Renault Mégane - vybere si každý

Nejvíce oblíbená pětidveřová varianta Mégane poskytovala nadprůměrně velký vnitřní prostor zejména díky velkému rozvoru 2580 mm. Generační rozdíl designu Mégane oproti devatenáctce je patrný na první pohled. Konzervativní tvary jeho předchůdce byly nahrazeny v polovině devadesátých let moderními oblinami, které však měly současně vtip a myšlenku. Neobvyklá maska chladiče byla obdobou stejné části karoserie větší Laguny. Bočnímu profilu dominuje linie zadních dveří, která tvoří téměř ideální polovinu elipsy. Zadní partie je další variací na téma ladné křivky. Tmavě zabarvená koncová světla dobře zapadají do celkového pojetí zádě. Aerodynamicky optimálně tvarovaný stěrač zadního okna má i vhodnou základní polohu. Čtyři velké dveře poskytují výborný přístup do prostorného interiéru. Výborně přístupný zavazadlový prostor o objemu 348 litrů je sice možné zvětšit sklopením opěradel zadních sedadel, ta však netvoří rovnou podlahu a tak je využitelnost tohoto objemu sporná. Výrobcem udávaná maximální hodnota prostoru pro zavazadla při sklopených sedadlech činí 715 l. Komfortně francouzsky měkká sedadla nemusí dobře plnit svůj úkol - pohodlně držet tělo - na delších cestách. Přestože automobil, který jsme měli k dispozici měl za sebou přes 200 tisíc kilometrů měkká sedadla ani potahy nebyly náročným používáním výrazně dotčeny. Na druhou stranu jejich odolný syntetický povrch není prodyšný, což při delších, třeba letních cestách, bude nepříjemné všem cestujícím. Na přístrojové desce je cítit tehdy módní vliv plynulých křivek, elips a buclatých ploch. Dvouramenný volant ze základních verzí nebyl v této třídě obvyklý ani v době uvedení Méganu na trh a nyní již vypadá dost zvláštně.

Široká paleta výbav (RL, RN, RT) a motorů začínala benzínovým agregátem o objemu 1390 cm3 o výkonu 51 kW resp. 55 kW (prodávaný pod označením 1,4e). Sériové vybavení základní jednačtverky zahrnovalo airbag pro řidiče, systém programovatelného upoutání, imobilizér, tónovaná skla, zadní sedadlo dělené v poměru 1/3 - 2/3, ale nejslabší varianta neměla posilovač řízení. Prostřední a vyšší úroveň výbavy byla k dispozici také s větším motorem 1.6e (66 kW), který měl nepatrně vyšší spotřebu paliva ve srovnání s menšími motory (přesně 7,6 l/100 km v kombinovaném cyklu). Právem oblíbené diesely 1,9 l jsou k dispozici v atmosférické verzi 1.9D (47 kW, průměrná spotřeba 6,6 l/100 km) nebo v přeplňované verzi 1.9dTi (72 kW, průměrná spotřeba 5,2 l/100 km). Nejlépe vybavené verze RT mohly mít pod kapotou i dvoulitrový benzínový motor o výkonu 84 kW.

Dvoudveřové kupé uvedené spolu s pětidveřovým hatchbackem mělo ještě výraznější, dynamicky střiženou karosérii. Velký přední převis zůstal zachován, rozvor byl ale zkrácen na 2468 mm a zadní převis byl zkrácen na úplně nezbytné minimum. Délka Méganu Coupé ze zmenšila na 3930 mm. Tím byl vylepšen vzhled, ale utrpěli cestujících na zadních sedadlech a velikost zavazadlového prostoru (288 l). Kvůli zvýšení tuhosti karosérie je přístup do kufru umožněn pouze malým otevíratelným víkem a jeho součástí není zadní sklo. Nabídka motorů zahrnovala benzínový motor 1.6e (66kW) a 2.0 (85 kW) nebo 2.0 16V (110 kW). Nejslabší verze 1.6e je více efektním automobilem než sportovním náčiním. Jeho zrychlení na 100 km/h za 11,3 s a maximální rychlost 184 km/h odpovídají 90 koním pod kapotou. Naopak tento vůz se odmění průměrnou kombinovanou spotřebou 7,4 l/100 km. Nejsilnější dvoulitrové kupé se 150 koňmi nabídne podstatně více (max. rychlost 215 km/h, zrychlení na 100 km/h za 8,6 s) a je třeba pečlivě zvážit, zda vyšší provozní náklady (např. kombinovaná spotřeba 9,1 l/100 km) vyváží lepší výkony. Setkat se můžete i s dieselem 1.9 dTi.

Na přelomu roku 1996 a 1997 bylo představeno kompaktní MPV Mégane Scénic, který doplnil řadu jednoprostorových Renaultů na tři (Twingo, Mégane Scénic a Espace). V roce 1997 získal nejen přízeň zákazníků, ale i novinářů, když se stal Autem roku. Vzdušný interiér, větší výška (1610 mm), pět samostatných sedadel a variabilní interiér byly hlavní přednosti nové koncepce. Ve Scénicu je každé sedadlo zvlášť posuvné v rozmezí cca 200 mm, takže je možno např. prostřední sedadlo posunout dopředu a tím uvolnit místo pro ramena, pokud se tři pasažéři vzadu tísní. Prostřední sedadlo je bohužel o 50 mm zúženo. Pokud jedou ve voze čtyři pasažéři je možno prostřední sedadlo vyjmout a krajní sedadla posunout o 11 cm do středu. Zavazadlový prostor 410 l je možné postupným sklápěním nebo vyjmutím sedadel zvětšovat až na 1800 l. Až po faceliftu celé řady v roce 1999 byl Mégane Scénic prezentován jako samostatný model jen s označením Scénic. V roce 2000 přišla neobvyklá terénní verze s pohonem všech kol RX4, jejíž popis s benzínovým i naftovým motorem nejdete v odkazech na konci článku.

