Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Podívejte se, jak Škodovka kdysi začínala v Indii. Bylo to s jedničkovou Octavií

David Bureš
Diskuze (1)

Škoda aktuálně chystá městské SUV vyvinuté přímo pro potřeby indického trhu. Její začátky v Indii ale byly zcela odlišné.

Indie je země, která je v automobilovém prostředí léta považována za trh s obrovským potenciálem. Žije tam více než miliarda obyvatel, z nichž mnozí automobil pořád nevlastní, a tak není divu, že se mluví o tom, že by do budoucna mohla převzít roli Číny a stát se největším automobilovým trhem na světě. I proto se jej snaží dobýt mladoboleslavská značka Škoda Auto, a to s chystanou řadou modelů vyvinutých soeciálně pro tamější trh.

Pandemie koronaviru tyto plány posunula, první výsledky tzv. strategie Indie 2.0 však uvidíme už zanedlouho. To se oficiálně představí Škoda Kushaq, městské SUV naznačené loňským konceptem Vision In. Je vyvinuté pro Indii, a to včetně technického základu v podobě nové platformy MQB A0 In, jejíž vývoj má na starosti právě Škoda, tu samou architekturu v Indii použije také mateřský Volkswagen.

Současnost Škody v Indii je tak ve znamení rozsáhlých investic, a to nejen do tamější výroby, ale také do rozšíření indické prodejní sítě. Naopak počátky mladoboleslavské značky v Indii byly mnohem skromnější.

Skromné počátky

Začalo to v roce 1999, kdy se do Indie začala dovážet Octavia první novodobé generace, a to v podobě pro tzv. SKD0 montáž. To znamenalo dovoz prakticky celých zkompletovaných aut, na místě se na ně nasadila jen kola či namontovala světla.

Indie ale následně změnila celní předpisy, což Škodu přinutilo rychle změnit strategii. Musela tak zavést vlastní montáž s postupně se navyšujícím se podílem lokálních komponentů. Škoda přitom patřila v rámci evropských automobilek mezi průkopníky. Zatímco dnes v Indii působí a vyrábí mnohé značky ze Starého kontinentu, na přelomu tisíciletí byla situace jiná.

„Zatímco dnes se manažeři dostávají do Ruska, Číny nebo Indie poměrně běžně, tehdy to byla mnohem exotičtější záležitost. Navíc jsme byli v Indii první značkou z celého koncernu Volkswagen, a tak jsme si tam připadali jako robinsoni. Ani jiné evropské značky tehdy neprovozovaly v Indii výrobu v takovém měřítku jako my,“ říká Marek Jancák, dnes vedoucí výroby vozů ve Škodě Auto, který v roce 2002 dostal za úkol rozjet indickou výrobu ve větším měřítku. 

Náročná práce

Úkol to nebyl jednoduchý, nejen kvůli tomuto průkopnictví, ale také kvůli nutnosti rozjet výrobu na dvou frontách. Na jedné straně se rozjel projekt na výstavbu nové továrny ve městě Aurangábád (která dosud funguje), v tehdy nově vznikající průmyslové zóně, na druhé straně musel být zajištěn přechod na větší podíl lokálních komponentů ve stávajícím montážím závodě. Vedení automobilky totiž nechtělo, aby došlo k výpadkům dodávek aut na indický trh, než bude vybudován zcela nový závod.

To vše navíc probíhalo v době, kdy komunikace mezi dvěma kontinenty nebyla tak samozřejmá jako dnes. „Pronajali jsme si haly, ve kterých jsme rychle rozjeli plnohodnotnou montáž,“ vzpomíná Jancák. Nutnost rychlého rozjetí výroby s plánovanou kapacitou asi 10.000 aut za rok znamenala, že se místo produkce nemohlo dlouho vybírat. Zvolená hala si tak vyžádala při přípravě produkce nutnost mnohých kompromisů.

Původně totiž byla určena pro výrobu transformátorů, a tak se její konstrukce spoléhala na mnoho nosných sloupů uvnitř. Pro montážní linku na výrobu aut nic ideálního... „Výtečně se zde uplatnil vyhlášený český důvtip v kombinaci se skvělou indickou operativností,“ říká Jancák s tím, že dohlížel na to, aby se podařilo při výrobě dodržet veškeré náročné procesy a postupy automobilky. Už tehdy však bylo potřeba vyhledat pomoc místních, kterým se podařilo sehnat v rekordně krátké době vše, co bylo potřeba.

