Proč je nafta lepší v Čechách než na Moravě: Může za to nová složka

Na zajímavost českého trhu paliv nás upozornil čtenář Martin Kleveta. Dozvěděl se, že Verva Diesel obsahuje 30 procent hydrogenovaného rostlinného oleje HVO. „Vervu Diesel jsem měl i díky vašim článkům za nejkvalitnější palivo u nás. Po zjištění, že nově obsahuje 30 % HVO, okamžitě přestávám vervu tankovat do svého vozidla a doporučím to i celé naší firmě.“

Seriál o spotřebě: Lze jezdit na rostlinný olej?

HVO vylepšuje naftu

Bohužel pan Kleveta pochopil celou věc opačně. Ač HVO pochází skutečně z rostlinných či živočišných tuků, projdou zásadní chemickou přeměnou a ve výsledku nemají s kontroverzní klasickou biosložkou MEŘO nic společného. V samostatném článku naleznete výtah z naší starší analýzy, jenže ve zkratce naftu rozhodně nezhoršují, ale naopak vylepšují. Ztotožňujeme se s vysvětlením, které poskytla Zuzana Křivánková, specialistka kvality paliv společnosti Benzina: „Palivo Verva Diesel skutečně od března 2020 obsahuje standardně 30 % biosložky HVO. Ta je vyráběna z rostlinných olejů, avšak má odlišné vlastnosti v porovnání se surovými rostlinnými oleji. Výsledný produkt (tedy směs, kterou nazýváme HVO) je směs uhlovodíků (a tytéž uhlovodíky jsou přítomny i v ropné naftě) s vysokým cetanovým číslem a velmi dobrými nízkoteplotními vlastnostmi. Přídavek HVO do motorové nafty tedy její vlastnosti spíše vylepšuje.“

Svět motorů 27/2020

Je tam kvůli CO₂

Vrtalo nám hlavou, proč se Benzina tak zásadní inovací svého prémiového paliva nepochlubí. Položili jsme tiskovému oddělení řadu dotazů, například i na samotný důvod, proč vlastně náhle do Vervy HVO přidávají, když ještě před pár lety jej odsuzovali jako příliš drahé: „Evropskou a českou legislativou je stanoven cíl úspory emisí CO₂ pro rok 2020 ve výši 6 %, každý distributor PHM je povinen tento cíl splnit. Možností k tomu je více. Unipetrol zvolil cestu přidávání HVO do prémiového produktu, právě pro jeho výborné kvalitativní vlastnosti,“ odpověděl Michal Procházka, specialista komunikace.

Pravda o biopalivech: Žádné dobré zprávy

Kde je, to vám neřekneme

Zatímco dosud to zní jak trapné PR, posledním dotazem jsme trefili hřebík na hlavičku. Je přídavkem HVO vybavená Verva Diesel v celé ČR? „V současné době bohužel není z provozních důvodů možné přimíchávat HVO ve všech skladech pohonných hmot v ČR. Palivo Verva Diesel s HVO naleznete na více než 70 % čerpacích stanic Benzina.“

Logicky následoval dotaz, zda řidič zjistí, které čerpací stanice mají Vervu s HVO: „Detailní složení paliv a aditiv motorista u čerpací stanice nepozná. Pro řidiče jsou důležité parametry udávané normou ČSN EN 590. Benzina má vlastní program pro kontrolu paliv LAB Guarantee, v jehož rámci garantujeme splnění základních parametrů i nadstandardní vlastnosti u prémiových paliv Verva na všech čerpacích stanicích Benzina.“

Biopaliva druhé generace: Bude i štěpka ničit auta?

Četli jsme tu odpověď jednou, dvakrát, třikrát. Oni nám vlastně řekli, že se o to nemáme zajímat! Definitivně nás pak vytočil Miloslav Železný z firmy VIF, která pro Benzinu připravuje aditivaci jejích značkových paliv: „Nemyslím si, že motorista má nějaký důvod se zajímat o to, která verva obsahuje HVO. Pro obě připravujeme takové složení aditiv, aby výsledné vlastnosti byly stejné.“ Dvojitá odpověď „nezajímejte se o to“ nás vyhecovala k opuštění redaktorské židle a investigativnímu pátrání v terénu.

Zjistili jsme to sami

Vyzpovídali jsme řidiče palivářských cisteren, obsluhy čerpacích stanic i penzionované technology rafinerií. A vyplynulo následující. Přidat 30 procent HVO do nafty nezvládne aditivační zařízení na výdejní lávce, to se musí dělat tam, kde mají takzvaný blending – tedy míchají velké objemy základních produktů – například plynového oleje, petroleje a primárního benzinu (a teď i HVO), čímž vzniká nafta. Takže Verva s HVO se vozí v autocisternách z Rafinerie Kralupy a bývalé rafinerie Paramo v Pardubicích. Naopak moravské sklady společnosti Čepro Loukov a Střelice vydávají vervu v dosud známém složení s vysokým dávkováním aditiv. Celý západ a střed Čech je vždy verva z Kralup, tedy s HVO. Na hranici Čech a Moravy může docházet ke střídavým závozům – jednou ze skladů Čepro, jednou z Pardubic – dle toho, jak zrovna jedou cisterny. Motorista však má vždy možnost zjistit, jaká pohonná hmota přišla na čerpací stanici jako poslední. Svatým právem spotřebitele je vyžádat si u obsluhy k nahlédnutí dodací list, kde je kromě základních parametrů uveden i název výdejního terminálu.

