Charismatický Francouz byl jednou z ikonických postav historie Dakaru. Narodil se 7. června 1952 v etiopské Addis Abebě. Na motocyklu startoval na Dakaru devětkrát a vyhrál ho v letech 1981 a 1983 s motocyklem BMW R80G/S. V roce 1984 vytvořil dodnes nepokořený rekord, když vyhrál devět etap během jednoho ročníku. Od roku 1988 závodil na Dakaru s automobilem a ze šesti startů vytěžil v sezoně 1992 vítězství za volantem vozu Mitsubishi Pajero.

V letech 1995 až 2003 působil jako ředitel soutěže. S jejími organizátory se rozešel ve zlém a založil soutěž Africa Eco Race, která kopíruje tratě původní africké podoby Dakaru. Předloni byl Auriol uveden do Síně slávy Mezinárodní motocyklové federace (FIM). Žil v Suresnes nedaleko Paříže se ženou a třemi dětmi. Není příbuzný s bývalým mistrem světa v rallye Didierem Auriolem.

Rallye Dakar, 7. etapa: Loprais oslavil narozeniny

Jeho nezapomenutelný příběh se datuje do ročníku 1987, kdy ještě řídil jednostopý stroj. Tehdy bojoval o celkové vítězství s francouzským krajanem Cyrilem Neveu. Ve středu 21. ledna vedl před startem předposlední etapy Auriol o sedm minut. Dvacet kilometrů před cílem zakoplo přední kolo jeho cagivy o kořen stromu. Neveu svého soupeře dojel a pomohl mu zpátky do sedla. „Slyšel jsem pod přilbou jeho výkřiky bolesti a volání. Adrenalin v tu chvíli přemohl bolest,“ vzpomínal později na situaci Neveu.

V cíli etapy vyhlížel Auriola, který přijel po pěti minutách a stále byl lídrem motocyklové kategorie. Když sundali Hubertovi motocyklové boty, byl verdikt krutý. Oba kotníky zlomené a šance pokračovat nebyla. Detailní záběry, jak jeho špinavou tváří brázdí slzy bolesti, obletěly celý svět. Na takové momenty se nedá nikdy zapomenout.

Čest jeho památce!