Nejnebezpečnější křižovatka v Česku: Bouračka každý týden
Uprostřed Prahy, v místě, kde se potkává magistrála, tramvaje, pěší proudy a nespěchající semafory, leží dopravní uzel, který drží nechvalné prvenství. Podle statistik je nejrizikovější křižovatkou v celé České republice.
V samotném srdci Prahy leží dopravní uzel, který by si zasloužil vlastní psychologickou studii. Náměstí I. P. Pavlova už několik let drží pověst nejnebezpečnější křižovatky v Česku.
Není to jen pověst. V průměru tu každý týden dojde k nehodě, a statistiky potvrzují, že dlouhodobě patří k místům, kde se potkává spěch, zmatení a lidské chyby. Jak je možné, že zrovna tahle křižovatka je takovým rizikovým bodem, a proč se s tím nedaří nic moc udělat?
Virtuální prohlídka:
Potkává se všechno s každým
I. P. Pavlova není obyčejné čtyřcestné křížení. Je to spletitý dopravní organismus, kde se sbíhají dvě navazující světelně řízené křižovatky, proudy aut Magistrály ze severu a jihu, tramvaje z Ječné ulice, pěší proudy od metra a kancelářských budov, cyklisté i zásobování...
Řidiči často popisují největší úskalí v tom, že se do prostoru vjíždí s pocitem, že jde o jednu křižovatku, ale ve skutečnosti se ocitnou uvnitř dvou světelných sekvencí, které nepůsobí zrovna intuitivně.
Autům odbočujícím vlevo se může stát, že vjedou na zelenou, ale než se dostanou přes koleje, přepne se fáze semaforu tramvajím.
K tomu připočtěme chodce, kteří přecházejí na hraně červené, a vzniká scénář, kde rozhoduje rychlost reakce, pozornost a někdy i štěstí. Z pohledu dopravních expertů tu však selhává hlavně lidský faktor.
Nejčastější příčinou nehody bývá:
- Nedání přednosti při odbočování
- Nepřehledné řazení do pruhů
- Jízda na oranžovou či červenou
- Nepozornost
Každý týden bouračka
Podle posledních analýz došlo na I. P. Pavlova během dvou let k více než stovce nehod. To znamená jednu bouračku zhruba každých sedm dní. Zranění a milionové škody pak jen potvrzují, že zde nejde vždy jen o drobná škrábnutí.
Zajímavé je, že křižovatka sama o sobě není konstrukčně špatná ani zmatečně označená. To, co ji činí problematickou, je kombinace hustoty provozu, komplikovaných manévrů a stresu, s jakým místem řada řidičů projíždí. Jakmile se semafory dostanou k hranicím kapacity, komplexní systematické nedostatky vyplouvají na povrch.
Proč se nic zásadního nemění
O křižovatce I. P. Pavlova už roky mluví urbanisté, dopravní odborníci i obyvatelé Prahy. Přesto se zatím dočkala spíše drobných úprav než radikální proměny. Důvod je jednoduchý: jde o křižovatku, která nese příliš mnoho funkcí najednou.
Přestupní uzel metra, silný tramvajový provoz, hlavní silniční průtah městem, pěší koridory. Změnit jeden prvek bez dopadu na ostatní je prakticky nemožné. Jakákoli ambicióznější rekonstrukce by znamenala zásah do dopravních toků celého centra, a ty jsou z pohledu města těžko nahraditelné.
Čím mohou přispět řidiči a chodci
Dokud nepřijde komplexnější řešení, nezbývá než na tomto místě jezdit a chodit s vyšší mírou bdělosti. Přijíždět ke křižovatce s rezervou, nepokoušet se urvat poslední vteřiny oranžové, sledovat tramvaje i chodce, nerozptylovat se a počítat s tím, že průjezd může být pomalejší, než se zdá.
Pro pěší platí podobný apel: nepřebíhat slepě s davem, nevcházet bezhlavě do vozovky a respektovat fakt, že řidiči často řeší více věcí najednou. Právě lidský faktor – ať už za volantem, nebo na přechodu – hraje v této křižovatce největší roli.
Hledáme další nepříjemná místa
Ačkoli pražská I. P. Pavlova vede statistiky, zdaleka není jediná. Každé město má křižovatku, která se zdá být malou dopravní loterií. Možná je to místo, kde řidiči couvají do křižovatky, kde tramvaj a auto soupeří o prostor, nebo kde přechod pro chodce postrádá logiku. Znáte takové místo?
Podělte se o něj v komentáři nebo na email jan.faltysek@cncenter.cz. Napište, kde leží, co je na něm problematické a proč se mu raději vyhýbáte. Pomůžete tak upozornit na místa, kde stojí za to hledat bezpečnější řešení.
Zdroje: Expats, IPR Praha, Portál nehod
