Podle čeho se v Česku staví retardéry? Známe předpisy ministerstva dopravy
Na základě jakých požadavků se v Česku staví zpomalovací prahy? Prozkoumali jsme nejnovější technický předpis Ministerstva dopravy a vybrali jsme pro vás zajímavosti.
Se zpomalovacími prahy se na českých silnicích setkáváme stále častěji. Během našeho pravidelného procházení internetu se nám podařilo nalézt nejnovější technické podmínky pro stavbu tzv. retardérů, které vydalo Ministerstvo dopravy České republiky. Díky nejnovějšímu aktuálně platnému vydání technického předpisu TP 85 z roku 2013 se tak můžeme seznámit s tím nejdůležitějším, co se řeší při budování nových zpomalovacích prahů.
Známá pozitiva a negativa
O pozitivních i negativních přínosech zpomalovacích prahů ve městě si každý myslíme své, ale jak se k tomu staví oficiální technický předpis MDČR. Hlavním cílem stavby retardéru je snížení rychlosti projíždějících vozidel, snaha o donucení řidičů k pečlivějšímu dodržování maximálních rychlostních limitů i zvýšení bezpečnosti osob okolo silničních komunikací nebo v místech přechodů pro chodce, ale technický předpis se zabývá i negativními dopady zpomalovacích prahů.
Těmi jsou zvýšení hlučnosti provozu, zvýšení emisí škodlivin z projíždějících aut, více vibrací, problémy s odvodněním komunikací a jejich náročnější údržba nebo vyšší opotřebení povrchu vozovky. Legislativa rovněž řeší i skutečnost, že zpomalovací prahy v městských ulicích mohou znamenat překážku pro cyklisty nebo chodce. Při návrhu nových zpomalovacích prahů tedy doporučuje snahu o eliminaci těchto negativ.
Ideální vzdálenost mezi retardéry
Technické podmínky MDČR pro stavbu zpomalovacích prahů současně řeší zásady pro použití retardérů i jejich umisťování na pozemních komunikacích. Zpomalovací prahy se podle předpisů mají navrhovat tak, aby byly včas postřehnutelné, včetně včasného zaregistrování svislých dopravních značek, a pokud se na jedné komunikaci má objevit série více retardéru za sebou, technický předpis dokonce uvádí minimální doporučenou vzdálenost mezi nimi.
| Minimální doporučená vzdálenost mezi retardéry | |
| Rychlost [km/h] | Min. vzdálenost [m] |
| 50 | 150 |
| 40 | 110 |
| 30 | 70 |
| 20 | 50 |
Čím je maximální povolená rychlost vyšší, tím vyšší je vzdálenost. Při 20 km/h se doporučuje minimální vzdálenost 50 metrů, při 30 km/h 70 metrů, při 40 km/h 110 metrů a při 50 km/h až 150 metrů. Hlavním cílem tohoto řešení je ovlivnit rychlost vozidel v celém úseku řešené komunikace, nikoli pouze v jednotlivých bodech.
V lokalitách, kde je provozována hromadná doprava, se však doporučuje najít vhodnější způsob pro zklidnění dopravy, než je instalace zpomalovacích prahů. A pokud jsou retardéry nevyhnutelné, parametry plánovaných prahů by měly být řešeny ve spolupráci se zřizovatelem hromadné dopravy. Přejezd retardérů musí být při dodržení maximální povolené rychlosti v úseku vždy bezpečný.
Konstrukce zpomalovacích prahů
Konstrukce zpomalovacích prahů ovlivňuje rychlost vozidel a technické požadavky řeší hned čtyři hlavní parametry – tvar a sklon nájezdových ramp, délku prahu, výšku prahu a podélný sklon komunikace. Konstrukce zpomalovacích prahů přitom musí umožňovat jízdu nejvyšší povolenou rychlostí stanovenou obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích pro všechna vozidla.
Současně rozlišuje tři hlavní typy retardérů, z nichž první dva zabírají většinu nebo celou šířku komunikace. Krátké zpomalovací prahy s výškou 30 až 80 milimetrů mají mít v obytných zástavbách doporučovanou délku minimálně 0,5 metru. Dlouhé zpomalovací prahy s lichoběžníkovým, stupňovitým nebo kruhovým a vlnovým tvarem, včetně integrovaného přechodu pro chodce, mají doporučenou výšku 75 až 150 milimetrů a délku od 5 do 15 metrů.
Posledním typem jsou stále častější zpomalovací polštáře, která svou konstrukcí zvýhodňují vozidla hromadné dopravy, protože s úzkou konstrukcí se mohou vejít do širokého rozchodu kol. Mají lichoběžníkový nebo kruhový tvar s výškou 30 až 100 milimetrů, šířkou 1,5 až 2 metry a délkou 1,5 až 3 metry. Vzdálenost mezi zpomalovacím polštářem a obrubníkem má být od 0,5 do 1,25 metru, aby řidiče osobních aut nutila přejet polštář alespoň jedním kolem nápravy. V menším provedení se standardně umísťují dva vedle sebe, v širokém stačí jediný.
A jak se stavíte ke stále častějšímu budování retardérů na českých dopravních komunikacích vy? Myslíte si, že se vždy dodržují tato doporučení, nebo mají jejich zřizovatelé snahu terorizovat řidiče? Napište nám svůj názor do komentářů.
