Roztáčení aut, aneb PIT manévr: Kde se vzal, jak vznikl a lze mu uniknout?

Pokud se řidič rozhodne z jakéhokoliv důvodu ujíždět policii, zadělává si na pořádný malér. Kromě vyššího postihu totiž hrozí, že během zběsilé jízdy ohrozí nejen sebe, ale také ostatní účastníky provozu. Policisté proto mají v rukou několik fíglů, jak pronásledování pokud možno co nejefektivněji, nejrychleji a nejbezpečněji zastavit.

Doby, kdy se policisté museli ve vysoké rychlosti vyklánět z oken a střílet na pneumatiky prchajících vozidel, se naštěstí pomalu stávají minulostí. Místo toho dnes policisté stále častěji využívají buď zastavovací pásy, které prchajícímu vozu vypustí pneumatiky, nebo tzv. PIT manévr, který je technikou dlouho známou především ze zámoří.

PIT manévr, přesněji Precision Immobilization Technique (přeložitelné například jako Přesná technika znehybnění), se začal rodit během osmdesátých let v USA. Jako inspirace přitom údajně posloužila technika „Bump and run,“ používaná v tehdejších automobilových závodech.

Podstatou této techniky bylo lehce ťuknout do zadní části automobilu, což mohlo způsobit krátkodobou ztrátu trakce. Řidič vpředu jedoucího automobilu tak obvykle musel sundat nohu z plynu a srovnat řízení, což vzadu jedoucímu automobilu poskytlo příležitost k předjíždění. Podle jiné teorie však manévr pochází původně z Německa, kde ho údajně již během sedmdesátých let používala místní policie.

Většina zdrojů se však shoduje, že největší popularitu této technice přinesla americká školící společnost BSR Inc. ze Summit Point ve státě Západní Virginie, která provozovala výcvikové středisko řidičů. Původně se přitom manévr označoval jako TVI – Tactical Vehicle Interception (Taktické zadržení vozidla) a byl určen pro výcvik bezpečnostních složek.

Mezi prvními významnějšími uživateli této taktiky bylo policejní oddělení Fairfax County ze státu Virginie. Toto oddělení si však TVI manévr ještě dál uzpůsobilo svým konkrétním potřebám a následně zahrnulo do výcviku policistů pod dnes již všeobecně známým označením PIT. Není tedy divu, že se tomuto oddělení připisuje i první použití této techniky v praxi.

Policie představuje nová auta. Speciální Octavie připomínají americké speciály

Samotný zákrok přitom na první pohled nepůsobí nijak dramaticky či náročně, v praxi s ujíždějícím řidičem je to ale samozřejmě jiná situace. Teorie nicméně hovoří tak, že základem je lehké postrčení do kteréhokoliv zadního boku ujíždějícího automobilu, což by mělo vést k jeho roztočení o 180 ° a následné možnosti celý zásah rychle ukončit.

Řidič pronásledujícího vozidla musí nejprve zrychlit na úroveň vozidla ujíždějícího. Následně je potřeba dostat příď pronásledujícího vozu do kontaktu se zadní částí ujíždějícího automobilu – ideálně v oblasti za zadními koly. Řidič pronásledujícího vozu pak ostře zatočí proti ujíždějícímu vozu a současně musí lehce zrychlit, aby s pronásledovaným vozem neztratil kontakt.

V ideálním případě dojde k roztočení pronásledovaného vozu, který by se měl otočit proti původnímu směru jízdy. Samotné provedení manévru přitom ujíždějícího řidiče přímo nezastaví, kombinace nárazu, ztráty kontroly nad vozem, záblesku policejních majáků a hluku však často vede ke zmatku, na který netrénovaný řidič často není připraven. Jeho zmatení pak dává policistům příležitost otočený vůz zablokovat a posádku vozu zadržet. K úspěšnému PIT manévru, který ukončí pronásledování, jsou tak potřeba ideálně dva policejní vozy.

