Rallye Dakar 2025: Podívejte se, co všechno se stalo
V pátek 3. ledna 2025 startuje v saúdskoarabské Biše další ročník nejslavnější dálkové soutěže světa Rallye Dakar. Na startu bude celkem 43 českých závodnic a závodníků ve čtyřech kategoriích.
Každým rokem touto dobou před startem nabízíme historické okénko. Vzhledem k tomu, že se události nemění, zvolili jsme vlastní redakční pohled na dějiny Dakaru na všech kontinentech. Možná vám budou některá data chybět, možná máte na dějiny Dakaru jiný pohled. Soutěž je však v historii takovým fenoménem, že nikdy se nezavděčíte. Ani třeba autor, který Dakar publikačně sleduje od roku 1988.
1977: Sabine zabloudil
V lednu 1977 se zúčastnil tehdy šestadvacetiletý Thierry Sabine soutěže Rallye Abidjan-Nice a ztratil se v libyjské poušti Tenere. Musel opustit svůj stroj. Tři dny bloudil bez jídla a vody, než ho našlo malé letadlo vyslané pořadatelem. „Pochopil jsem tehdy, jak je můj život nicotný. Při bloudění mě napadlo, že se do toho moře písku vrátím a pokořím ho,“ vzpomínal po dramatickém zážitku. Zamiloval se do Afriky. Sabine si vzal do hlavy, že přivede skupinu dobrodruhů a nadšenců, kteří budou s auty a motocykly závodit. „Pro všechny, kteří jdou za snem a nechtějí zůstat pozadu.“ Takové bylo jeho heslo. Pro svou myšlenku založil společnost T.S.O. – Thierry Sabine Organisation.
1978: Tehdy bylo poprvé
První ročník Dakaru dával Thierry Sabine dohromady se svou euroasijskou manželkou Diane Thierry-Miegovou a třemi přáteli. Ve středu 26. prosince 1978 se jeho sen na pařížském náměstí Trocadero naplnil. Na startu stálo 182 vozidel, z toho 90 motocyklů, 80 automobilů a 12 kamionů. Vyrazily na trasu dlouhou 10.000 kilometrů. S minimem navigačních pomůcek, což je ve srovnání se současnými satelitními navigacemi věc naprosto nevídaná. Do cíle u Růžového jezera v senegalské metropoli Dakar dorazilo pouze 72 vozidel a jen dva kamiony.
1983: První start Čecha
Z českého pohledu všechno začal dějiny Dakaru psát v roce 1983 motocyklový jezdec Miroslav Kubíček, o kterém se v tehdejším režimu socialistického Československa nesmělo psát. Závodník totiž opustil podle tehdejších totalitních pravidel republiku nezákonně. S rodinnou odešel po ruské okupaci v roce 1968 do Švýcarska a s vlajkou této země se objevil poprvé na startu Rallye Dakar 1983. S KTM GS560 skončil při své premiéře osmnáctý, o rok později na 35. místě a při svém třetím startu (1985) bohužel do cíle nedojel. Dokázal se tehdy držet dokonce v první desítce, ale při pádu si zlomil zápěstí. To mu bohužel špatně srostlo a to znamenalo konec závodní kariéry.
1984: Oficiálně začal Liaz
Myšlenka na účast kamionů na Rallye Dakar se zrodila jednoho sychravého listopadového dne 1983 v konstrukční kanceláři tehdejšího národního podniku Liaz v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou. „Přišel jsem k Radku Fenclovi a Zdeňku Kovářovi na kus řeči, byl to skoro každodenní rituál,“ vzpomíná Jiří Moskal. „Na stole ležely nějaké francouzské časopisy a byl tam článek o Rallye Dakar. Já jen tak z hecu prohlásil, že by stálo za to něco takového zkusit.”
Moskalovy náhodně řečené věty se chopili jeho kamarádi z kanceláře. O patnáct měsíců později, v úterý 22. ledna 1985, dojela posádka Jiří Moskal, Radek Fencl a Jaroslav Joklík na 13. místě v kategorii kamionů. Do cíle u Růžového jezera v Dakaru tehdy dorazilo dvacet posádek z pětapadesáti na startu. V cíli se byla také druhá liazka, kterou řídili Zdeněk Kovář a Josef Brzobohatý. Jelikož však jejich francouzský kolega Alain Galland v průběhu soutěže odstoupil, nemohli být klasifikováni.
