Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rambler Classic (1961–1966): Skoro pětimetrové kompakty s šestiválci i V8

Pro modelový rok 1961 připravilo AMC čtyřdveřový sedan svěžího vzhledu Rambler Classic Custom s rozvorem náprav 2 743 mm.
Pětidveřové kombi bylo až po sloupky C totožné se sedanem.
Na jednoduché palubní desce nechybělo rádio a hodiny.
Novinkou modelového roku 1962 byl dvoudveřový Rambler Classic Club Sedan.
23 Fotogalerie
Diskuze (0)

Automobilka American Motors Corporation (AMC) vyráběla ve třech generacích středně velká auta Rambler Classic s pohonem zadních kol řadovými šestiválci nebo motory V8. Classic nahrazoval modely Rambler Six a Rambler Rebel.

V letech 1897 až 1916 vyráběl jízdní kola a automobily Rambler Thomas B. Jeffery (1845–1910). V roce 1916 koupil jeho továrnu v Kenoshe (Wisconsin) Charles W. Nash a o rok později ji přejmenoval na Nash Motors. Americká automobilka American Motors Corporation byla založena 1. května 1954 sloučením firem Nash-Kelvinator a Hudson a stala se konkurencí Velké trojce (GM, Ford a Chrysler). Od roku 1958 vyráběla kompaktní automobily Rambler American a v šedesátých letech minulého století tři generace vozů střední velikosti Rambler Classic.

Rambler Classic se zpočátku nabízel pouze v podobě šestimístného sedanu a kombi. V roce 1963 se k nim přidal dvoudveřový model a o rok později sportovní dvoudveřový hardtop bez středových střešních sloupků. V letech 1965 a 1966 se navíc vyráběl dvoudveřový kabriolet se stahovací plátěnou střechou. Automobily Rambler Classic si získaly u Američanů oblibu a v roce 1963 mu udělil americký časopis Motor Trend titul Americký automobil roku.

V modelovém roce 1967 byla řada Rambler Classic nahrazena sérií Rambler Rebel a po roce byl Rambler Rebel přejmenován na AMC Rebel. Během svého života se Rambler Classic dobře prodával a v roce 1961 se Rambler umístil v počtu prodaných vozů na třetím místě za Chevroletem a Fordem.

První generace (1961-62)

Pod vedením George W. Romneyho se v American Motors pustili v padesátých a šedesátých letech dvacátého století do výroby úsporných, stylových a kvalitních automobilů. Vozy patřící do kategorie kompaktů vydatně pomohly AMC k zisku. Ramblery se nabízely ve dvou rozměrech a byly stavěny na různých platformách. Série větších Ramblerů vycházela z designu ročníku 1956 a v modelovém roce 1961 byla přejmenována na Classic, aby se ještě více odlišila od řady menších vozů Rambler American.

Šéf designerů AMC Edmund E. Anderson navrhl pro modelový rok 1961 čtyřdveřový sedan svěžího vzhledu Rambler Classic Custom (foto) s rozvorem náprav 2.743 mm a vnějšími rozměry 4.821 x 1.839 x 1.455 mm (délka x šířka x výška). Classic měl širokou hliníkovou masku chladiče, zakončenou po stranách dvojitými kruhovými světlomety. Vůz měl silně zaoblené přední a zadní okno a sloupky C se záporným sklonem. Boky zdobil prolis končící u klik dveří a dvojité lišty, mezi kterými měl vůz barvu, jakou byla nastříkána střecha. Na zadních blatnících měl malá šikmá křidélka, pozůstatek éry okřídlených amerických aut. Classic se nabízel ve třech úrovních výbavy Deluxe, Super a Custom s dělenými klubovkovými sedadly vpředu. Cena základního sedanu Deluxe začínala na 2.098 amerických dolarech.