Trh s pohonnými hmotami v ČR se od roku 1989 radikálně změnil. Jak rostl počet stanic?  

Abychom si naši teorii ověřili, nabrali jsme pět litrů Vervy Diesel do kanystru v Olomouci a pět v Praze na Argentinské. V redakci přelili do vzorkovnic a odvezli do akreditované laboratoře na změření hustoty, obsahu biosložky MEŘO a obsahu 2-etylhexylnitrátu, což je základní složka přísad vylepšujících motorové nafty (zvyšuje cetanové číslo). Samotné HVO analyzovat levně a rychle nejde, protože stejné uhlovodíky obsahuje i normální motorová nafta.

Závěr

Verva Diesel z Prahy vydaná v Kralupech – má HVO

Je světlejší, lehčí a neobsahuje tradiční biosložku MEŘO, takže povinnou příměs biosložek plní právě revolučním HVO. Nižší dávkování zvyšovače cetanového čísla 2-EHN má také svůj důvod – HVO jej zvyšuje velmi výrazně už samo o sobě. Je pravděpodobné, že pro naftu s HVO používá Benzina jiný typ přísad – s menším množstvím přísady na zvýšení cetanů, ale vyšší mazivostí. Velkou výhodou vervy s HVO je, že neobsahuje MEŘO – po překročení doby skladovatelnosti netvoří odolné polymerní úsady.

Kontrolovali jsme kvalitu pohonných hmot: Jak vše probíhá?

Verva Diesel z Olomouce vydaná v Loukově – nemá HVO

Je tmavší, těžší a povinnou příměs biosložek plní klasickým MEŘO. Mezi motoristy je rozšířena informace, že Verva Diesel biosložku neobsahuje – ale to od doby, kdy její povinný výdej nelze dohnat bionaftou (nemá už totiž daňovou výhodu), není pravda. Vyšší dávkování 2-EHN ukazuje, že deklarovaného cetanového čísla 60 je dosaženo právě aditivací. O vysokém dávkování multifunkčních přísad svědčí i nulová pěnivost – standardní nafta s MEŘO totiž pění velmi výrazně.

Test se Škodou Octavia: Proč hledat vervu s HVO?

Před sedmi lety jsme ve speciálu Diesel 2/2013 otestovali čistý hydrogenovaný rostlinný olej (HVO) ve Škodě Octavia 1.9 TDI 77 kW (rok výroby 2009, kód motoru BXE, Euro 4 bez DPF) a prozkoumali jeho složení. Došli jsme k následujícím závěrům. Většina z uvedených vlastností se chová aditivně, tedy pociťované benefity budou při 30procentním dávkování zhruba třetinové.

• Čirá barva, zcela bez zápachu
• Neobsahuje aromáty ani síru
• Mnohem méně váže vodu
• Téměř neomezená oxidační stabilita. V nádrži jej můžete mít neomezeně dlouho a nedělá laky ani kaly.
• Plochá destilační křivka. Neobsahuje těžší podíly, které se neodpaří a ředí motorový olej.
• Na rozdíl od MEŘO neobsahuje kovy. Tedy vápník, draslík a fosfor, takže mnohem méně zanáší vstřikovače.
• Velmi vysoké cetanové číslo (i přes 70, normální nafta 51). Cetanové číslo udává schopnost paliva vznítit se kompresním teplem motoru. Jezdili jme na něj se Škodou Octavia 1.9 TDI-PD 77 kW (rok výroby 2009, Euro 4, kód motoru BXE) a byli překvapeni mnohem tišším chodem i startem bez charakteristického otřesu.
• Vyšší poměr vodíku vůči uhlíku. Tedy méně CO₂, více vodní páry.
• Vyrábí se hydrogenací rostlinných olejů i živočišných tuků. Tedy probublávání vodíku za vysokých teplot a tlaků na speciálním katalyzátoru. Lze využít i tuky nevhodné pro potravinářství (třeba kafilerní). Jako obnovitelný zdroj je proto hodnoceno výše než MEŘO.
• Vyšší výhřevnost na kilogramy
• Podstatně menší kouřivost. Zmíněné Škodě Octavia jsme na naftu naměřili součinitel absorpce 1,05 m^-1 (neprošla by na STK), na HVO 0,62 (prošla by hladce).