Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

První jízda s novým Fordem Explorer: Překvapivé auto! Hlavně uvnitř

Ford Explorer
Ford Explorer
Ford Explorer
Ford Explorer
80 Fotogalerie
Diskuze (34)

Jako jedni z prvních jsme si měli šanci zařídit zcela nový Ford Explorer EV, který vychází z platformy MEB německého koncernu Volkswagen. Dokáže Američan nabídnout něco něco navíc?

Automobilka Ford dlouho hledala své místo na evropském trhu. V posledních letech se však rozhodla jít vlastní cestou a udržet si svou americkou DNA, namísto toho, aby se snažila přizpůsobit očekáváním místních zákazníků. Postupně stahuje nejmenší modely a nahrazuje je vozidly, která lépe odpovídají její identitě. Nedávné ukončení výroby modelu Fiesta a ohlášený konec populárního focusu jsou příkladem této změny, zatímco portfolio trvale rozšířily robustnější modely, jako jsou Ranger, Bronco a ikonický Mustang.

Nemůžeme opomenout ani nejprodávanější SUV v historii Spojených států, pětimetrový kolos Explorer, který se na starém kontinentu objevil po téměř dvaceti letech. Dostupný je zde však pouze ve plug-in hybridní verzi, a přestože tuzemští zákazníci k tomuto typu pohonu vykazují jistou skepsi, model se na českém trhu prodával poměrně úspěšně. Navzdory tomu se jeho další pokračování neplánuje. Alespoň ne v této formě.

Abych to lépe vysvětlil, již zkraje minulého roku Ford představil zcela nový model Explorer s plně elektrickým pohonem, který se původním vozem inspiruje jen okrajově. Vznikl totiž ve spolupráci s koncernem Volkswagen a stojí na platformě MEB – stejně jako Volkswagen ID.4, Škoda Enyaq nebo Audi Q4 e-tron. Na rozdíl od svého spalovacího protějšku je o více než půl metru kratší, má zcela přepracovaný design i rozdílný interiér. Určen je zejména pro evropský trh, a za tímto účelem prošel závod v Kolíně nad Rýnem, v němž se do minulého roku vyráběla zmiňovaná fiesta, kompletní přestavbou.

Dle původního plánu se měl elektrický explorer vyrábět již od začátku tohoto roku, avšak blíže neurčené komplikace odsunuly zahájení až na úvod června. Několik desítek kusů z „první várky“ automobilka přesunula do Lublaně, hlavního města Slovinska, aby si novináři mohli poprvé vyzkoušet jízdní vlastnosti elektrického SUV. Upravené klikaté silnice druhé třídy, malebné okolí a teplota přes třicet stupňů zaručovaly skvělý zážitek.

ID.4 s jiným logem? Ani náhodou

Já jsem v osobním kontaktu s novým Fordem Explorer ještě nebyl, takže mě pochopitelně zajímalo, jak bude působit design zevnějšku naživo. Kdybych to měl popsat jedním slovem, řekl bych „jednoduchý“. Nesnaží se nikterak šokovat, čemuž odpovídají křivky i paleta barev laku.

Video placeholder
Ford Explorer EV • Zdroj: Ford

Přední masce dominují světlomety tvarované do obráceného písmene „L“, které zřejmě odkazují na současnou generaci pick-upů – nejvíce podobné jsou přitom elektrické verzi modelu F-150. Maska je jinak striktně svislá a místo mřížky chladiče zaujímá plast v barvě karoserie. Z profilu si můžeme všimnout jisté podobnosti stejnojmenných modelů a tím je hranatý tvar karoserie a šikmé sloupky C.

Vůbec nejvíce vám spalovacího sourozence připomene elektromobil zezadu, zejména při pohledu na světlomety. Ty jsou rovněž tvarovány do písmene „C“ a stejně jako u faceliftované verze spojené lištou, která ovšem není podsvícená, a tak v ní trochu zaniká černé označení modelu Explorer. Karoserii, která v realitě působí mnohem mohutněji než na fotografiích, lze obléknout do šesti různých barev – světle a tmavě modré, černé, bílé, šedé a červené.

