Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

První automobilový závod v USA? Před 127 lety zvítězila dnes zapomenutá značka

Ondřej Mára Ondřej Mára 8. 12. 2022 • 03:46
74
1
Zobrazit náhledy (74)
Duryea (1899) Elwood P. Haynes Elwood P. Haynes a jeho první vozidlo Pioneer (1910) Elwood P. Haynes (1919) Reklama na Haynes Automobile Company (1919) Reklama na vozidlo Haynes-Apperson (1903) American Motor League membership card Haynes' Francis Murphy Temperance pledge card Duryea Phaeton (1893–1894) Duryea Phaeton (1893–1894) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1901) Duryea Phaeton (1903) Duryea Phaeton (1903) Duryea Phaeton (1903) Duryea Phaeton (1903) Duryea Runabout (1896) Duryea Runabout (1896) Duryea Runabout (1896) Duryea Runabout (1896) Duryea Runabout (1896) Duryea Trap (1899) Duryea Trap (1899) Duryea Trap (1899) Duryea Surrey (1903) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913) Stevens-Duryea Model C-Six 5-passenger Touring (1913)

Z původních 6 účastníků nakonec do cíle dorazily pouze dva vozy. Na vítěze přitom historie téměř zapomněla, zatímco výrobce vozu na druhém místě slaví úspěchy dodnes.

Popularita automobilů, respektive jejich historických předchůdců, zažívala v Evropě koncem devatenáctého století pořádný boom. Ten navíc umocňovaly i první závody konané napříč starým kontinentem, díky kterým se automobily a jejich výrobci dostávali do povědomí širší veřejnosti. Závody navíc umožňovaly vzájemné porovnání i jistou inspiraci přímo mezi samotnými konstruktéry.

Koncept automobilových závodů se do USA rozhodl přivést Herman Henry Kohlsaat, vydavatel deníku Chicago Times-Herald. Právě v těchto novinách vyšla v červenci 1985 zpráva, která upozorňovala na připravovaný první automobilový závod. Na odměny přitom byla vyhrazena částka 5.000 dolarů, což byly na tu dobu velké finance. Ostatně po započtení inflace bychom se dnes bavili o částce cca 177.400 dolarů, tedy lehce přes 4,1 milionu korun.

Video se připravuje ...

Pro vítěze byla určena částka 2.000 dolarů, zbytek si měli rozdělit účastníci na následujících místech i za vítězství v různých disciplínách. Stojí přitom za zmínku, že první automobil byl v USA vyroben teprve dva roky před vyhlášením závodu. V Chicago Times-Herald se proto objevila i anketa pro nejvhodnější pojmenování nového stroje, které mělo nahradit termín Horseless Carriage. Objevily se návrhy jako Vehicle Motor, Automobile, Automobile Carriage nebo Motocycle. Vítězným se nakonec stal poslední termín, jak ale dnes víme, v historii se příliš neuchytil.

Původní trasa závodu měla vést z Chicaga (stát Illinois) do Milwaukee (stát Wisconsin), což by znamenalo délku cca 148 kilometrů). Údajně kvůli stavu silnic však byla trasa závodu nakonec citelně zkrácena. Nově vedla jen z Chicaga do Evanstonu (obě města leží ve státě Illinois) a zpět, takže ve výsledku měřila zhruba 87 kilometrů. Start a cíl byl umístěn u současného Muzea vědy a průmyslu.

Pravidla pro účast v závodu přitom byla docela jednoduchá: všechny přihlášené stroje musely mít minimálně tři kola a minimálně dvě místa – během závodu totiž v autě kromě řidiče seděl i rozhodčí přidělený organizátorem, který měl dohlédnout na dodržování pravidel.

Kohlsaat chtěl závod uspořádat údajně již na Den nezávislosti, tedy 4. července, jenže se vyskytl drobný zádrhel. Vzhledem k tomu, že byl automobil stále poměrně žhavou novinkou, měla většina zájemců své stroje teprve objednané – ale nikoliv doručené. Závod se měl tedy přesunout na tzv. Labour Day, který se v USA slaví během prvního pondělí v měsíci září. Jenže přišel další problém, který tentokrát způsobili policisté.