Pro modelový rok 1961 připravilo AMC čtyřdveřový sedan svěžího vzhledu Rambler Classic Custom s rozvorem náprav 2 743 mm.Pro modelový rok 1961 připravilo AMC čtyřdveřový sedan svěžího vzhledu Rambler Classic Custom s rozvorem náprav 2 743 mm. | Zdroj: Wheelsage.org

Pětidveřové kombi bylo až po sloupky C totožné se sedanem, ale za nimi mělo široká třetí boční okna a velký zavazadlový prostor. Na zadní vodorovné části střechy mělo kombi ohrádku z chromovaných trubek, určenou pro další zavazadla. Za kombi si musel zákazník připlatit proti sedanu 339 $.

Rambler Classic ročníku 1961se nabízel s možností výběru motoru mezi řadovým šestiválcem s rozvodem OHV a objemem 3,2 litru nebo vidlicovým osmiválcem 4,1 litru. Lehčí řadový šestiválec s hliníkovým blokem byl k dispozici v modelech Deluxe a Super. Verze s tlakově litým blokem měla ocelové vložky válců a hlavu válců ze slitiny litiny a měla nejvyšší výkon 129 k (95 kW). Automobilka American Motors kladla důraz na ekonomické a kompaktní vozy a v roce 1961 prodala celkem 370.600 automobilů.

V modelovém roce 1962 byl model Super nahrazen modelem 400 a modely Ambassador, které byly „vlajkovou lodí“ AMC, dostaly rozvor zkrácený na 2.743 mm, tedy stejný jako Classic, který se musel obejít bez motoru V8. Ambassador se tedy stal jediným modelem AMC s motorem V8. Novinkou modelového roku 1962 byl dvoudveřový Rambler Classic. Modely 1962 měly novou přední masku, nové kruhové zadní svítilny a zmizela křidélka na zadních blatnících. Větrací okénka v zadních dveřích sedanu měla zaoblený horní roh. AMC převzalo v roce 1962 vedoucí roli v používání dvouokruhového brzdového systému. Oblíbený sedan Custom Classic byl zlevněn o 176 dolarů.

Video placeholder
Martin Vaculík, upoutávka na Premium • Zdroj: Auto.cz

Druhá generace (1963-64)

Pro modelový rok 1963 byl Rambler Classic důkladně přepracován a jeho designu se ujal Dick Teague (1923–1991), který v roli šéfa stylistů nahradil odcházejícího Edmunda E. Andersona. Modely 1963 měly mimo jiné konkávní masku chladiče (foto) a masivnější nárazníky. Svými rozměry 4.796 x 1.811 x 1.387 mm (d x š x v) byl nový Classic kratší, užší a nižší než předchůdce, ale vnitřní prostor zůstal zachován díky rozvoru prodlouženému na 2.845 mm. Classic 1963 se nabízel ve verzích dvoudveřový a čtyřdveřový sedan a pětidveřové kombi. Označení modelů se změnilo na tříčíselné 550, 660 a 770 a nahradilo dřívější názvy Deluxe, Custom a 400.

Modely 1963 měly konkávní masku chladiče a masivnější nárazníky.Modely 1963 měly konkávní masku chladiče a masivnější nárazníky. | Zdroj: Wheelsage.org

Kompaktní Rambler Classic byl prodejný i na mezinárodních trzích, takže se montoval v řadě zemí. V Evropě jej Renault vyráběl ve své továrně v belgickém Harenu a prodával jako velký luxusní vůz zaplňující mezeru nad Renaultem Dauphine. Classic se montoval také v argentinské Cordobě, v Austrálii, Kanadě (Brampton) a na Novém Zélandu.

Na začátku roku 1963 se Classic dodával pouze s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem 3,2 litru, takže jediným modelem s motorem V8 byl Ambassador. Od poloviny roku 1963 se daly modely Classic pořídit s novým 4,7litrovým motorem V8 (287 kubických palců). Motor s nejvyšším výkonem 201 k (148 kW) a třístupňovou manuální převodovkou nebo automatickou převodovkou Borg-Warner Flash-O-Matic dosahoval zrychlení z 0 na 97 km/h za 10 s a spotřeboval 12 až 15 litrů benzinu na 100 km.