Kouzla s prostorem

Interiér přináší jisté překvapení, protože jeho koncepce je, zdá se, zcela nová. Nepodobá se rozvržení sesterského Volkswagenu ID.4 ani prvního elektrického SUV americké automobilky Mustang Mach-E. Máme zde, pro Ford typický, vertikálně situovaný infotainment, který je integrován v palubní desce (na rozdíl od zmiňovaného mustangu, jehož obrazovka „levituje“ před palubní deskou). Onen displej disponuje zajímavou funkci – stisknutím tlačítka můžete manuálně regulovat jeho sklon, a tím zároveň odhalit nenápadný úložný prostor za obrazovkou. Když obrazovku uvedete do svislé polohy, můžete si do tajné schránky uložit menší cennosti (najednou do ní lze umístit třeba peněženku, telefon i klíče) a následně ji zavřít posunutím displeje do úhlu zhruba 45 stupňů. Když v této pozici vůz zamknete, uzamkne se i samotná schránka, takže pro potenciálního zloděje bude téměř nemožné se do ní dostat. Leda by vám rozebral polovinu palubní desky.

Ford ExplorerFord Explorer | Zdroj: Ford

Mezi další zajímavosti patří třeba široce konfigurovatelný středový tunel. Nepoužíváte držáky na nápoje? V tom případě adaptér můžete vyndat nebo jej vyměnit za jiný – třeba ten, který si vytisknete na 3D tiskárně díky oficiálním modelům od Fordu. Nemůžeme opomenout ani prostor pod loketní opěrkou, který na našem trhu pravděpodobně nemá obdoby. Minimálně ne v tomto segmentu. Jeho objem činí 17 litrů a bez problémů do něj schováte i notebook v obalu.

Automobilka nabízí pouze dvě výbavové verze – Explorer a Explorer Premium. Já jsem měl možnost vyzkoušet obě dvě a nutno říci, že kvalitou nezklame ani jedna z nich. Působí podobně prémiovým a kvalitním dojmem, ačkoliv dražší varianta pochopitelně potěší řadou nadstandardních prvků, které umocní zážitek z cestování. Kvalita zpracování je na vysoké úrovni a použitým materiálům není co vytknout. Kabina je vždy dvoubarevná, přičemž v konfigurátoru lze volit pouze mezi materiálem potahů sedadel.

Zmiňovaný infotainment (který je standardní součástí obou výbav) odpovídá dnešním standardům a jeho používání je velmi jednoduché. Již na první pohled tak nějak tušíte, co kde hledat – víte, kam sáhnout pro zkontrolování stavu vozidla, kde nastavit teplotu klimatizace a jakým tlačítkem se dostanete na hlavní (široce konfigurovatelnou) obrazovku. Displej je opravdu monstrózní a tlačítka tudíž příjemně velká, takže ačkoliv fyzických ovladačů je v kabině jako šafránu, běžné interakce se systémem provedete rychle a na první pokus. Vcelku mi také vyhovovaly dotykové plochy a posuvníky pod obrazovkou, mezi jejichž účel patří zapínání a vypínání systému, nastavení hlasitosti médií, aktivace parkovacích kamer a aktivace výstražných světel. Musíte na ně trochu zatlačit a zpátky dostanete haptickou odezvu, každopádně fungují spolehlivě.

To stejné se ovšem nedá říci o dotykovém ovládání na volantu, které známe z moderních volkswagenů. Když jej chcete používat záměrně, většinou nenarazíte na žádný problém, avšak nevyhnete se nechtěnému kontaktu. Na zkroucené okresní silnici jsem si během deseti minut dvakrát omylem aktivoval vyhřívání volantu (čehož jsem si vždy všiml až ve chvíli, kdy mě začaly pálit ruce) a jednou změnil stanici rádia.

Za stejně nešťastné považuji využití panelu na stahování oken a nastavení zrcátek od německého koncernu. Spínače na posouvání oken jsou zde pouze dva, přičemž mezi předními a zadními okny přepínáte pomocí dotykové plošky s nápisem „Rear“. Asi netřeba opět opakovat, že šance na otevření vámi zamýšleného okénka se díky tomuto ovládání snižuje zhruba na polovinu.

