Rallye Dakar: Jak to všechno začalo
Blíží se čas lednový a to pro jezdce a motoristické nadšence znamená, že se jede Rallye Dakar. Tak tomu je od úterý 26. prosince, kdy se z pařížského náměstí Trocaderó vydalo 182 vozidel k úvodnímu ročníku soutěže.
Na neznámou cestu je posílal charismatický vousatý Francouz Thierry Sabine, který soutěž založil a vedl ji až do své smrti. Ta přišla v polovině ledna 1986, kdy zahynul při havárii helikoptéry, kterou ovšem sám nepilotoval. Jedná se o fakta sice známá, ale stojí za to si je připomenout. Z úcty k člověku, bez kterého bychom tohle úchvatné dobrodružství nemohli již přes čtyřicet let zažívat.
Do Afriky se vrátím
Sabine se narodil v polovině června 1949 do ekonomicky solidně situované rodiny. Otec byl dentista, matka vedla antikvariát. Mladíkovi však učarovaly automobily a v roce 1970 začal jezdit rallye a s Porsche 911 S vyhrál několik soutěží, v letech 1975 a 1976 startoval v závodě 24 hodin Le Mans. Nakonec však zvítězila dvě kola, přesněji terénní motocykly.
V lednu 1977 se Sabine zúčastnil Rallye Abidjan-Nice a ztratil se v libyjské poušti Tenere. Musel opustit svůj stroj. Tři dny bloudil bez jídla a vody, než ho našlo malé letadlo vyslané pořadatelem. Bylo 14. ledna.
„Pochopil jsem tehdy, jak je můj život nicotný. Při bloudění mě napadlo, že se do toho moře písku vrátím a pokořím ho,“ vzpomínal sedmadvacetiletý muž po dramatickém zážitku. Černý kontinent si však nezošklivil. Právě naopak. Zamiloval se do Afriky. Vzal si do hlavy, že přivede skupinu dobrodruhů a nadšenců, kteří budou s auty a motocykly závodit. „Pro všechny, kteří jdou za snem a nechtějí zůstat pozadu.“ Takové bylo jeho heslo. Pro svou myšlenku založil společnost T.S.O. – Thierry Sabine Organisation.
První ročník Dakaru dával dohromady se svou manželkou Diane Thierry-Miegovou a třemi přáteli. Ve středu 26. prosince 1978 se jeho sen na pařížském náměstí Trocadero naplnil. Na startu stálo 182 vozidel, z toho 90 motocyklů, 80 automobilů a 12 kamiónů. Vyrazily na trasu dlouhou 10.000 kilometrů. S minimem navigačních pomůcek, což je ve srovnání s dnešními satelitními navigacemi věc naprosto nevídaná. Do cíle u Růžového jezera v senegalské metropoli Dakar dorazilo pouze 72 vozidel a jen dva kamiony. Bylo 14. ledna.
Dakar nepořádal jen pro ty, kteří na dvou a více kolech chtěli zdolat nástrahy Afriky v extrémních podmínkách. Sabine vždycky dbal na dobré vztahy s místním obyvatelstvem. Považoval za důležité, aby soutěž Paříž-Dakar byla svého druhu humanitární akcí. V konvoji doprovodných vozů a letadel nikdy nechyběly léky a potraviny určené k distribuci v těch nejzoufalejších místech. Jeden pořadatelský kamion dokonce vezl jako dary hloubková čerpadla vody.
„V době, kdy jsme se tehdy motali s liazkou lesem na hranicích s Burkina Fasso, předával Thierry dary slavnostně starostovi v městě Gao. Potom ještě dekoroval místní malé fotbalisty, rozdával trička a novináři v jeho partě pilně fotili. Bylo v tom hodně sebeprezentace, ale on to myslel naprosto upřímně,“ těmito slovy vzpomíná legendární závodní Jiří Moskal a připomněl: „Když žil, musel být při soutěži u všeho. My startovali do etapy, pozdravil nás. Navečer v cíli už nás čekal ve své oblíbené bílé kombinéze a kynul nám rukou.“
Osudným datem pro něj se stal 14. leden. V roce 1977 ho tento den našli, když zabloudil na trase Abidjan – Nice, o dva roky později skončil ve stejný den první ročník Dakaru u Růžového jezera v senegalském Dakaru. O osm let později – 14. ledna 1985 tragicky zahynul. Bylo mu 35 let.
