Problémy s autonomními vozy v Česku: Zákon neřeší řadu situací, resorty ho cupují
Ministerstvo dopravy chystá změnu zákona, která by umožnila provoz automatizovaných vozů. Návrh ale cupují další resorty, podle kterých vzniká příliš mnoho nejasností.
V přípravě je úprava zákona o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s takzvanými automatizovanými vozy. To jsou takové, které jsou schopny autonomní jízdy, stále ale vyžadují řidiče v záloze. V důsledku se zavádí pravidlo, že osoba za volantem nemusí nést odpovědnost za nehodu či spáchané přestupky. Do pracovní verze ministerstva dopravy se ale pustili třeba kolegové z vnitra či průmyslu.
Zásadní problém, který se musí vyjasnit, vidí například v předávání řízení. Obecně autonomní vůz může situaci vyhodnotit jako složitou a vyzvat řidiče, aby auto vedl sám. Z navrhovaného znění ale není jasné, jak pohotová reakce musí být, a co přesně by to znamenalo pro případnou odpovědnost. Pasáž zákona pracuje jen s termínem „krátká chvíle“.
Právě v momentě, kdy robot řízení vzdá, je velké riziko nehody. Ta se tak teoreticky může stát mezi tím, co se automatické řízení vypne nebo nemůže garantovat plnou funkčnost, a tím, než jej řidič převezme. Není vůbec jasné, jak se bude posuzovat rychlost jeho reakce. Tedy, zda by mohl být za případné následky odpovědný nebo nikoliv. Jenže nejde jen o situace, kdy bude k převzetí vozu vyzván.
„Řidič měl by být povinen převzít řízení kdykoli, bude-li to situace na pozemní komunikaci vyžadovat, a nikoli pouze na výzvu vozidla,“ píše ministerstvo průmyslu
Se zapnutým automatizovaným řízením se nevyžaduje zvýšená pozornost řidiče a ten ani nenese odpovědnost za případné nehody a přestupky. Jenže jsou situace, kdy by sám měl pochopit, že systém nemusí fungovat správně. Může jít o extrémní počasí či světelné podmínky nebo i to, že vůz špatně vyhodnotí rychlostní limit. Návrh počítá jen s tím, že řidič je zapnutím systému z obliga. Zajímavostí je to, že i když se vůz řídí sám, nesmí řidič byť i držet mobilní telefon.
Kritici návrhu také přišli s celou řadou případů, kdyby nebyl odpovědný nikdo za nic. Navrhují proto i stanovení jasné odpovědnosti výrobce vozidla. Kvůli tomu by se měl změnit i zákon týkající se povinného ručení, aby pojišťovny mohly případnou škodu vymáhat po automobilkách.
Ministerstvo vnitra zmiňuje i potíž s případnými aktualizacemi systému. Výrobce může vydat vylepšení, ale řidič si jej nenainstaluje nebo nezajede do servisu. Za případnou nehodu by ale podle návrhu odpovědný nebyl.
Policie by také měla být schopna ověřit, zda se auto právě řídilo samo. Jenže k tomu musí být vybavena a vyškolena. Jasné není to, co se bude dít, pokud nebude možné přesně určit, kdo byl v danou chvíli odpovědný. Záznamové zařízení se například může poškodit. Bude se předpokládat, že je odpovědný řidič, nebo naopak, že není?
Spory jsou i o peníze. Svaz města a obcí požaduje, aby si náklady na školení úředníků, kteří řeší přestupky, hradil sám stát, když si to celé vymyslel. Vnitro zase uvádí, že vybavení policie bude něco stát a mělo by být uvedeno, kde se tyto peníze vezmou. Ministerstvo financí zase chce, aby bylo u změny zákona jasně napsáno, že žádné peníze navíc nikdo nedostane.V důsledku si je tedy ministerstvo dopravy jako předkladatel návrhu muselo ušetřit jinde.
Úřad vlády zase cupuje „volnější“ přístup ve vztahu k nařízením Evropské unie. Návrh se totiž opírá o dva roky staré nařízení, ale vychází z něj jen částečně, navíc neřeší další související úpravy. Potíž je i v tom, že se vůbec nevěnuje plně autonomním vozidlům, zabývá se zatím jen těmi řečí zákona automatizovanými, proto se dá čekat, že se bude zákon muset brzy ještě upravovat.
V Evropě lze zatím automatizované řízení bez odpovědnosti řidiče použít jen na krátkých úsecích dálnic v Německu a to pouze v Mercedesu a systém je v takovém případě silně defenzivní. Funguje například jen s rychlostmi do 95 kilometrů v hodině a jen za splnění dalších podmínek. V případě nehody či přestupky je řidič povinen prokázat, že jeho vůz je schopný automatizované jízdy a v danou chvíli byl systém zapnutý, tedy umožnit přístup k datům vozidlu.
I když se už řada nových aut v principu umí řídit sama, jejich výrobci na sebe nechtějí brát případnou odpovědnost. Proto je za chyby stále odpovědná osoba za volantem.