Modely 1964 měly opět pozměněnou přední masku s hliníkovou mřížkou a dvojitými světlomety, bohatě orámovanou chromem. Vzadu měly oválná koncová světla. Classic s motorem V8 a klubovkovými sedadly mohl být vybaven novou třírychlostní automatickou převodovkou Shift-Command s ovládací pákou na středovém panelu s možností ručního řazení.

Nový dvoudveřový hardtop bez středových B sloupků Rambler Classic Typhoon (foto) se nabízel pouze v nejvyšší výbavě 770. Jeho sportovní verze 770-H měla individuálně nastavitelná přední sedadla a středovou konzoli. Prostorná kombi si nadále udržovala oblibu mezi zákazníky a tvořila plnou třetinu prodeje modelů Classic. Silná konkurence Velké trojky však v roce 1964 způsobila celkový pokles prodeje.

Dvoudveřový hardtop bez středových B sloupků Rambler Classic Typhoon se prodával pouze v nejvyšší výbavě 770.Dvoudveřový hardtop bez středových B sloupků Rambler Classic Typhoon se prodával pouze v nejvyšší výbavě 770. | Zdroj: Wheelsage.org

Třetí generace (1965-66)

Ramblery Classic ročníku 1965 (foto) dál vycházely z nové platformy s rozvorem 2.845 mm, uvedené v roce 1963. Měl ale uhlazenější tvary podobné řadě Ambassador. Nová přední maska umístěná mezi dvojice světlometů měla vodorovnou příčku a tři svislé členy. Beze změn byla převzata střecha, dveře, čelní okno a také zavěšení kol s panhardskou tyčí a pérováním vinutými pružinami.

Rambler Classic 1965 se přiblížil pětimetrové délce na necelých 5 cm, šířka a výška se změnily jen nepatrně.Rambler Classic 1965 se přiblížil pětimetrové délce na necelých 5 cm, šířka a výška se změnily jen nepatrně. | Zdroj: Wheelsage.org

Rambler Classic se přiblížil pětimetrové délce na necelých 5 cm, šířka a výška se změnily jen nepatrně. Modelová řada 770 byla rozšířena o dvoudveřový kabriolet. Modely 1965 se více zaměřily na styl, výkonné motory a sportovní doplňky. Zastaralý řadový šestiválec 3,2 litru byl u modelů základní řady 550 nahrazen modernizovanou verzí s objemem 3,3 litru a výkonem 129 k (95 kW). Série 660 a 770 poháněl šestiválec s objemem 3,8 litru a výkonem 147 k (108 kW). Za příplatek se dal pořídit šestiválec s výkonem 157 k (116 kW) a motory V8 s objemem 4,7 litru (201 koní) nebo 5,4 litru (274 koní). Připlatit se také dalo na přední kotoučové brzdy Bendix.

Rambler Classic posledního modelového ročníku 1966 měl jen několik drobných úprav karoserie, modernizovanou přístrojovou desku s vodorovnou stupnicí rychloměru a bezpečnostní pásy na předních i zadních sedadlech. Z nabídky výbav zmizela střední úroveň 660, takže zůstaly jen výbavy 550 a 770. Poprvé se v nabídce objevila čtyřstupňová manuální převodovka s řadicí pákou na podlaze. Kombi Rambler Classic Cross Country už mělo celou střechu ve stejné výšce a dvoudveřové hardtopy mohly mít střechu potaženou vinylem. Kombi se dodávalo v šestimístné verzi se dvěma řadami sedadel nebo osmimístné se třemi řadami sedadel.

Ročníkem 1966 skončila éra ekonomických modelů Rambler Classic. Krátce se ještě na trhu objevil dvoudveřový hardtop Rambler Rebel, vycházející z řady Classic.

Začít diskuzi