TEST První jízda s Volkswagenem Tiguan 2.0 BiTDI: Dvě turba dávají křídla

Dvakrát přeplňovaný vznětový čtyřválec není u Volkswagenu žádnou novinkou. Už v předchozí generaci vznětových motorů taková verze existovala. Z dvoulitru s přídomkem BiTDI a common-railem poskytovala výkon 132 kW a 420 N.m točivého momentu. Uvedených hodnot si ovšem mohli užívat pouze majitelé modelů T5 a Amarok. S příchodem Passatu B8 dorazila na trh druhá generace dvakrát přeplňovaného vznětového dvoulitru. Jejím základem se stala přirozeně novější verze vznětových čtyřválců koncernu VW z řady EA288.

Nejvýkonnější pohonná jednotka se v tiguanu pojí výhradně s pohonem všech kol 4Motion. Kdo má v úmyslu si sám řadit manuální převodovkou, má smůlu. Jiná, než dvouspojková sedmistupňová samočinná skříň se nedodává. Jde o známé ústrojí DQ500 pro vysoké točivé momenty a příčnou zástavbu v karoserii.

To je ale ticho!

Dvakrát přeplňovaný diesel samozřejmě zaujme primárně ty, kteří chtějí od svého vozu maximální výkony. Nejde jen o 176 kW, ale zejména o 500 N.m točivého momentu, který jsou dostupné od 1750 otáček až do 2500 otáček za minutu.

Motor ovšem bude imponovat i ty, kteří primárně nikam spěchat nepotřebují. A to velice nízkou hlučností spolu se zvláštním zvukem. Ten jen náznakem připomíná, že se pod kapotou nachází agregát s detonačním spalováním. Je to zásluhou celé řady technických řešení. Od uložení motoru, přes common-rail Bosch se vstřikovacím tlakem až 2500 barů, až po pokročilé rušiče parazitních momentů.

Mezi ně patří jednak dvojice vyvažovacích hřídelů, rotující v litinovém bloku. Jde o koncept, který VW použil již dříve na zážehových motorech řady EA888. Na rozdíl od nich jsou ale tady oba „vyvažováky“ poháněny koly s čelním ozubením. Druhým opatřením pro snížení hlučnosti je použití vyspělejšího dvouhmotového setrvačníku s přídavnými závažími ve funkci kyvadel.

Rychle, avšak plynule

Vyjíždíme za město, takže můžeme vyzkoušet, jak se výkon 176 kW a zejména točivý moment 500 N.m projeví v praxi. Dynamika je vskutku opojná, zejména pokud uvážíme, o jakou třídu se jedná. Síla je ovšem servírovaná maximálně hladce. Na nějaké kopance do zad zapomeňte. Motor táhne zcela plynule až do nejvyšší otáček, sedmistupňová převodovka řadí rychle a dobře chápe záměry řidiče. Vše je úžasně sladěné. Vyjíždíme na dálnici, která skýtá možnost vyzkoušet akceleraci z vysokých rychlostí. I pokud jedete nad 160 km/h a zatlačíte plyn do podlahy, motor lidově řečeno „zabere šponu“. Od stoosmdesáti výše ale to již tak opojné není. Holt tiguan je SUV, takže čelní plocha jeho karoserie není právě malá…

Dobré je, že převodovka nechává vyniknout nabízeným newtonmetrům. Abyste ji donutili podřadit, musíte pravou nohou pohnout o něco více. To pak hbitě podřadí a následuje opravdu vynikající akcelerace, která na rozdíl od běžných dieselů příliš nepolevuje ani ve vysokých otáčkách. Pro zajímavost, na dlouhou sedmičku točil motor při našem dálničním limitu asi 2150 otáček za minutu.

Tiguan v roli špiona

Už minulá generaci tiguanu dobře jezdila, ta současná je na tom ale ještě o něco lépe. Asi nejvíce překvapila ochota s jakou se vysoký a hmotný vůz vrhal do zatáček. To jsem nečekali. Vždyť ani kilogramů v přídi není zase tak málo. Tady se jasně projevuje výhoda inteligentního pohonu všech kol 4Motion se spojkou Haldex a samozřejmě chytrého systému XDS.