1986: Smrt zakladatele
Osudným datem života Thierryho Sabina se stal 14. leden a naposledy se mu připomněl v roce 1986. Tehdy ve středu předával hloubková čerpadla na vodu. Rallye totiž bral současně jako pomoc místním obyvatelům, protože africký kontinent miloval. Večer se chtěl vrátit do městečka Ghurma Rharous ve státě Mali, kde byl cíl etapy. Věděl, že účastníci soutěže jsou roztroušeni v okruhu téměř tisíce kilometrů. Potřeboval organizovat záchranné akce tak, aby dal kolonu účastníků dohromady.
Do přistání jeho helikoptéry chybělo pouhých osm kilometrů. „Vrtulník hledal cíl, a tak se řídil reflektory suzuki motorkáře Philippa Joineaua. Pilot sledoval světlo pod sebou a zřejmě si nevšiml, že se před ním zdvíhá terén. Vletěl do duny, jediné v okolí sto padesáti kilometrů,“ popsal tragédii francouzský motocyklista Cyril Neveu, vítěz prvního ročníku soutěže a Sabinův kamarád. Vrtulník se po nárazu roztrhl a trosky se rozletěly v okruhu několika stovek metrů. Při nehodě zahynula celá posádka: ředitel soutěže Thierry Sabine (36), zpěvák Daniel Balavoine (33), novinářka Nathalie Odentová (25), rozhlasový technik Jean-Paul le Fur (35) a pilot Francois Xavier-Bagnoud (25).
1987: Srdcový příbeh Auriola
Charismatický Hubert Auriol je jednou z ikonických postav historie Rallye Dakar. Narodil se v červnu 1952 v etiopské Addis Abebě a slavnou soutěž vyhrál třikrát. V letech 1981 a 1983 s motocyklem BMW R80G/S a v sezoně 1992 za volantem vozu ZX Rallye Raid. Jeho nezapomenutelný příběh se datuje do ročníku 1987, kdy ještě řídil jednostopý stroj. Tehdy bojoval o vítězství s francouzským krajanem Cyrilem Neveuem. Ve středu 21. ledna vedl před startem předposlední etapy Auriol o sedm minut. Dvacet kilometrů před cílem zkoušky zakoplo přední kolo jeho cagivy o kořen stromu. Neveu svého soupeře dojel a pomohl mu zpátky do sedla. „Slyšel jsem pod přilbou jeho výkřiky . Adrenalin v tu chvíli přemohl bolest,“ vzpomínal Neveu.
V cíli etapy vyhlížel Auriola, který přijel po pěti minutách a stále byl lídrem motocyklové kategorie. Když mu sundali motocyklové boty, byl verdikt krutý. Oba kotníky zlomené a šance pokračovat nebyla. Detailní záběry televizní kamery, jak jeho špinavou tváří brázdí slzy bolesti, obletěly celý svět. Na takové momenty se nedá nikdy zapomenout. V letech 1995 až 2003 byl Hubert Auriol ředitelem Dakaru, v roce 2008 založil podnik Africa Eco Race. Zemřel v lednu 2021.
1988: První výhra Lopraise
Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm Karel Loprais se radoval z první výhry v roce 1988, když měl v posádce Tomáše Mücka a Radomíra Stachuru. Loprais dosáhl další prvenství v kategorii kamionů ještě v letech 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. K tomu přidal do své bohaté sbírky také druhá místa v ročnících 1987, 1996, 2000 a 2002. Třetí byl v sezoně 1992, kdy poprvé a naposledy vedla trasa až na jih Afriky do Kapského Města.
Výraznou postavou v tehdejších tatrováckých kamionech byl v druhé polovině osmdesátých let legendární navigátor Josef Kalina. Na soutěži startoval již třiatřicetkrát! Třikrát se radoval z výhry právě s Lopraisem. Karel Loprais zemřel předposlední den roku 2021 ve věku 72 let. Na jeho odkaz úspěšně navazuje jeho synovec Aleš. Následník jména Loprais startoval poprvé na Dakaru v roce 2007 a pojede soutěž podevatenácté. V roce 2022 vedl, ale musel předčasně skončit po jím nezaviněném střetu s italským fanouškem. V roce 2024 skončil druhý a stále touží navázat na šest výher svého strýce, jehož portrét vozí na boku kapoty závodního kamionu.
