Řídili jsme budoucnost Škodovky. Studie Vision O přináší zajímavá řešení
Předzvěst elektrického kombíku, dlouhá někde mezi octavií a superbem, přináší řešení zajímavá po stránce udržitelnosti i ovládání vozu. A také u ní loga v podobě svítících nápisů dávají smysl. Prozkoumali jsme ji dopodrobna.
Velký elektrický kombík je něco, co Škodovka do budoucna ve svém portfoliu mít určitě bude. Jako první s ním na trh nepřijde, o to už se postaraly jiné značky, nicméně čeká ji to – a jak by to mohlo vypadat, naznačuje studie Vision O. Ta se představila už na mnichovském autosalonu a automobilka o ní prozradila mnohé, až nyní jsme však měli možnost nejen se posadit dovnitř, ale i se krátce svézt.
Připomeňme si však, o co jde. Z písmene O v názvu je nasnadě, že by se do produkční formy mohl tento koncept dostat coby jedna z příštích generací octavie, ale ve skutečnosti je to vůz o dost větší. Koncept má na délku 4850 mm a naživo působí opravdu mohutně, jak se ostatně mohli přesvědčit návštěvníci pražského e-Salonu.
Rozměry je tedy blíže 4,9m superbu, ale protože je přeci jen o kus kratší, dost možná jsou důležitější její jednotlivé prvky než celek. K těm patří třeba příď v evoluci Tech Deck Face, s nimiž jezdí aktuální enyaq a elroq – jmenuje se Tech Loop a tvoří na přídi ovál. Třebaže se mi většinou nelíbí loga ve formě nápisů, zrovna tady je svítící stylizovaný nápis „Škoda“ zajímavým propojením fajfek denního svícení do linky napříč přídí.
Lampy jsou zajímavé i vzadu, a sice písmenem T, které vytvářejí. Nejde o odkaz na to, jak začínají VIN škodovek vyrobených v Mladé Boleslavi, jde prostě jen o to, že takovýto světelný podpis nemá žádná jiná automobilka. Písmeno C v zadních lampách, jímž octavia II. generace někdy v roce 2004 odstartovala dnes neodmyslitelnou módu světelných podpisů, se od té doby objevilo u řady dalších automobilek. T je mnohem vzácnější, navíc spíš na přídi. K vidění takto je snad jen u Volva, ovšem otočené o 90°, a u Hyundai Santa Fe minulé generace.
Vzadu také nelze nezmínit negativní sklon části zadního čela. Ten má dva důvody. Jednak designový, kdy takto bude vidět logo-nápis uprostřed i na slunci, aniž by svítil, a jednak má podle automobilky zlepšovat aerodynamiku vozu.
Široký bílý panel v místě B-sloupku má zdůrazňovat velikost vozu, mi ovšem dost připomíná model Yeti, jehož B-sloupek byl jediný lakovaný. Všimněte si ovšem, že nesahá až ke střeše – tam je malý černý panel, který ukrývá kameru a má být odkazem na „háček“ nad S v novém logu-nápisu Škoda.
Revoluce jen částečná
Španělská prezentace nás pustila i do interiéru, který je o něco víc inovativní než zevnějšek. Konfigurace karoserie bez B-sloupku, a tedy s protisměrně otvíranými zadními dveřmi, je věc běžná u konceptů ne proto, že by se designéři stále snažili protlačit něco takového do sériové výroby, nýbrž aby bylo dovnitř lépe vidět. Že by tedy Škodovka chystala něco takového i do série, je krajně nepravděpodobné; ono se taky s protisměrnými dveřmi dost špatně vystupuje z jakéhokoliv auta, nemáte-li možnost je otevřít naplno.
Pracoviště řidiče zaujme absencí přístrojového štítu, který nahrazuje dlouhý displej umístěný pod čelním sklem. Zde, v koncepční formě, slouží úplně celý pro zobrazení různých informací řidiči – na levé straně je rychlost jízdy a třeba instrukce navigace, uprostřed mohou být „widgety“ připomínající řidiči blížící se schůzku anebo zobrazující výstup kamery, která zabírá dítě v sedačce na zadní lavici. A konečně, úplně vpravo je stav nabití vozu a jeho aktuální dojezd. Prostoru je tu opravdu spousta a jsem zvědavý, jak se Škodovce podaří ho využít a jaká bude míra personalizace. Zatím to vše funguje v ukázkovém režimu a možnosti jsou omezené.
Design uživatelského rozhraní centrálního displeje, který je hlavním ovládacím prvkem vozu, by už měl být blízký finálovému řešení. Představuje jistý odklon od současných škodovek, ale principielně tu nic zas tak nového není. V hlavním menu jsou ikony uspořádány podobně jako na mobilu, tedy v mřížce.
