ta první nastala nepřekvapivě mezi lety 1940 - 1947 a způsobila ji druhá světová válka. Ta přitom kromě všeobecného nebezpeční a důležitějších starostí přinesla i benzín pouze na příděly. Přesto se prý našel jeden milovník závodu, který si dokázal nastřádat dostatek benzínu, aby se na cestu vydal i během války. Možná se však jedná jen o legendu. Podruhé pak závod zastavila v roce 2020 pandemie covid-19, která ostatně na chvíli zastavila celý svět.

Od oživení nese závod označení London to Brighton Veteran Cur Run a účastnit se ho mohou pouze vozidla vyrobená před rokem 1905. Nejmladší stroje na letošním ročníku, který odstartoval 6 listopadu, tak byly staré již 118 let.

Na automobily a jejich posádky přitom čeká vzdálenost cca 97 kilometrů, což při britském počasí nemusí být nejsnazší. Zvlášť, když většina vozů postrádá uzavřenou karoserii. Letošní závod odstartoval po sedmé hodině ranní, kdy povelem ke startu byl východ slunce. Aby účastníci závodu získali pamětní medaili za účast, museli do cíle dorazit do půl páté odpoledne toho samého dne.

Letošního ročníku se přitom opět účastnily stovky strojů, kromě automobilů také historické bicykly a motocykly. Jejich pestré složení, včetně základních technických údajů, je přitom možné dohledat na stránkách závodu. Zde je také patrné, že na jeho organizaci se podílí také Royal Automobile Club nebo společnost RM Sotheby’s. Nechybí však ani spousta fotografií nebo videa. Jak je přitom patrné, akce má dodnes své kouzlo.