S rozjezdem výroby a zajištění dodávek komponentů jak od lokálních dodavatelů, tak z tuzemské Mladé Boleslavi ale Jancákova práce v Indii neskončila. Naopak, výroba v daleké zemi si vyžadovala pečlivou logistiku, aby dodávky byly naprosto spolehlivé. „Kontejner je na cestě šest týdnů, k tomu je potřeba přidat nějaký čas na plánování, balení. Každá chybička se vymstí. Buď na chybějící díl čekáte nejméně šest týdnů, nebo ho dopravíte draze letecky,“ zdůvodňuje Jancák nutnost pečlivého plánování. Jak ale říká, logistika je chloubou mladoboleslavské automobilky, což se prokazovalo už tehdy, třeba v podobě efektivního balení dílů do kontejnerů.

Rozšiřování indické nabídky

I díky úspěšnému zahájení produkce se mohla po spuštění nového závodu v Aurangábádu výroba postupně rozšiřovat. Vedle Octavie se tak indická nabídka značky postupně rozrostla o Fabii a Rapid. To však nemluvíme o u nás známém kompaktu, ale o specifickém malém sedanu. Do Indie se pak dnes dováží také modely Superb a Kodiaq.

Za tu dobu tak v mladoboleslavské automobilce zjistili, že vozy pro Indii vyžadují určitá lokální specifika. Mluvíme tu třeba o zesíleném klaksonu, silnější autobaterii, upraveným světlometům nebo změněně konstrukci spojky. Obouvat je ale také nutné odolnější pneumatiky kvůli stavu indických silnic, zatímco motory se musejí přizpůsobit nižší kvalitě paliv.

I přesto všechno však Škoda nadále není v Indii úspěšná tak, jak si její vedení představovalo. Když tak padla zamýšlená spolupráce s indickou automobilkou Tata, zahájila v roce 2018 mladoboleslavská značka strategii Indie 2.0, díky níž chce zdejší trh konečně dobýt, jak si kdysi vysnila. V rámci tohoto plánu ji vedení VW Group zaúkolovalo zodpovědností na daném trhu za celý koncern.

„Škoda Auto tak převzala veškeré aktivity koncernu v Indii a začala pracovat na splnění úkolu vyrábět auta pro indický trh navržená podle požadavků tamních zákazníků a s co nejvyšším podílem místních dodávek,“ vysvětluje posun Luboš Hradecký, který má na starosti výroby vozů Škoda v zahraničí.

Další expanze

Nepůjde to bez ještě výrazněji lokalizované výroby. I proto v Púně předloni vzniklo nové vývojové centrum, loni pak následoval vznik lokálního designového studia. Právě to pomáhá s využitím lokálních zdrojů, které má pomoci se snížením výrobních nákladů. To je ostatně hlavní důvod vzniku specifické platformy MQB A0 In. Ta jednak sází na využití lokálních komponentů a jednak na jednodušší konstrukci, když se zbavuje v Indii nepotřebných prvků, jako je třeba přizpůsobení se nejnovějším elektronickým systémům, známým z vyspělých trhů.

Video se připravuje ...

„Prakticky pro všechny materiály, které jsme vyvinuli a chceme je v autě využít, máme místní dodavatele,“ říká vedoucí indického designérského studia Caroline Liehrová. „Škoda je v Indii už teď vnímána jako silná evropská značka s kvalitním designem. Díky nám zákazníci získají trochu indičtější verzi vozů Škoda, které už teď mají moc rádi,“ dodává. Indové jsou velcí nacionalisti, a tak místní výroba má rovněž pomoci s oblibou značky. Ta má mimochodem v Indii léta punc prémie.

Jestli se práce povedly a Škoda se na indickém trhu výrazněji prosadí, uvidíme už zanedlouho. Již brzy bude představen již zmíněný Kushaq, po něm bude následovat kompaktní sedan se shodnou platformou jako náhrada za dosavadní Rapid. Dva vozy s platformou MQB A0 In hodlá nabízet také značka Volkswagen.

David Bureš
Diskuze (1)

Doporučujeme