S uvedením Scénicu přišla na trh i verze Classic se stupňovitou zádí a 510 litry základního objemu zavazadlového prostoru. Elegantní sedan měl konzervativnější vzhled a posunoval Mégana minimálně o půl třídy výše. V nabídce byla opět stejná řada motorů jako v 5 dv. hatchbacku.

Na léto roku 1997 připravili u Renaultu ve spolupráci s německou karosárnou Karmann kabriolet. Otevřený automobil bez ochranného oblouku za předními sedadly byl určen pro 4 osoby. Pokud je vás méně a preferuje více prostoru pro zavazadla, bylo možno elegantním krytem v barvě karosérie uzavřít prostor za předními sedadly, takže Mégane vypadal jako 2 místný roadster a přitom nabídl dost místa pro zavazadla i na delší cesty.

V roce 1999 prošla řada faceliftem, která se dotkla nejvíce vnějšího designu, kvality, úprav na podvozku a pasivní bezpečnosti. Tímto faceliftem začala úspěšná cesta Renaultu k nejbezpečnějším automobilům. Vynikající byl výsledek CRASHTESTcrash-testu Euro NCAP, kde Mégane získal nejlepší hodnocení ve své kategorii. Na tomto výsledku se podílela především zpevněná karosérie, sériová montáž 4 airbagů (2x přední, 2x boční, chránící hrudník i hlavu) a pyrotechnické předpínače pásů s omezovači síly. Za velké plus lze označit sériově montovaný protiblokovací systém ABS. 15palcová kola pro většinu verzí a nové motory byly dalšími novinkami. Benzínové 16ventilové čtyřválce měly lepší výkony i provozní náklady. Základem se stal motor 1.4 16V s výkonem 70 kW a točivým momentem 127 Nm/3750 ot./min, rozjel Mégane na 100 km/h za 12 s a nejvíce jela tato jednačtverka přes 180 km/h. Spotřeba v kombinovaném režimu činí 7,2 l/100 km. Větší 1.6 16V (79 kW) již zrychlovala z 0 na 100 km/h pod 10 s!. Inovace se dotkly i vznětových motorů, které byly od roku 2000 k dispozici ve verzích 1.9 dTi (59 kW) a 1.9 dCi (75 kW).

Teprve v roce 1999 se dostala do výroby poslední verze řady Mégane - kombi Grandtour - vyráběná v Turecku. Tato alternativa k jednoprostorovému Scénicu nabízí v zádi prostor pro zavazadla o objemu 485 l (max. 1600 l).

V České republice byl Mégane velmi populárním automobilem nižší střední třídy a zdatně konkuroval německým, italským i japonským soupeřům. Silné argumenty v podobě příznivé pořizovací ceny, bohaté výbavy a bezpečné konstrukce přesvědčily mnoho firem i soukromníků ke koupi některé verze a není tedy problém sehnat Mégana s jasným původem, zakoupeného v České republice a s pečlivě vyplňovanou servisní knížkou.

Nepříliš lichotivé hodnocení kvality a poruchovosti prvních Méganů, bylo zásadně vylepšeno právě po faceliftu v roce 1999. Mezi 4-5 let starými automobily se dle TUV Auto reportu 2003 umístil Mégane až na samém chvostu hodnocených vozů na 80. místě se 13,2 % závadných automobilů. Pro zájemce o Renault může být v tomto směru potěšující, že např. Škoda Felicia je ve stejné kategorii o 10 příček níže s 15,6 % problematických automobilů. Mezi novějšími 1-3 letými automobily je Mégane jen lehce pod průměrem na 73. místě s 5,6 % závad.

Další informace o tomto voze najdete také na těchto odkazech:

• Test Renault Mégane 1.6 16V (1999)
• Test Renault Mégane Classic 1.6 16V (1999)
• Test Renault Mégane Scénic 1.6
• Test Renault Mégane Scénic 2.0
• Test Renault Scénic RX4 2.0 16V (2001)
• Test Renault Scénic RX4 1.9 dCi Expression (2002)
• CRASHTESTCrash Test Euro NCAP Renault Mégane (1998)

Přednosti

• pohodlné odpružení
• dobré jízdní vlastnosti
• solidní antikorozní ochrana
• velký výběr modelů a motorů
• příznivá cena
• přesné řízení
• dostatek místa i pro vyšší postavy

Nedostatky

• měkká sedadla bez výrazného bočního vedení
• motory s nerovnoměrným chodem
• slábnutí brzdného účinku vlivem přehřátí
• vrzající přístrojová deska
• horší kvalita laku
• neprodyšné potahové látky
• uvolňující se kryty motorového prostoru
• rachotivé zvuky od stínících krytů katalyzátoru

Nejčastější závady

• vadné čidla pro řídící jednotku vstřikování
• netěsné tlumiče
• viklající se sedadla
• vlhkost v koncových svítilnách
• koroze a netěsnost výfukového systému
• skřípání brzd
• klepání v interiéru
• poruchové zámky dveří
• poškozené brzdové kotouče
• netěsnící vodní čerpadla
• únik oleje z hnacího ústrojí