Kudy vedly dakarské cesty
Původně vedl závod z Paříže do Dakaru v Senegalu s přerušením při převozu přes Středozemní moře. Politická situace a další faktory však způsobily, že se trasa včetně startu a cíle časem měnila. Do roku 1994 se začínalo v Paříži. Kvůli stížnostem starosty města byl start přesunut z Avenue des Champs-Élysées do EuroDisneylandu. To také způsobilo, že organizátoři naplánovali v následujících letech rallye do různých míst.
V roce 2007 se konal zatím poslední ročník na africkém kontinentu, jelikož v roce 2008 byl závod kvůli hrozbě teroristických útoků zrušen. Následně byla soutěž od roku 2009 přesunuta do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny a Chile. V roce 2012 bylo k Argentině a Chile přidáno ještě Peru, které se po jednom ročníku účasti vzdalo, a naposledy se přidala také Bolívie (2013).
Poslední tři ročníky závodění v Jižní Americe toho ze sportovního hlediska příliš nepřinesly. V roce 2017 se nejela ani třetina celé trati v ostrém tempu, 2019 se zase závodilo jen v Peru a v podstatě tam a zpět, takže se závodníci vraceli na místa, která pár dní předtím projeli. I proto byl ročník 2019 posledním, který se konal v Jižní Americe.
V lednu 2020 se konal premiérový ročník na území Saúdské Arábie a měl by zde pobýt minimálně do roku 2024. Zdejší země nabídla za každý uspořádaný ročník sumu 16 milionů dolarů. Vynásobíme-li to pěti lety, což je délka podepsaného kontraktu, dojdeme v částce 80 milionů dolarů. V přepočtu se jedná o 1,8 miliardy korun.
Po smrti Thierryho Sabina převzal řízení soutěže jeho otec Gilbert. V roce 1994 prodal Thierry Sabine Organisation (T.S.O) jiné francouzské společnosti Ammaury Sport Organisation (A.S.O.), která organizuje soutěž dodnes. Od roku 1995 působil jako ředitel Hubert Auriol, jenž Dakar vyhrál dvakrát na motorce (1981 a 1983) a jednou v autě (1992). V sezoně 2004 šéfoval Patrick Zanirolli. Od ročníku 2005 působil jako ředitel Etienne Lavigne a od března 2019 stojí v čele David Castera, jenž působil deset let ve funkci sportovního ředitele Rallye Dakar.
Historické trasy Rallye Dakar
1979–1980 Paříž – Dakar
1981-1988 Paříž – Alžír – Dakar
1989 Paříž – Tunis – Dakar
1990 – 1991 Paříž – Tripolis – Dakar
1992 Paříž – Kapské město
1993 Paříž – Dakar
1994 Paříž – Dakar – Paříž
1995 – 1996 Granada – Dakar
1997 Paříž – Agadez – Dakar
1998 Paříž – Granada – Dakar
1999 Granada – Dakar
2000 Dakar – Káhira
2001 Paříž – Dakar
2002 Arras – Dakar
2003 Marseille - Arm aš Šach
2004 Clermont Ferrand – Dakar
2005 Barcelona – Dakar
2006 – 2007 Lisabon – Dakar
2008 trasa Lisabon – Dakar byla z bezpečnostních důvodů zrušena
2009 Buenos Aires – Valparaiso – Buenos Aires
2010 – 2011 Buenos Aires – Antofagasta – Beunos Aires
2012 Buenos Aires – Lima
2013 Lima – Santiago de Chile
2014 Rosario – Valparaiso
2015 Buenos Aires – Iquique – Buenos Aires
2016 Buenos Aires – Salta – Rosario
2017 Asuncion – La Paz – Buenos Aires
2018 Lima – La Paz – Cordoba
2019 Lima – Lima
2020 Džida – Rijád – Qiddiyah
2021 Džida – Ha´il - Džida