Renault Trucks T 460 Euro VI: Malý silák

Půjčili jsme si nejsilnější provedení modelové řady T s motorem DTI 11, abychom jej prověřili na obvyklé cestě z Čestlic u Prahy do obce Miličín a zpět. Na obousměrné trase dlouhé 111 km jsme nastoupali celkem 1736 výškových metrů a klesli o 1156 m.

Rozhodně nejde o trasy typické pro rovinaté Nizozemí. Na délce 33 km z Poříčí nad Sázavou do Miličína po silnici E55 směrem na Tábor vzrostla naše nadmořská výška o čtyři sta metrů. Proč takový úvod k trase?

Dlouhý převod

Konfigurace tahače T poháněného 10,8litrovým šestiválcem a velmi dlouhým převodem diferenciálu 2,64 byla postavena na minimalizaci spotřeby na dlouhých trasách. Během tempa na omezovači šestiválec točil jen 1280 min^-1, při kterých podle výrobce podává maximum točivého momentu 2244 N.m. Na prvním pohled velmi úsporná konfigurace zvládala kvůli celkovému zatížení 41,3 tuny na dvanáctku jen mírné kopce.

Dvoukilometrové stoupání mezi 14. a 15. km dálnice D1 si vynutilo podřazení na jedenáctku a posléze desítku. Před vrcholem stoupání jsme raději přešli do manuálního modu automatizované převodovky, aby navzdory strategii řazení Fuel Eco nedošlo k podřazení na devítku těsně před vrcholem trasy. Otáčky motoru sice vynuceně klesly až na 900 min^-1, ale posléze na rovině a v klesání rychle stoupaly.

Šestiválec měl za sebou jen několik tisíc kilometrů, proto jsme se rozhodli jej takto potrápit jen jednou. Další trasu měl na starosti striktně nakonfigurovaný Fuel Eco způsob automatizované převodovky. Ten spočíval v tom, že po přeřazení na vyšší stupeň nechal klesnout otáčky přesně na 1000 min^-1, při kterých začíná plochý úsek průběhu točivého momentu.

Pouze po sjezdu z D1 směrem na Benešov v prudkém stoupání v Mirošovicích přešla převodovka na jedenáctku, desítku a nakonec devítku tak, že tempo šestiválce kleslo jen na 1100 min^-1. Náklonové čidlo na převodovce dalo správný signál k dřívějšímu podřazení, aby nový převodový stupeň vydržel v záběru do stoupání po co nejdelší úsek.

Střídavý charakter trasy

Změny profilu trasy nebyly ideální pro striktně dálniční konfiguraci tahače T 460. Ještě že měl v rámci jedenáctilitrové konkurence mimořádně silný motor. Slabší jednotka by velmi „dlouhou“ dvanáctku udržela po malou část trasy, což by se projevilo dalším zvýšením spotřeby. V kombinaci s 41,3 tunami jsme na velmi členité trase dosáhli spotřeby 41,1 l/100 km, která byla ovlivněna zastavením v náročném stoupání za účelem fotografování. Následné rozjíždění od druhého převodového stupně přidalo celkové spotřebě minimálně jeden litr navíc. Další litrový pokles spotřeby lze také předpokládat po zajetí soupravy aspoň padesáti tisíci kilometry.

Brzdný výkon

Zvlněný profi l trasy prověřil rovněž decelerační schopnosti motorové brzdy Optibrake. Podle údaje výrobce dosahuje nejvyšší výkon 303 kW. V tahači však byl začleněn příplatkový vodní retardér Voith mořící 450 kW. Proto jsme v klesáních většinou k aktivaci motorové brzdy (čtvrtý stupeň) nedospěli. Tato potřeba nastala až v klesání silnice E55 do Mirošovic směrem k dálnici D1.

Na půl kilometru jsme sjeli dolů o více než třicet metrů, proto k nepřekročení maximální dovolené rychlosti bylo potřeba plně aktivovat retardér i motorovou brzdu. Suchá silnice s výbornou přilnavostí tuto kombinaci při zachování bezpečnosti umožnila.

K dosažení velkého účinku motorové brzdy jsme podřadili, přičemž nás překvapilo i potěšilo zapnutí modrého podsvícení části otáčkoměru vhodného pro motorovou brzdu.

Adaptace rychlosti

Tahač řady T dostal do vínku adaptivní tempomat. Během zrychlování pracoval jemně, nešlo tedy o jízdu na plný plyn, dokud souprava nedosáhla požadované rychlosti. To mělo příznivý vliv na spotřebu, aniž bychom citelně prodlužovali dobu jízdy.

Dalším elektronickým „závozníkem“ se stal systém sledování jízdního pruhu. Pomáhal vydatně i na méně kvalitním vodorovném značení. Během jízdy v obloucích jsme jej vypínali, abychom mohli využívat celou šíři našeho jízdního pruhu.

Elektřina nám rovněž pomáhala při zastavení na semaforu v klesání. Po aktivaci automatické parkovací brzdy jsme měli klid a na zelenou pouze sešlápli plynový pedál.

Tato parkovací brzda také zajišťovala funkci Hill Holder, kterou jsme aktivovali samostatným tlačítkem. Do standardního vybavení patřilo automatické vypnutí motoru po cca tříminutovém volnoběhu. Systém šetří nejen palivo, ale zbytečné zanášení filtru pevných částic. Pro jeho regeneraci Renault používá nejúčinnější metodu v podobě sedmého vstřikovače nafty před oxidačním katalyzátorem.

Tahač byl ozdoben a odlehčen koly z lehké slitiny od firmy Alcoa. Úspora hmotnosti má smysl zejména u cisternových souprav. Ta testovaná obdržela speciální skříňový návěs s aerodynamicky sníženou zádí a pečlivým zakrytováním boků až do úrovně světlé výšky.