Renault Twingo se představil před 30 lety. Přinesl prostor v miniaturním balení

Kapesní auto s extrémně prostornou kabinou se vyrábělo skoro 20 let a celkem jich zákazníci koupili na 2,5 milionu.

Zadání, které konstruktéři dostali, nebylo vůbec jednoduché. Nový vůz měl v nabídce značky nahradit veleúspěšný Renault 4, vyráběný od roku 1961, zároveň ale nesměl konkurovat chystanému Cliu, nástupci podobně úspěšné malé "er pětky". Nesnadný úkol dostal koncem 80. let na starost manažer Yves Dubreuil, který se už v létě 1986 během celozávodní dovolené zabýval návrhem malého MPV s jednoduchými tvary.

Úvahy o novém miniautomobilu ale v Renaultu objevily ještě mnohem dřív. Už v roce 1973 v továrně pracovali na projektu levného auta VBG (Voiture bas de gamme), začátkem 80. let se automobilka zapojila do francouzského vládního programu pro vývoj malého vozu Mono-Box Eco. Všechno se nakonec spojilo pod Dubreuilovým vedením. Jeho původní projekt označený W60 byl ovšem ještě docela nenápadné hranaté auto, připomínající polský prototyp FSM Beskid z let 1983 až 1987.

Pod vedením nového šéfdesignéra Renaultu Patricka le Quémenta, kterého francouzská továrna přetáhla z Volkswagenu v naději, že jí pomůže  vymanit se ze ztrát, ale nakonec vzniklo docela jiné auto. Zaoblený třídvéřový hatchback, jehož základ stvořil návrhář Jean-Pierre Ploué, který na první pohled připomínal zmenšený velkoprostorový model Renault Espace. V roce 1988 byla základní podoba auta hotová.

Nástupce Renaultu Twingo mohl a měl vypadat jinak. Do výroby to však nedotáhl

Zatímco na designu vozu, který dostal jméno Twingo (kombinace slov Twist, Swing a Tango), se nešetřilo, u mechanické části to bylo naopak. Autíčko s nepřehlédnutelným přátelským "kukučem", která někomu připomíná lidský obličej a jinému žábu, mělo třeba digitální přístrojovou desku a posuvnou zadní lavici, která v přední poloze nabízela slušných 261 litrů zavazadlového prostoru a v zadní dost místa pro dva dospělé - to vše u auta o 13 cm kratšího než Škoda Citigo.

Pod kapotu ale zamířil obstarožní osmiventilový čtyřválec o objemu 1239 kubických centimetrů a výkonu 55 koní, který Renault používal už od začátku 60. let (v různých kubaturách) v mnoha kompaktních modelech. Teprve časem dostalo Twingo modernější pohonnou jednotku, jedenáctistovka montovaná od září 1996 dávala 60 a v šestnáctiventilové verzi dokonce 75 koní a malé autíčko s ní dokázalo jet skoro 170 kilometrů v hodině.

Renault Twingo se další generace nedočká, nástupce už se ale rýsuje

Podobných rychlostí se ovšem řidiči s Twingem odvažovali jen málokdy, i kvůli tomu, že automobilka vůbec neodhadla, kdo si minivůz bude nejčastěji kupovat. Zatímco reklamy na nový renault byly plné mladých atraktivních lidí a marketingové oddělení čekalo, že typickým kupcem budou začínající řidiči, studenti nebo mladé ženy, ve skutečnosti si Renault Twingo - alespoň ve Francii - skoro ve třech čtvrtinách případů kupovali penzisté.

Těm určitě vyhovovala cena 55.000 franků, v České republice se Twingo začínalo prodávat za 300.000 korun v době, kdy Škoda Favorit stála od 191.000 korun - a příliš jim nevadila skromná nabídka doplňkové výbavy. Na výběr bylo jen ze čtyř barev karosérie, a příplatek se dala koupit jen elektricky ovládaná okna, klimatizace nebo stahovací plátěné střešní okno. Až v průběhu výroby přibyla třeba automatizovaná převodovka.

Renault Twingo končí na českém trhu! Jak se auto měnilo v čase?

Twingo nakonec nebylo tak dlouhověké jako Renault 4, který mělo částečně nahradit (mezi roky 1961 a 1994 vzniklo přes osm milionů exemplářů), přesto ale patří k nejdéle vyráběným autům své doby. S minimálními změnami konstrukce - kromě zesílení přední části třeba od roku 1998 přišlo o oranžové překryty předních blinkrů - se v Evropě dalo jako nové koupit až do roku 2007, dalších pět let ještě vyjíždělo z továrny v kolumbijském Envigadu.

V nabídce automobilky Renault ale jméno Twingo nechybí ani dnes. Druhá generace, vyráběná mezi roky 2007 a 2014, sice postrádala osobitost, na druhou stranu ale existovala i v "ostré" verzi RS s motorem o objemu 1,6 litru a výkonu 133 koní. Třetí generace, poprvé pětidvéřová a vyvinutá spolu s Daimlerem, se vyrábí od roku 2014 a Renault se s ní po letech vrátil ke koncepci s motorem vzadu a pohonem zadních kol. A podobně jako sesterský Smart Forfour může mít i elektromotor.