Seat 600 a 133: Městští prckové ze Španělska přijedou do Essenu
Do portfolia Seatu patřily v určitých obdobích kromě větších modelů i automobily takřka kapesních rozměrů. První z nich, Seat 600, se vyráběl v barcelonské továrně Zona Franca od 27. června 1957 do 3. srpna 1973 a od známějšího italského originálu se stejným označením se prakticky nijak nelišil. Mezi Španěly je dodnes oblíbený, pro mnohé se stal jejich vůbec prvním vozem. Díky dostupnosti a nízkým nákladům na provoz se mu podařilo hromadně motorizovat zemi výroby, postavil ji doslova na čtyři kola.
Šestistovka
Seat 600 nejprve poháněl vzadu umístěný řadový kapalinou chlazený čtyřválec 633 cm3 o výkonu 15,8 kW (21,5 k). V sezóně 1963 jej v sérii D nahradil větší motor 767 cm3 s 29 k (21,3 kW). 600 E z roku 1969 už měl klasicky otevírané dveře. Poslední model L Especial se díky 31,5 k (23,2 kW) dokázal rozjet až na 115 km/h, zatímco ty první nepřekročily ani stovku. Všechny Seaty 600 měly čtyřstupňové převodovky, nezávisle zavěšená kola a bubnové brzdy. Na obou nápravách bychom našli lichoběžníková ramena a teleskopické tlumiče, přední však byla odpružena příčným listovým perem, vinuté pružiny zajišťovaly komfort pouze vzadu. Sedmi-až osmilitrová spotřeba u autíčka s délkou 3,3 m a hmotností mezi 600 a 700 kg nepředstavovala nic výjimečného.
Výše zmíněná dostupnost však nebyla zpočátku nejlepší. V roce 1958 totiž musela automobilka vypsat pořadník, na kterém se rázem objevilo 100 tisíc předběžných objednávek a čekací doba vzrostla na čtyři léta! Počátečních pět tisíc zaměstnanců nestíhalo vyrábět, jejich počet však postupně vzrůstal. Obrovský úspěch nakonec znamenal 800 tisíc vyrobených kusů, to bylo tehdy skutečně hodně. Jinde v Evropě však „seiscientos“ (španělsky šest set) nebo také „pelotilla“ (míček) s logem Seatu příliš známý není, a to se dokonce vyvážel, třeba do Argentiny, Mexika, Polska a Finska. Byly od něj odvozeny další verze, například užitkové včetně Formichetty s „batohem na zádech“ nebo velmi zajímavý čtyřdveřový model 800.
Seat 133
Zajímavý vůz představuje i Seat 133 z let 1974-1980. V době zahájení jeho produkce měl Seat už 30 tisíc zaměstnanců, z linek sjíždělo 1900 aut denně a byl mezi nimi i dvoumiliontý exemplář. Typ 133 je u nás prakticky neznámý, byť se vyvážel dokonce do západní Evropy, ovšem pod značkou Fiat. S turínským výrobcem však kromě kapalinou chlazeného čtyřválce 843 cm3 neměl mnoho společného. Motor pocházel ze známé „osmsetpadesátky“ a byl uložen opět v zádi. V provedení Especial dával až 32,4 kW (44 koní), standardní mělo jen 25 kW (34 k) a se zvýšenou kompresí pak 27,2 kW (37 k)..
Hranaté auto trochu připomínalo zvětšený Fiat 126, podvozek byl však dílem španělských inženýrů. Základní koncepce zůstala prakticky shodná se šestistovkou. Až 3,45 m dlouhý typ 133 také jezdil na dvanáctipalcových kolech. Pouze Especial měl vpředu už kotoučové brzdy a díky nim i ráfky o palec větší. Auto vážilo kolem 700 kg a nejsilnější varianta koketovala se stotřicítkou.
Seat 133 se montoval dokonce v egyptské Káhiře z dovážených sad, celkem se zde u firmy Nasco v Helwanu narodilo více než 25 tisíc kusů. Argentinský Sevel jich během pouhých tří let (1978-1981) vyslal z továrny v Cordobě na jihoamerické silnice necelých šestnáct tisíc, tamní Fiaty 133B ale měly větší motory 903 cm3. V samotném Španělsku jich však vzniklo mnohem více, dokonce přes 200 tisíc.
Moderní
Seat neuvádí jako oficiálního nástupce modely Panda a Marbella, které pocházely také původně od Fiatu, svůj základ měly v první generaci Pandy. Přesto se včetně užitkových variant Trans a Terra vyráběly v Pamploně a Barceloně plných osmnáct let (1980-1998) s motory 843 a 903 cm3. Jejich produkce překročila 1,1 milionu! Trochu zapomenutou kapitolu moderních dějin představuje Arosa (1997-2004), dvojče Volkswagenu Lupo. Benzinové motory pod kapotami koncernových prcků zastupovaly čtyřválcové jednotky objemů 1,0 a 1,4 l, atmosférický diesel 1,7 SDI doplnil přeplňovaný tříválec 1,4 TDI. Už po třech letech, v Paříži 2000, přišla na řadu radikální modernizace. Arosa však obchodní úspěch nezaznamenala, necelých 155 tisíc prodaných kusů hovoří za vše.
Na Arosu navázal v závěru roku 2011 Seat Mii, sourozenec Volkswagenu up! a Škody Citigo. Stejně jako obě dvojčata, i on se nabízí se dvěma litrovými tříválci se 44, respektive 55 kW, tří- a pětidveřovou karoserii a vzniká ve slovenské Bratislavě. Španělská automobilka se svými historickými miniauty typů 600 a 133 vedle současného Mii pochlubí na výstavě Techno Classica v německém Essenu.