Automobilka hovoří o zachování fyzických tlačítek v interiéru, ve skutečnosti jich tu však až tolik není. Klimatizace má ovládání teploty na kolébkách a je tu i otočný multifunkční ovladač, kterého se třeba BMW plánuje trestuhodně zbavit. Na rozdíl od superbu a kodiaqu však je jen jeden; jaké bude mít konkrétně funkce, na to je zatím příliš brzy.
Zevnitř ven
Designéři pracovali na visionu O opačně, než k autu přistupuje člověk. Protože řidič s osádkou tráví nejvíce času vevnitř, zaměřili se v prvé řadě na interiér a až kolem něj navrhovali zevnějšek. Neměli tedy v podstatě žádná omezení – snad až na to, aby studie vypadala aspoň trochu jako sériové auto – a podle toho je interiér krásně vzdušný.
Tento dojem samozřejmě podporuje obří prosklená střecha, světlé materiály a nakonec i ta absence B-sloupku. Právě materiály jsou však na tomto konceptu zajímavé, protože nabízejí neotřelý přístup k udržitelnosti.
Zatímco běžně se mluví o procentu využití recyklovaných materiálů, Škodovka se zde vrátila o krok zpátky a přichází s tzv. monomateriály – materiály vyrobené z jedné suroviny, aby se daly snadno recyklovat jako jeden kus. To znamená, že prohlubně v látkových potazích sedaček, vyrobených, jak jinak, ze 100 % z recyklovaného polyesteru, jsou tkané přímo do té látky, není k ní zezadu nic přilepeného. Také hlavové opěrky vytištěné na 3D tiskárně jsou z jednoho materiálu, termoplastického polyuretanu – nemají konstrukci, polstrování, potah atd. Samozřejmě je otázkou, jak by se chovaly v případě nehody, ale nápad to není špatný.
Zajímavostí je také materiál Ultrasuede NU, který tvoří z 65 % rostlinné produkty. Škodovka jím v konceptu potáhla velké plochy, jako palubní deska či loketní opěrka. Je ovšem docela tvrdá a na omak ne tak příjemná jako kůže či ze škodovek známý semiš Suedia. Kůži však v interiéru také najdeme – je na podlaze interiéru a v zavazadelníku a jde o materiál Nabore, vzniklý upcyclingem odpadu při výrobě klasických kožených potahů, který by se jinak vyhodil. Působí však spíš jako tvrdá guma a na sedačky či volant se ani v nejmenším nehodí – alespoň v tomto případě.
Samozřejmostí jsou řešení Simply Clever, která ale v této studii nejsou funkční. Jde samozřejmě o známé deštníky ve dveřích, magnetické držáky na mobil rovnou s nabíječkou zezadu na předních sedadlech, schránky přístupné v rozích po otevření pátých dveří nebo třeba zavírací přihrádky v bočnicích zavazadlového prostoru, které mi připomínají staré americké station wagony.
Jezdí jako… koncept
Španělská prezentace ovšem nebyla jen statická, byť šlo o studii, nikoliv testovací prototyp či dokonce produkční auto. Ve visionu O jsme se mohli i svézt – jen asi 100 metrů a po uzavřené ploše. Příliš krátký to čas na odzkoušení čehokoliv, i kdyby to mělo smysl, i kdyby se nějaké řešení dostalo do sériové výroby beze změn. Nemá tedy smysl se pozastavovat nad tím, že sedím příliš vysoko a není moc dobře vidět ven – sedačka není nastavitelná výškově – nebo že klimatizace v podstatě nefunguje.
Čeho jsem si však stihl všimnout, je, že většinu dlouhého displeje pod předním sklem mám docela hezky v zorném poli, a tak teoreticky budu moci mít v produkční verzi zobrazeno hodně informací. Samozřejmě, kdybych seděl tak, jak chci, mohl by mi volant zakrývat kus té nejdůležitější části displeje přímo přede mnou; jak si zrovna s tímto Škodovka poradí, se dozvíme právě až v sériovém modelu.
Kdy ho můžeme čekat? O tom nechtěli zástupci automobilky ani spekulovat. Na pořadu dne je produkční verze malého elektromobilu Epiq a nezapomínejme na velký elektrický model, který předpovídala studie Vision 7S, a to nehovoříme o faceliftech fabie či superbu. Doba produkční verze visionu O tak může přijít klidně až po roce 2030.
zdroj: Autorský text | foto: Škoda | video: Marek Bednář/Škoda