V rámci testovaní jsme vyzkoušeli také pokročilé uživatelské funkce na bázi konektivity. Jde zejména o Car-Net, jehož prostřednictvím volkswagen nabízí bezpečnostní balíčky v čele s nouzovým voláním a celou řadu dalších funkcí. Mnohé z nich řidič ovládá pomocí smartphonu. Vše ve spojení s integrovanou SIM kartou vloženou do řídicí jednotky palubní konektivity OCU. Operační systém Android bude mít ovšem v ČR poněkud problematickou pozici, protože jeho tuzemský zástupce zatím není příliš ochotný popsané funkce poskytovat.

Některé funkce jsou opravdu přínosné. Sem řadíme nejen již zmíněné nouzové volání, třeba po nehodě, ale třeba také funkci, která majiteli vozidla připomene, že se blíží pravidelná servisní prohlídka. A dále to je třeba systém upozorňující na okolní nehody.

Při jízdě jsme měli chytrý telefon ve vozidel, přičemž kdykoliv jsme překročili povolenou rychlost, smartphone zapípal a na jeho displeji jsme si mohli přečíst hlášku, čeho jsem se právě dopustili. Toho lze také využít pro kontrolu vozidla, pokud jej někomu půjčíte. To se pak vaše dítě už rychle nesveze, aniž byste o tom nevěděli… Přesto asi není dobré mu volat v okamžiku, kdy vám hláška přijde, neboť to už jede rychle. Tady je asi dobré řídit se starým pravidlem řidičů, jezdících na vojně. U nich platilo, že výtky velitele vůči vojínovi-řidiči byly řečeny zásadně vždy až po jízdě.

Car-Net ale umožňuje i jiné funkce. Třeba z pohodlí domova zkontrolovat, zda jste u stojícího vozu zavřeli všechna okna či vypnuli osvětlení auta. Můžete kontrolovat, kde se auto nachází, nebo se „na dálku“ podívat na jízdní data jinak viditelná na multifunkčním ukazateli ve vozidle..

V třech stupních

Tím nejzajímavějším na nové verzi Volkswagenu Tiguan zůstává jeho motor, respektive systém přeplňování. Pracuje ve třech stupních, přičemž k řízení se používají dvě klapky wastegate, dále proměnná geometrie lopatek u menšího, tedy vysokotlakého turba, a konečně obtokový ventil na kompresorové straně ovládaný výhradně rozdílem tlaku před ním a za ním.

První stupeň pracuje do maximálně 3700 otáček za minutu. Obtokový ventil kompresoru je zavřený, plnicí tlak dodává menší vysokotlaké turbodmychadlo, přičemž regulace plnicího tlaku (a tedy jeho otáček) je čistě na lopatkách měnících svoji geometrii za pomoci servomotoru.

Druhý stupeň je k dispozici od přibližně 3700 otáček do 4000 otáček za minutu. V tomto režimu dochází k malému otevření klapky obtoku menšího turbodmychadla (na straně turbíny). Tím se účinně omezují jeho otáčky, ale zároveň může proudit část výfukových plynů do turbíny většího (nízkotlakého) turbodmychadla. To již mírně stlačuje vzduch, který současně pomáhá udržovat menší turbodmychadlo v otáčkách (vzduch je do motoru v daném režimu stlačován přes kolo kompresoru menšího turbodmychadla). Lopatky VGT jsou ale současně v poloze maximálně regulující otáčky rotoru malého turbodmychadla. Obtokový, rozdílem tlaku ovládaný ventil na výstupní straně (kompresorové), je i v tomto režimu zavřený stejně jako wastegate velkého turbodmychadla. Úlohu přeplňování tak přebírá velké turbodmychadlo.

Poslední je třetí stupeň regulace. Lopatky VGT maximálně omezují plnicí tlak malého turbodmychadla (jako ve druhém stupni). Navíc je ale jeho wastegate už zcela otevřený (ve druhém stupni byl pouze pootevřený), a zároveň je i otevřený wastegate velkého turbodmychadla. To tak ještě stlačuje vzduch svoji setrvačností, ale již málo. Pouze v této konečné fázi se otevírá obtokový, rozdílem tlaku ovládaný ventil na výstupní (kompresorové) straně přeplňování.

Zdá se to docela složité, leč nejde o nic nového. Podobné řešení má u svých motorů již nějaký čas třeba skandinávské Volvo.