Škoda Felicia je rodinným miláčkem: Ze dvou kabrioletů vznikl jeden

Máme doma šikovného taťku, který na naší princezně pracoval pět let a deset jen sbíral díly potřebné k renovaci. S tím se nám před časem ozvala Eva Kůrková. Chtěla se podělit o příběh rodinné felicie a dovednosti manžela Jaroslava. Ten o tom ale vůbec nevěděl. Prý ho překvapila teprve v okamžiku, kdy jsme se o focení blíže zajímali.

Dobře že jsme do Soběslavic na Liberecku zajeli. Čekala na nás sympatická rodinka, která auta zbožňuje. Však má otec Jarda v manželce velkou oporu, takže dokázal i se dvěma malými dětmi zrenovovat starou felicii do šroubku. „Vrak s doklady jsem koupil před deseti lety za stodoly za pětadvacet tisíc korun. Byl ale v tak strašném stavu, že jsem sehnal ještě jednu a postavil z nich jedno funkční auto,“ říká Jaroslav a vzpomíná

na vozy, které už znovu uvedl do života: třeba starou Octavii Combi nebo velorex.

Původně vyučený opravář zemědělských strojů se naučil potřebná řemesla a dokáže dnes sám zvládnout jak klempířinu, tak i lakování. Díky tomu dost ušetřil, ale třeba potáhnutí střechy a přečalounění sedaček nechal na odbornících, což byly investice v řádu desítek tisíc. Protože při dvou malých dětech nemá peněz nazbyt, musel si na díly vydělat prodejem svých dosavadních vozů. „Za dvanáct tisíc z Opelu Ascona jsem koupil čtyři plechové poklice na felicii,“ dívá se Jarda láskyplně k zelenavé krasavici. Stará auta má zkrátka rád, do práce mimochodem jezdí žlutým Žigulíkem 1500, zvaným Žíža.

Rodinná felicia se vydala na silnice teprve v dubnu, ale mezitím už stihla najet tisíce kilometrů po srazech. Celou rodinu to prý nabíjí a už uvažuje, kam se s ní napřesrok vydají. Jarda chce do Chorvatska, manželka Eva na Slovensko. Felicia obojí nepochybně zvládne. Jaroslav ji upravil pro současný provoz, například silnějším alternátorem. Motor má větší zdvih a plní ho dva karburátory. Díky tomu frčí o poznání svižněji.

Při opravách navíc amatérský renovátor vyřešil notorickou nectnost starých felicií, kde se v partii za dveřmi mají snahu rozevírat. Navařil proto do podlahy ocelový jekl, aby auto zpevnil. Není divu, že ho po deseti letech nekonečné renovace přemohla únava. „Jeden čas už jsem byl na dně. Šel jsem za lakýrníkem, aby to za mě dodělal. Ale nakopl mě, ať už si to koukám dotáhnout. Místo toho vzal fixu a zakroužkoval skoro celou karoserii na místech, která se ještě musela dotmelit,“ vzpomíná majitel. Všechna práce už je ale zapomenuta. Jaroslav dokonce přemýšlí nad druhou felicií, aby měl jednou každý z potomků vlastní hmatatelnou vzpomínku na šikovnost svého taťky.

Česká kráska

Kabriolet Škoda Felicia se v kvasinské továrně Škody vyráběl pouhých pět let (1959-1964) a mezitím se stal doslova legendou nejen mezi československými motoristy. Přestože vycházel ze sedanu Octavia a nepoháněl ho nijak výkonný motor, dokázal skloubit eleganci s příznivou cenou. Celkem se vyrobilo na patnáct tisíc kusů.