1998: Češi pod samopaly
Bezpochyby nejvíce dramatickým okamžikem roku 1998 byla událost, kdy dvě posádky na kamionech Tatra přepadli bandité. Posádky vyvlekli do rokliny před hlavně samopalů. „Přiznávám, že jsem se v tu chvíli loučil se životem. Dodnes mám při vzpomínkách husí kůži. Byla to nejhorší hodina mého života. Nikdy nevíte, co tyhle lidi napadne. Zda vás nechají žít, nebo zmáčknou spoušť,“ vzpomíná Bedřich Sklenovský, legendární jezdec a mechanik kopřivnického týmu. Důležitou roli tehdy sehrál Jaroslav Lamač, který uměl francouzsky a snažil se veliteli vysvětit situaci Čechů. Když se přiblížilo závodní osobní auto, pochopili bandité, že jejich akce je prozrazena. Všechno co šlo, přeložili na jeden kamion. Svlékli Čechy do trenýrek a všechno jim sebrali.
Naštěstí byl druhý den oficiálně volný. Za pomoci Josefa Kaliny se podařilo pro trojici Milan Kořený, Jaroslav Lamač a Martin Kahánek sehnat náhradní oblečení a přilby. Češi mohli znovu vyrazit do závodu. Nakonec dojeli třetí, sedm hodin za vítězným Karlem Lopraisem. Druhou trojici ve složení Bedřich Sklenovský, Tomáš Tomeček a Petr Hamerla se podařilo dostat letecky do Dakaru. Tady pracoval na ambasádě velvyslanec Ota Holubář, který českým závodníkům fandil a samozřejmě jim ochotně pomohl i v tehdejší složité situaci.
1998: Zloch desátý v motorkách
Když Stanislav Zloch startoval v roce 1998 na Dakaru, byla to jeho druhá a zároveň poslední účast na této soutěži, což tehdy ještě nemohl tušit. Poprvé se v Africe objevil na Suzuki s přepracovaným motorem o objemu 385 cm3 a podruhé usedl v roce 1998 na KTM o objemu 660 cm3. Podle jeho slov mu tenhle stroj vyhovoval jezdecky mnohem více, neboť byl vzrostlé postavy.
Před startem na Dakaru měl za sebou patnáct Šestidenních motocyklových soutěží enduro a v jednom ročníku byl dokonce absolutně nejrychlejším jezdcem. Zkušenost s delším jízdou v terénu se mu hodila. Prokázal to například v nejdelší etapě soutěže, která měřila 748 kilometrů a Zloch byl tehdy nejrychlejším amatérem. Po více než desíti tisíc kilometrech a z toho šest tisíc závodních, byl klasifikován na desátém místě. Dodnes je jeho výsledek nejlepším českým výsledkem. Jeho úspěch dokázal dvakrát vyrovnat Martin Michek.
2007: Poslední start v Africe
Do roku 2007 se jezdila Rallye Dakar v Africe, následující ročník však francouzští organizátoři zrušili s tvrzením o hrozbě teroristických útoků. Od ledna 2009 se závodilo v Jižní Americe. Zastánci původních tradic Dakaru založili podnik Afrika Eco Race. Rallye Dakar se počínaje sezonou 2009 přestěhovala do Jižní Ameriky, kde zůstala až do roku 2019. Od roku2020 našla své útočiště v Saúdské Arábii, kde se od 3. ledna 2025 pojede již pošesté v tomto regionu.
