Plug-in hybridy opět pod palbou kritiky: Nejsou tak zelené, jak tvrdí tabulky, připomíná studie
Vozy kombinující spalovací a elektrický motor se v tabulkách vyznačují skvělými hodnotami emisí CO2 na kilometr. Realita je ale značně za očekáváními, uvádí studie.
Není to přitom první podobně nelichotivá studie, která na konto vozů s plug-in hybridními pohony vznikla. Před časem skupina Transport&Environment s podporou hnutí Greenpeace U.K. zveřejnila výzkum, podle kterého plug-in hybrid vyprodukuje až 2,5x více emisí, než kolik slibují oficiální technická data. Průměrný vůz kombinující spalovací motor a kabel do zásuvky prý avizuje 44 gramů CO2/km, zatímco v reálu je to až 117 g CO2/km.
„Vyšetřování ukázalo, že plug-in hybridy často přepínají na spalovací motor i ve chvílích, kdy by měly být bezemisní,“ stojí mimo jiné ve studii, která vozy s tímto typem pohonu označuje za vlka v rouše beránčím.
Názor výše zmíněných aktivistů nyní podporují i vědci z institutu Fraunhofer ISI a Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT). Ti zkoumali údaje získané z více než 100.000 plug-in hybridů a 66 různých modelů prodávaných v Evropě, USA, ale třeba i Číně. A přišli na to, že v nejlepším případě plug-in hybrid produkuje dvakrát více emisí CO2 než kolik slibují metodiky NEDC a WLTP.
V nejhorším případě je pak produkce CO2 dokonce čtyřikrát vyšší než predikují oficiální čísla. To znamená, že plug-in hybrid s emisemi 50 gramů CO2/km (tedy takový, který by u nás ještě dosáhl na „elektrické“ registrační značky), produkuje ve skutečnosti až 200 gramů!
Hlavním důvodem je podle studie fakt, že vozy s plug-in hybridním pohonem jsou často „fasovány“ coby firemní vozy, které jejich provozovatelé z různých důvodů nenabíjejí. Řidiči denně jezdí dlouhé vzdálenosti a dobíjení by je zdržovalo, snazší a časově výhodnější je pro ně dotankování paliva. To zabere nanejvýš několik minut a oni mohou ihned pokračovat ve své cestě.
„Pokud chceme v reálném životě vidět nižší spotřebu paliva a emisí CO2, je třeba snížit výkon soustavy a zvýšit dojezd na elektřinu,“ uvedl přední autor studie Patrick Plotz. Aby byl plug-in hybrid podle něj efektivnější, musel by mít dojezd na jedno nabití mezi 80 a 90 kilometry, zatímco dnes se průměr pohybuje mezi 30 a 60 km.
Plug-in hybridy se dnes v řadě evropských zemí těší z mnoha výhod. Jen u nás drtivá většina z nich dostane zmiňované „elektrické“ registračky, díky nimž nepotřebují dálniční známku a v Praze na modrých zónách parkují zdarma.
Co se ale stane, když se vlády rozhodnou tento typ pohonného ústrojí dále nepodporovat a preferovat čisté elektromobily? Zářným příkladem je Nizozemsko, které v posledních letech snížilo pobídky pro nákup plug-in hybridů. Zatímco v roce 2015 se jich v zemi prodalo přes 40.000 kusů – nejvíce v celé EU – o dva roky později bez výhod a dotací už to bylo jen 1150 aut. Jen dodejme, že Evropa je i nadále prodejním lídrem plug-in hybridů, v těsném závěsu zůstává Čína.