To jsou ale vesměs malicherné výčitky, protože nehledě na to se budete uvnitř cítit velmi příjemně. Kabina je dobře odhlučněná, takže nic nebude rušit zážitek z prémiového audiosystému Bang & Olufsen (ta je součástí vyšší výbavy), jehož chloubou je revoluční soundbar, který se rozprostírá nad palubní deskou na straně řidiče. Pravdou je, že zvukový projev mohu hodnotit pouze z poslechu slovinského popového rádia, každopádně i tak lze dobře odhadnout kvalitu, která se projeví po správném nastavení soustavy.

Interiér je obecně velmi vzdušný, za což bezesporu z části může i světlý potah na části „palubky“, loketní opěrky, dveří a stropnice. Faktem však zůstává, že prostoru je zde prostě dostatek, což nejvíce zaznamenáte v zadní řadě. Sedadlo řidiče jsem měl nastavené pro své potřeby a přesto mi před koleny zůstalo zhruba 20 cm volného místa. S panoramatickou střechou jsem měl nad hlavou místa zhruba jako v Sixtinské kapli, což se příliš nezměnilo ani u levnější verze s klasickou střechou. Zavazadlový prostor se v konkurenci řadí spíše mezi průměr – celkem nabídne 470 litrů.

Ford ExplorerFord Explorer | Zdroj: Ford

Slušná jízda = slušný dojezd

Asi největší rozčarování na mě čekalo poté, co jsem zařadil „D“ a vydal se vstříc klikatým silnicím druhé třídy směrem do Triglavského národního parku. Jakkoliv to vzhled karoserie nenapovídá, s elektrickým Explorerem si dokážete užít spoustu zábavných kilometrů, ale vezměme to popořadě.

Při konfiguraci můžete volit ze dvou motorizací – zadokolka s baterií o využitelné kapacitě 77 kWh a čtyřkolka se 79 kWh. Zadní kola obou verzí pohání nový elektromotor koncernu, označovaný jako APP550. Ten kromě značně vyššího výkonu (proti APP310) díky přepracovanému měniči přináší rovněž lepší efektivitu. Tím Ford dosáhl přesažení hranice 600 kilometrů u nejzákladnější verze (výbava Explorer v kombinaci s pohonem RWD) dle norem WLTP. Co se zmiňovaného výkonu týče, slabší motorizace disponuje 210 kW (286 k) a 545 Nm, zatímco verze s pohonem všech kol má díky přídavnému motoru na přední nápravě až 250 kW (340k) a 679 Nm točivého momentu.

Ačkoliv svižné testování okolo hlavního města Slovinska znamenalo spotřebu kolem 18 kWh/100 km, je fér zmínit, že jsme elektrické SUV opravdu nešetřili a drtivou většinu času strávili na okresních silnicích, případně dálnici, takže jsme rozhodně nechali prostor na zlepšení. Tabulková spotřeba činí 13,9 až 14,7 kWh/100 km u verze s pohonem zadních kol a 15,7 až 16,6 u čtyřkolky.

Pokud mám hodnotit dynamiku, pocitově se obě motorizace příliš neliší. Rozdíl 50 koní zkresluje 90 kilogramů, které má silnější varianta navíc. Reakce na akcelerátor je u obou pohonů poměrně ostrá, až vás to v nižších rychlostech dokáže překvapit. Také výrobce slibuje sprint na stovku za 5,3, resp. 6,4 sekundy!

Podvozek je příjemně tuhý a v zatáčkách se téměř nenaklání, přesto dokáže s lehkostí filtrovat nerovnosti, které se v kabině projeví jen jako drobné zadunění. Vyšší váhu elektrického SUV poznáte zejména v prudkých zákrutách. Jednou se mi povedlo zatáčku při pohledu na navigaci trochu podcenit, a musím říct, že při následném korigování rychlosti a směru jsem měl co dělat. V tomto ohledu by rozhodně nebyl na škodu větší převodový poměr řízení, který by mohl alespoň z části zamaskovat větší rejd.

Výrobce zároveň sází na velice konkurenceschopnou cenovou politiku. Základ pořídíte již za 1.169.900 Kč, což je zhruba podobná cena, jakou zaplatíte za Škodu Enyaq se stejnou motorizací a podobnou výbavou. Volkswagen ID.4 vyjde v podobné konfiguraci zhruba o 125.000 Kč dráž. Ke konci letošního roku navíc bude k dispozici provedení s 52kWh baterií, jehož základní cena je stanovena na 1.066.900 Kč.

Vstoupit do diskuze (34)