Premium

Policejní rámy na zastavení ujíždějícího vozidla:…

Vozy, které zásah provádějí, jsou přitom z výroby běžně osazeny zesílenými předními nárazníky, případně ochrannými rámy. Těmi ostatně disponuje i část služebních vozidel Policie ČR, jejichž posádky jsou k provádění manévru cvičeny. Průběhem nácviku se přitom policisté pochlubili i na videu.

Sluší se navíc zmínit, že provedení PIT manévru není všespásné nebo univerzální řešení. Před jeho provedením totiž policisté musí zvážit možné důsledky pro posádku pronásledovaného vozidla, vlastní bezpečí a bezpečí okolí. K zásahu si tedy musí vybrat správné místo a příležitost. Některé materiály přitom za ideální podmínky označují zatáčku na suchém povrchu, kde by měl vůz působit předvídatelně.

Manévr se navíc nedoporučuje provádět ve vysokých rychlostech. Podle studie ASME Dynamic Systems z roku 2008 byl PIT manévr považován za neletální při rychlostech do 50 mph (80 km/h). Za některých okolností se však mluví už jen o rychlostech do 45 mph (72,4 km/h) a některé materiály hovoří o rychlosti jen do 35 mph (55 km/h).

Policie převzala Toyoty Land Cruiser 200. Nové teréňáky vybavila i pancéřováním

S rostoucí rychlostí totiž vzrůstají také energie, které na posádku „roztáčeného“ vozu mohou působit. V některých případech totiž může dojít k vyjetí roztočeného vozidla mimo vozovku, jeho převrácení, atd. S ohledem na bezpečnost tak některé státy USA či Evropy PIT manévr vůbec nedovolují.

V některých státech USA je pak PIT manévr možné použít pouze v určitých situacích, například při zastavování pachatele vážnějších zločinů, případně při potřebě chránit veřejnost před jeho riskantním chováním. Další část států USA pak dovoluje PIT manévr ve vyšších rychlostech jen v případech, kdy je ospravedlnitelné i použití smrtící síly – a to proti všem členům posádky.

Další riziko při PIT manévru představují vyšší vozidla a automobily s výše posazeným těžištěm. Bavíme se tedy především o automobilech typu SUV, dodávkách, pick-upech, atd. U těchto vozidel totiž hrozí větší riziko převrácení. Zajímavou výzvou pro policisty jsou navíc i elektronické stabilizační systémy ESC.

Policisté dostali prvních deset služebních BMW 540i xDrive Touring, polovinu v provozu nepoznáte

Ty jsou totiž navrženy tak, aby řidičům pomáhaly zvládnout nastupující smyk. Cílem PIT manévru je však právě vyvolání smyku a zastavení vozidla. Podle některých studií, jako již zmiňovaná studie ASME Dynamic Systems z roku 2008, pak závisí především na nastavení systému ESC u konkrétního modelu. Během různých pokusů se však ukázalo, že systém ESC skutečně pomohl některých řidičům ustát PIT manévr a pokračovat v jízdě. Všeobecně se pak hovoří o určitém vlivu ESC na efektivnost PIT manévru, studie nicméně nedokázaly, že by ESC dokázalo PIT manévr zcela překonat.

I bez ESC ovšem existují praktiky, jak se s PIT manévrem poprat. Základem je nedovolit pronásledujícímu řidiči dostat se do vhodné pozice, kdy lze manévr provést. Řidič vpředu jedoucího vozidla si tak buď musí udržovat náskok, nebo musí ve správný moment přibrzdit, aby pronásledující vozidlo nemohlo zatlačit na to správné místo. Během provádění PIT manévru se pak řidič ujíždějícího vozidla může pokusit o kontra, což by mělo zmírnit efekt PIT manévru, přesto je pravděpodobné, že se dříve nebo později stejně dostane do smyku.

Závěrem se nicméně sluší dodat, že snahy o ujíždění policii jsou nesmyslné a víceméně marné. Američané k tomu mají i krásné heslo „You can’t outrun a Motorola,“ které naráží na skutečnost, že policisté jsou neustále v kontaktu přes své vysílačky (v USA kdysi ve velkém vyráběné společností Motorola) a bez ohledu na vaše řidičské schopnosti či výkon vašeho vozu si na vás dokážou efektivně políčit.