2009: Výhra Macháčka na čtyřkolce
Před prvním startem soutěže v Jižní Americe se Josef Macháček netajil tím, že by rád navýšil počet svých dakarských triumfů za řídítky čtyřkolky. „Problém může nastat, když se brzy dostanu na první místo a budu mít povinnost ho udržet do cíle,“ řekl. Od poloviny soutěže vedl s náskokem kolem dvou a půl hodiny před argentinským matadorem Patronellim. Osvědčil své zkušenosti a bez zjevných problémů si dojel pro pátou výhru. „Jsem hodně spokojený hlavně proto, že to byl Dakar v úplně neznámém prostředí. V našlapané konkurenci se stal mým největším soupeřem člověk, který důvěrně znal zdejší prostředí. To zvyšuje mojí spokojenost a teď můžu skončit,“ prohlásil jezdec, který následně v březnu oslavil 52. narozeniny.
2018: První Češka dokončila Dakar
Při své premiéře začínala Olga Roučková na 46. místě v kategorii čtyřkolek a v cíli byla hodnocena o dvacet míst lépe. V první části soutěže musela jet 350 kilometrů s palcem připevněným na plynové rukojeti, protože prasklo lanko jejího stroje. O den později ji přejel kamion přes čtyřkolku a hodinu rovnala kolo, aby mohla jet dále. Stala se první Češkou, která dokončila Rallye Dakar. „Poslední dny jsem jela na morálku a chtěla být v cíli. To se podařilo. Je mi úplně super, to se nedá popsat,“ rozplývala se tehdy nadšená závodnice poté, co projela přes cílovou rampu.
2020: Dakar poprvé v Saúdské Arábii
Rallye Dakar 2020 zavítala ve dvaačtyřicátém ročníku poprvé na Střední východ. Po havárii Martina Kolomého při testu bylo na startu ve všech pěti kategoriích 29 českých jezdců a 26 z nich dojelo na cílovou rampu. To je devadesátiprocentní úspěšnost. Takový výsledek historie Dakaru nepamatuje.
Poprvé se na startu objevil dvojnásobný mistr světa formule 1 Fernando Alonso jako člen tovární sestavy Toyota. Ve druhé etapě urazil levé přední kolo a ztratil dvě a půl hodiny. O několik dní později přehnal nájezd na dunu a dvakrát se převrátil. Ve zbývajících etapách byl osmkrát mezi prvními deseti, jednou skončil druhý. Celkově obsadil 13. místo.
2024: Potlesk pro Čechy
Ohromným úspěchem zvládli dosud poslední skončený ročník Rallye Dakar čeští borci. V kategorii kamionů vyhrál Martin Macík před Alešem Lopraisem, v hodnocení automobilů dojel pátý Martin Prokop a desátý dokončil soutěž motorkář Martin Michek. Popáté se jelo území Saúdské Arábie. Účastníci absolvovali 7861 kilometrů, z toho 4676 měřených ve dvanácti etapách.
Před startem se Macík netajil tím, že chce útočit na metu nejvyšší. Na první místo se dostal v polovině soutěže a v průběhu Dakaru dokázal vyhrát čtyři etapy. Po třiadvaceti letech od vítězství Karla Lopraise tak Čech triumfoval v kategorii kamionů.
Aleš Loprais se po dvoudenní etapě dostal na druhé místo a v útoku na vedoucího jezdce ho přibrzdilo několik defektů pneumatiky. Náladu si spravil výhrami v posledních dvou dnech. Jeho zásluhou získali Češi vítězné double, což se podařilo naposledy v roce 1988. Tehdy vyhrál Alešův strýc Karel před Jiřím Moskalem na liazu.
V kategorii automobilů měl Martin Prokop namále již v první etapě, když “chytil” dva defekty a musel jet tak, aby neudělal další. To by znamenalo konec v soutěži. Ztratil padesát minut a propadl se v pořadí do čtvrté desítky. Předposlední den se posunul na páté místo. Vylepšil tak své i české maximum. A to pět kilometrů před cílem poslední etapy položil vůz na bok.
Motocyklový jezdec Martin Michek vyrovnal v roce 2021 desátým místem výkon Stanislava Zlocha ze sezony 1998. V roce 2023 dojel jedenáctý a v ročníku 2024 zopakoval české i své maximum. V polovině soutěže si po velkém skoku narazil levé zápěstí, k bolesti se přidaly několik dnů v závěru rallye ještě viróza a horečky. V poslední etapě měl menší pád, ale desáté místo je magické a výsledek ve který před startem prý moc nedoufal.