Podle tehdejších městských nařízení totiž lidé neměli právo jezdit po městě v „kočárech bez koní“. Policisté proto zastavovali účastníky závodu přijíždějící do Chicaga a vyzývali je k zapřažení koní. Do situace se tak opět musel vložit Kohlsaat, který zatlačil na vedení města a zajistil svolení pro jízdu automobilů ulicemi města. Jako finální datum pro start byl následně zvolen jeden z nejdůležitějších svátků v USA, tedy Den díkůvzdání, konaný osmadvacátého listopadu. Jenže tohle datum se nakonec neukázalo nejšťastnějším.

Na Den díkůvzdání 1895 totiž v Chicagu klesla teplota na cca -1 °C a ulice pokryla vrstva asi 15 centimetrů čerstvého sněhu, jak uvádí Encyclopedia of Chicago. Místy však měly sněhové jazyky dosahovat až 60 centimetrů sněhu. V centru města měla být situace lepší, břečka na cestách však přesto vedla k nebezpečným situacím.

Závodu se mělo původně zúčastnit asi 80 jezdců se svými vozy. S účastí za tohoto počasí ale nakonec souhlasilo jen 11 posádek, což však pořád nebylo konečné číslo. Na startovní čáru se totiž postavilo jen šest strojů. Ve třech případech se jednalo o německé stroje Benz, přičemž jeden sponzoroval dnes světoznámý obchodní dům Macy’s z New Yorku.

S teprve druhým vyrobeným vozem, postaveným v roce 1984, se závodu zúčastnil také Frank Duryea. Společnosti Duryea Motor Wagon Company se přitom připisovala stavba vůbec prvního automobilu se spalovacím motorem, který bratři Charles a Frank Duryea poprvé představili veřejnosti v americkém Springfieldu již v září 1893. Další dva přihlášené vozy pak měly mít elektrický pohon.

Závodu se měl původně zúčastnit také americký vynálezce a průkopník motorismu Elwood Haynes se svým vlastním automobilem, pojmenovaným Pioneer II, který patřil mezi favority. Sluší se také zmínit, že jeho první automobil Pioneer, poprvé otestovaný v červenci 1894, byl údajně druhým automobilem s benzínovým spalovacím motorem postaveným na území USA. Na rozdíl od vozů Duryea přitom Pioneer vznikl čistě jako automobil poháněný pouze motorem, zatímco starší konkurent vycházel z upraveného povozu, který bylo stále možné táhnout koněm.

Během jízdy po městě (krátce před závodem) se však Haynes stal účastníkem zřejmě jedné z nejstarších automobilových nehod na území USA. Během odbočování se měl vyhýbat tramvaji a narazil do obrubníku. Během nehody bohužel poškodil pneumatiku i nápravu, což ho ze závodu vyřadilo ještě před startem.

Krátce po startu závodu, který byl slavnostně odmávnut v 8:55, ze závodu postupně vypadly oba elektromobily, kterým se podle webu History.com vybily baterie. Podle některých informací to způsobil mráz, podle jiných ale neměly nejmenší šanci stanovenou trasu dokončit na jedno nabití. Jeden z elektromobilů měl mít navíc problém i s výkonem, kdy mu do kopce museli pomáhat tlačící diváci. Informace o jejich počtech se přitom liší, zřejmě ale mohlo jít o stovky až tisíce lidí, rozprostřených různě kolem trati.

Závod v náročných podmínkách nicméně potrápil i ostatní stroje. Například vůz Duryea měl nehodu, během které došlo k poškození podvozku. Posádka vozu proto musela sehnat kováře, který vůz opravil. Vůz Benz, podporovaný obchodem Macy’s, měl mít dokonce dvě nehody. Ta druhá ho ze závodu definitivně vyřadila.

