Packard 120 (1935–1941): Luxus za 1000 dolarů
V letech po Velké depresi vyráběl Packard levnější modely 120 (One-Twenty) s nezávislým zavěšením předních kol a pohonem zadních kol řadovým osmiválcem.
Uvedení osmiválcového modelu Packard 120 (One-Twenty) v roce 1935 a později šestiválcových modelů Six a 110 (One-Ten) byl nutný krok, který udržel luxusní značku Packard naživu v letech doznívající světové hospodářské krize (v Americe se jí říkalo Velká deprese). Automobily Packard vždy patřily k nejprestižnějším americkým vozům a zahájení prodeje modelu 120 umožnilo zákazníkům získat vůz Packard za méně peněz. Proti zavedení nové značky bylo toto řešení levnější.
S modelem One-Twenty zamířil Packard do kategorie středně drahých osmiválcových vozů s cenou kolem tisíce dolarů. Pro některé příznivce značky to však znamenalo, že Packard ztratí pozici předního amerického výrobce luxusních vozů. Podobnou marketingovou strategii měla také značka LaSalle koncernu GM, Chrysler Airstream (1935–36) a Lincoln-Zephyr (1936–42).
Packard 120 měl jako první vůz této značky nezávislé zavěšení předních kol nazvané „Safe-T-Flex“ s menším horním a větším dolním trojúhelníkovým ramenem, přičemž dolní rameno bylo svařeno ze dvou dílů v úhlu 90 stupňů. Pérování předních kol obstarávaly spirálové pružiny a horizontální tlumiče se dvěma válci.
První generace (1935–37)
Do modelového roku 1935 vstoupil Packard 120 čtrnácté série s celou řadou variant karoserie. Kromě dvoudveřových a čtyřdveřových sedanů se nabízel také dvoudveřový kabriolet Convertible Coupe a kupé Club Coupe a Business Coupe. Všechny modely měly svislou masku chladiče typického tvaru s horním obloukem splývajícím s kapotou a kapkovité světlomety umístěné mezi maskou a blatníky. Mezi předním a zadním blatníkem nechyběla stupačka usnadňující nastupování a vystupování. Touring Sedan (foto) se šesti bočními okny měl všechny dveře se závěsy vzadu, otevírané „sebevražedně“ proti směru jízdy. Sedan se čtyřmi bočními okny měl přední dveře otevírané po směru jízdy. Karoserie většiny modelů Packard 120 navrhl Howard „Dutch“ Darrin (1897–1982).
Zadní kola Packardu 120 s pohotovostní hmotností 1632 kg a rozvorem náprav 3226 mm poháněl nový řadový osmiválec s hliníkovou hlavou, rozvodem SV (L-head) a objemem válců 4213 cm3. Motor dosahoval nejvyšší výkon 112 k (82 kW) při 3850 otáčkách. Ceny se pohybovaly v rozmezí od 980 $ za třímístné Business Coupe až po 1095 $ za Touring Sedan. Vozy Packard 120 se začaly prodávat od ledna 1935 a dosáhly mimořádného prodejního úspěchu, když se jich prodalo necelých 25 tisíc. Pro srovnání, všech ostatních packardů se v roce 1935 prodalo jen 7 tisíc kusů.
V modelovém roce 1936 byl objem osmiválce zvýšen na 4622 cm3, takže výkon stoupl na 122 k (90 kW), se kterým dosahovaly vozy Packard 120 rychlost až 137 km/h. Nabídka modelů Packard 120 byla rozšířena o čtyřdveřový kabriolet Convertible Sedan (foto), který se s cenou 1395 dolarů stal nejdražším modelem celé řady. A to se muselo ještě připlatit 60 $ za rádio. V roce 1936 vyjelo z továrny v Detroitu přes 55.000 vozů Packard 120, což byl nejvyšší počet, jaký kdy One-Twenty dosáhl.
V roce 1937 byla nabídka levnějších packardů rozšířena o šestiválcový Packard Six, prodávaný s cenou začínající na 795 $. Packard 120 se nabízel ve dvou úrovních výbavy C a CD a nabídka modelů byla rozšířena o pětidveřové kombi, od kterého byly odvozeny sanitní verze. Novinkou byla také limuzína s rozvorem náprav 3500 mm, ta už stála kolem 2000 $. Od září 1936 bylo vyrobeno a prodáno 50.100 modelů Packard 120. V roce 1938 se Packard 120 prodával pod označením Packard Eight, což korespondovalo s šestiválcem Packard Six.
Druhá generace (1939–41)
V roce 1939 se model 120 vrátil do rodiny Packardů a nabízel se v celé škále modelů od kupé až k limuzíně Touring Limousine. Ceny se pohybovaly v rozmezí od 1099 $ až do 1856 dolarů. Řadicí páka třístupňové manuální převodovky se přemístila z podlahy na sloupek řízení (u Packardů jí říkali Handishift). V modelovém roce 1939 (jeho výroba byla zahájena v září 1938) bylo vyrobeno přes 17.600 vozů Packard 120. Patřil k nim i dvoudveřový kabriolet Victoria s karoserií Darrin (foto). Jeden z nich prý vlastnil i americký herec Clark Gable, velký fanda do vozů Packard.
Packardy 120 ročníku 1939 byly vybaveny navíc příčným tlumičem nárazů, čtyřstupňovou převodovkou Unimesh (stejnou, jaké používaly modely Twelve a Eight) a nový rychloběh Econo-Drive, který bylo možné zařadit při rychlosti nad 48 km/h.
Ve svém posledním roce 1941 se Packard 120 nabízel v podobě dvou modelů kupé (Business a Club), dvoudveřového a čtyřdveřového sedanu, kabrioletů Convertible Coupe a Convertible Sedan a dvou modelů kombi. Výroba klesla na 17.100 kusů. Zajímavou variantou kupé byl model Packard 120 Custom Aero-Coupe (foto) se splývavou zádí a světlomety zapuštěnými do kapkovitých blatníků.
V roce 1942 byly modely One-Ten a One-Twenty převedeny do modelových řad Packard Six a Packard Eight. Celková produkce modelu Packard 120 lehce překročila hranici 175 tisíc vyrobených vozů. Typ 120 byl po skončení druhé světové války nahrazen modelem Packard 200 (1951 a 1952), poháněným řadovými osmiválci s objemem 4,7 a 5,4 litru.