Abychom vás příliš dlouho nenapínali: cílovou čárou projel jako první vůz Duryea, kterému cesta trvala 7 hodin a 53 minut. Jeho průměrná rychlost dosahovala 12 km/h. Jako druhý dojel vůz značky Benz, který na začátku závodu řídil Oscar B. Muller. Vůz byl na trati celkem 10 hodin a 23 minut, do cílové rovinky ho však dovezl Carles Brady King, původně přidělený jako rozhodčí. Muller totiž podle dostupných informací během cesty pořádně prochladl a nakonec ztratil vědomí. Třetí vůz značky Benz se na trati neplánovaně zdržel a nabral obrovské zpoždění, kvůli kterému závod nakonec nedokončil.

Závod byl skutečně náročný a jeho organizátoři později přiznali, že ani jedna z posádek nedodržela původně nastavená pravidla. Podle dostupných materiálů se totiž každý stroj odklonil od původní trasy, posádka vozu Duryea využila pomoci kováře a posádka vozu Benz byla tlačena diváky. O rozdělení cen tak nakonec rozhodovala komise, která vyhlásila výsledky až 5. prosince.

První místo, vcelku nepřekvapivě, obsadil vůz Duryea, jehož posádka obdržela odměnu 2.000 dolarů. Na druhém skončil vůz Benz, jehož posádka dostala 1500 dolarů. Odměny však byly rozdány i dalším účastníků závodu – někomu za účast, někomu jako kompenzace. Elektromobil Electrobat s posádkou Morris & Salom, který se nepokoušel závodit a po 24 kilometrech testování na trati se vrátil, získal zlatou medaili (v hodnotě cca 250 dolarů) za bezpečnost, jednoduchost ovládání, absenci hluku, vibrací, tepla či zápachu, čistotu a celkově excelentní design i zpracování.

Závod, kterého se namísto více než 80 strojů účastnilo pouze 6 automobilů, tak dokončily pouze dva účastníci. Někdo by to mohl brát za fiasko, oficiálně však šlo o historicky první automobilový závod na území USA, který rychle získal publicitu po celé zemi. Pro společnost Duryea znamenalo vítězství příliv nových objednávek, díky čemuž se bratrům povedlo v roce 1896 postavit a prodat 13 automobilů.

Navzdory závodním úspěchům v USA i Evropě a s tím související propagaci ale společnost Duryea Motor Wagon Company často bojovala s financováním. To byl také důvod, proč se bratři Frank a Charles vydali na přelomu století vlastními cestami. Frank nakonec ve spolupráci se zbrojovkou J. Stevens Arms and Tool Company stavěl vozy Stevens-Duryea.

Charles Duryea založil společnost Duryea Power Company, která začátkem dvacátého století produkovala kromě jiného i několik různých typů automobilů. Ty se měly těšit slušné popularitě, díky čemuž mohla společnost zaměstnávat v roce 1905 kolem 50 lidí a její roční produkce se pohybovala okolo 60 vozů. Slibný rozvoj ale brzdily neshody mezi partnery ve společnosti. Podnik tak v roce 1907 skončil. Charles Duryea však stále experimentoval s vývojem a stavbou nových automobilů.

V roce 1916 představil Duryea svůj pokus o lidový automobil, pojmenovaný Duryea GEM, který o osm let předběhl Ford Model T. Model GEM, který kombinoval konstrukci automobilu a motocyklu, měl být stabilní, komfortní, dostupný, relativně hospodárný a jednoduchý na ovládání, přesto kvůli špatnému financování vzniklo jen šest kusů. Šlo o poslední vůz, který Charles Duryea vyráběl.

Jeho snaha o výrobu automobilů tak definitivně skončila v roce 1917. Frank Duryea nakonec ve spolupráci se zbrojovkou J. Stevens Arms and Tool Company stavěl vozy Stevens-Duryea až do roku 1927. Samotná zbrojovka Stevens nakonec přežila až do dnešních let, spadá ovšem pod společnost Savage Arms. Zmiňovat historii automobilů Benz je pak nejspíš zbytečné.

Doporučujeme

Témata
Avatar - pradeda777
8. 12. 2022 14:44
Opravte si to datum...prosím....
Právě v těchto novinách vyšla v červenci 1985 zpráva, která upozorňovala na připravovaný první automobilový závod.....